Jak dále s kolejemi a menzami

Postavení kolejí a menz v současné struktuře vysokých škol České republiky se stává mimořádně aktuální otázkou dneška. Je to proto, že se má v souvislosti s realizací nového zákona o vysokých školách rozhodnout, jak majetkově naložit s budovami a zařