RNDr. Zbyněk Linhart, pracovník ÚVT UK (zcela vpředu) a RNDr. Zbyněk Vedral, člen programového výboru, při jedné z přednášek konference Vysokorychlostní sítě 98.Ve dnech od 19 - 21.října 1998 se v rámci oslav 650. výročí založení Univerzity Karlovy konala konference Vysokorychlostní sítě 98, pořádaná Ústavem výpočetní techniky UK.
Cílem konference bylo podat přehled o současných vyvíjených technologiích a službách v oblasti vysokorychlostních počítačových a telekomunikačních sítí a jejich použitelnosti pro budoucí aplikace informační společnosti (vzdělávání a kultura, elektronický obchod). Používání širokopásmových sítí představuje významný krok v telekomunikacích. Přináší změny prakticky ve všech oblastech telekomunikačního průmyslu a služeb, v uživatelských aplikacích, v přístupových zařízeních a síťových technologiích, v řízení a zpoplatňování služeb, v rozdělení trhu mezi zavedené a přicházející poskytovatele služeb. Konferenci zahájil prorektor UK pro rozvoj doc. Ing. Ivan Wilhelm, CSc. Vystoupili na ní významné osobnosti z oblasti telekomunikačních služeb, např. generální ředitel společnosti Pragonet, a.s., Ing. Michal Hátle, CSc., generální ředitel společnosti Dattel, a.s., RNDr. Přemysl Klíma, CSc., a RNDr. Zbyněk Vedral, CSc.. Vystoupili také zástupci společnosti Cisco Systems, IBM, SPT Telecom, Intercom Systems, Core, Nortel Networks, Aliatel, Gity, Škoda Praha, Síť a Global One.
O akademické síti TEN-34 hovořil ředitel společnosti CESNET, z.s.p.o., Ing. Jan Gruntorád, CSc. Ředitel Ústavu výpočetní techniky UK RNDr. Pavel Krbec, CSc.vystoupil s příspěvkem o metropolitní akademické síti PASNET. Významnými zahraničními účastníky konference byli mj. prof. Jappa Van Tilla z holandské Delft University nebo zástupce evropské pobočky Cisco Systems Europe Lonnie Shilling. Nejzajímavější příspěvky budou k nalezení na www stránce http://vrs98.cuni.cz, kde budou budete postupně vycházet i informace o přípravě příštího ročníku konference Vysokorychlostní sítě 99.
RNDr. Zbyněk Linhart, pracovník ÚVT UK (zcela vpředu) a RNDr. Zbyněk Vedral, člen programového výboru, při jedné z přednášek konference Vysokorychlostní sítě 98.
Předvečer 80. výročí vzniku Československé republiky (27. října 1998 dopoledne) si toto významné výročí ve Velké aule Karolina připomenuli účastníci slavnostního zasedání vědecké rady UK spolu se Společností Edvarda Beneše. V předsednictvu zasedli vedle rektora UK, prof. Karla Malého i členové jeho kolegia (prorektoři prof. Koutecký, prof. Pánek) i děkani všech fakult UK. Vzácné hosty (členy vlády ČR, zástupce MŠMT ČR, poslance a senátory, zástupce Kanceláře prezidenta republiky, i občanských a společenských organizací) přivítal v zaplněné sále karolinské auly prorektor UK, prof. Pavel Klener. Osobně se slavnosti zúčastnil také čestný doktor UK, skladatel Petr Eben, jehož Dvě invokace pro pozoun a varhany na chorál sv. Václava celý program slavnostního dopoledne ukončily.
Po uvítání hostů se jako první ujal slova rektor UK, prof. Karel Malý. Ve svém krátkém shrnutí příčin existence československého a českého státu zdůraznil, že "připomenutí na akademické půdě univerzitní je současně oslavou všech těch mužů a žen, kteří se na naši tak dlouhé pouti evropskými dějinami a zejména ve dvou světových válkách zasloužili o to, že navzdory všemu tento národ stále existuje a poskytuje bezpečný rámec naší národní existenci. Jsme jim mnohým zavázáni a jsme také odpovědni za to, abychom jejich dědictví zachovali a rozmnožili." Rektor UK ovšem nezůstával pouze u historických reminiscencí, po připomenutí boje našich předků o podobu moderního národa v 19. století zmínil i současnou cestu našeho národa mezi členy EU. Podle prof. Malého by nemělo jít o vstup zchudlého, ustrašeného příbuzného, ale o vstup sebevědomého partnera, "který si je vědom své duchovní kvality, svého duchovního vkladu, kterým po staletí přispíval a stále přispívá k rozvoji duševního bohatství Evropy a jejích národů". Po slovech Jeho Magnificence oslovila auditorium prof. PhDr. Věra Olivová - shromážděné pozdravila nejen jako členka Univerzity Karlovy, ale především jako předsedkyně Společnosti Edvarda Beneše (je zaměřena na studium díla muže, který jako druhý profesor Univerzity Karlovy po T. G. Masarykovi usedl na prezidentský stolec). Poté vystoupil se slavnostní přednáškou prof. PhDr. Robert Kvaček, CSc. z Ústavu českých dějin FF UK. Ten se ve své excelentní řeči vrátil k samým kořenům myšlenky na samostatný stát, k prvním úvahám na jeho existenci. Krátce shrnul také názorová i ideově-politická východiska T. G. Masaryka v jeho myšlenkách na samostatný stát: "Československo mohlo být politicko geograficky vyšší mezinárodní kvalitou," prohlásil prof. Kvaček, "Slovenskem se otevíralo na východ a svým zdrojem, mezinárodní orientací a demokracií si chtělo zajistit rozhodné, pevné spojení se Západem." Poté přednášející zmínil počátky nové historické zkušenosti nezávislého státu, vývoj odmítavého stanoviska sudetoněmecké politiky na vyhlášení Československa, koaliční vládní politiku, československou zahraniční politiku i horlivou Benešovu práci ve Společnosti národů. Připomenul také demokratismus, ideovou konstantu čtyřikrát zvoleného prezidenta Československa, T. G. Masaryka (byl jím 17 let). K českému autorství ústavy nového státu prof. Kvaček prohlásil: "Demokratické republikánské zřízení přijala česká společnost již jako samozřejmost, ač bylo pro ni zcela novou státní a politickou formou... Jistou povrchnost demokracie způsobovaly hlavně politické strany, které si přisvojovaly až neúměrný prostor v životě státu a nechovaly se pak vždy s nezbytnou odpovědností." V dalších částech se ještě přednášející vrátil k národnostní politice nového státu i ke zdrojům osobnosti a autority Masarykova prezidentství. Závěr přednášky věnoval náš významný historik českých dějin 20. století eskalaci německého nacionalismu, době, kdy "politický tlak usilující o izolaci Československa směřoval k válečnému vyřízení tohoto státu". V závěru své přednášky se prof. Kvaček vrátil k stále aktuálnímu "dědictví" dvacetiletého státu doby první republiky. Podle jeho slov "pád demokratického Československa spoluurčil osud střední Evropy nejen na sedm nacistických let, nejen na komunistické půlstoletí, ale působí tu dodnes. Už je nešlo nově státně zbudovat. Československo tedy patří dějinám. Živý je jeho ideově politický fundament. Bylo vážným pokusem o demokracii, neboť demokracie je stále jako by pokus, je tvárnou, otevřenou společností. Československá společnost takovou byla. Dostatečný důvod, abychom ji učinii obsahem i důvodem říjnového výročí."
Rektor Univerzity Karlovy prof. Karel Malý, předal 16.září 1998 jubilejní medaili k 650. výročí UK prof. Geraldu Blundenovi, emeritnímu děkanovi Faculty of Science, University of Portsmouth z Velké Británie. Návrh na udělení medaile podala VR FaF UK na základě výjimečně plodné spolupráce mezi královéhradeckými katedrami farmaceutické botaniky a ekologie a farmaceutické chemie a kontroly léčiv a School of Pharmacy and Biomedical Science, která je součástí University of Portsmouth. Profesor G. Blunden, MPharm, PhD, FPRS, FBRS je světově uznávanou osobností v oblasti farmakognosie. Zabývá se problematikou využití mořských řas jako zdrojů biologicky aktivních, terapeuticky využitelných látek; dalšími oblastmi jeho zájmu jsou rostlinné steroidy a jejich farmaceutické využití, také mykotoxiny a další.Jeho vědecká aktivita je velmi obsáhlá: zahrnuje 150 publikací v impaktovaných časopisech, 160 odborných přednášek (z toho 30 plenárních) a další příspěvky k rozvoji farmaceutických a biochemických věd. prof. Blunden je členem řady vědeckých společností, je konzultantem UN pro UNIDO. Jeho spolupráce s FaF UK v Hradci Králové začala v roce 1992. Zpočátku jako vzájemné porozumění si ve výzkumném projektu s katedrou farmaceutické botaniky a ekologie. Následně pak byla podepsána smlouva o spolupráci mezi oběma fakultami, která mimo jiné umožňovala účast obou stran na postgraduální výchově studentů v oboru farmakognosie. Tento záměr se beze zbytku dále plní. Stáže studentů PGS a mladších kolegů i oboustranná účast na vědeckých akcích pořádaných oběma institucemi probíhají velmi intenzivně. Výsledkem společné badatelské činnosti je řada publikací v prestižních zahraničních časopisech. Významným úspěchem je pořádání již druhé bilaterálních vědecké konference ze série CADISO (1994, 1998) na Farmaceutické fakultě UK v Hradci Králové. Právě letošní zářijová konference o přírodních látkách v terapii závažných onemocnění CADISO 98, věnovaná univerzitnímu výročí, byla příležitostí k setkání profesora G. Blundena s rektorem UK. Také při tomto setkání jsme se opět mohli přesvědčit, jak velmi příjemný společník prof. Blunden je, a jaký má široký přehled nejen o světě vědy, ale i o normálním všedním lidském životě. Setkání s ním je vždy skvělou ukázkou i školou vystupování vysokoškolského pedagoga.
Nositel jubilejní medaile 650. výročí UK - prof. Gerald Blunden.
Velká aula Karolina byla 12. listopadu svědkem slavnostní udělení Mezinárodní ceny Karla IV., kterou byla oceněna jedna z nejvýznamnějších osobností soudobé světové kultury - Mstislav Leopoldovič Rostropovič.
Mistr Mstislav Rostropovič se narodil 27. března 1927 v Baku v muzikantské rodině. Matka jej už jako čtyřletého hocha učila hrát na klavír. Jako desetiletý příštích devět let studoval moskevskou konzervatoř, kde byl jedním z jeho učitelů i Dmitrij Šostakovič. Když mu bylo dvacet, stal se poprvé laureátem Mezinárodní hudební soutěže Pražské jaro 1947. O tři roky později porota soutěže Pražské jaro udělila dvě první ceny. Jednu z nich získal právě Mstislav Rostropovič.
Teprve jako čtyřicátník se začal věnovat také dirigování. V roce 1967 zahájil oslnivou dirigentskou kariéru představením Čajkovského opery Evžen Oněgin v moskevském Velkém divadle. V roce 1974 se rozhodl emigrovat a se svou rodinou se usadil v USA. O tři roky později se stal nástupcem světově proslulého dirigenta Antala Doratiho jako nový šéfdirigent Národního symfonického orchestru ve Washingtonu. Brežněvova vláda v roce 1978 odňala Rostropovičovi sovětské občanství.
Do své vlasti se mohl vrátit teprve v roce 1990, jako host, dirigent washingtonského symfonického orchestru, s nímž vystoupil na čtyřech koncertech v Moskvě a Leningradu. Mezinárodně uznávaný umělec má k naší zemi vřelý vztah, což například symbolizuje jeho vystoupení na mimořádném koncertu Pražského jara v červenci 1991 na oslavu odjezdu posledního sovětského vojáka z Československa.
Mstislav Rostropovič je typem moderního umělce a myslitele, který si je vědom své odpovědnosti k osudům a budoucnosti celého lidstva. Obohatil svět vrcholným interpelačním uměním nespočtem děl hudební minulosti i současnosti. Po celý život hájil principy demokracie, svobody a lidskosti a neváhal je nikdy vyjadřovat i činy.
Před svým příjezdem do Prahy zaslal rektoru UK fax následujícího znění:
Drahý prof. Malý,
srdečně děkuji za čest, kterou jste mně prokázal, oceněním medaile Karla IV. Přiletím do Prahy z Vídně 10. listopadu spojem číslo 05645 v 14.55 hodin.
"Zlatá Praha" byla prvním městem za hranicemi SSSR, které jsem navštívil v roce 1947. Od té doby láska k tomuto městu a Vaší překrásné vlasti navždy přirostla k mému srdci.
Upřímně Váš
Use of Computers in historical and Comparative Linguistics byl název i téma 7.vědecké konference, kterou v rámci oslav 650. výročí založeni UK pořádal ve dnech 9. - 10. října 1998 Ústav starého Předního východu FF UK.
Dva rozsáhlé texty (Pražská univerzita za Karla IV.) PhDr. Michala Svatoše, CSc., pracovníka Archivu UK a (Fyzická charakteristika osobnosti Karla IV.) prof. MUDr. Emanuela Vlčka, DrSc., emeritního profesora Anatomického ústavu 1. LF UK jsou obsahem sličné publikace, která vychází k 650. výročí založení UK díky iniciativě a pomoci 3. LF UK. (Práce dr. M. Svatoše je současně i v anglické verzi.)
Herci pražských divadel Radoslav Brzobohatý, Ivan Trojan, Martina Celišová, Taťána Fischerová a zpěváci Jiří a Petr Traxlerovi vystoupili 30. října 1998 v pořadu Šárky Koskové Kámen bez odpočinku na stanici Vltava. Rozhlasové vyprávění, vysílané na počest 650. výročí založení UK, se zabývalo především historií Karolina, budovy, jež byla vždy "pýchou a chloubou mistrů i žáků, ale také předmětem jejich lásky a péče."
Mistři a studenti Univerzity Karlovy ve středověku a jejich dílo v dobovém kontextu je název výstavy, která se koná v rámci 650. výročí založení UK a je k vidění v Zrcadlové kapli Klementina. Úvodní slovo na slavnostní vernisáži 15. října 1998 měl Dr. Michal Svatoš z Archivu UK. Za UK byli vernisáže přítomni UK prorektor UK prof. P. Klener a ředitel Ústavu dějin a archivu UK prof. Josef Petráň.
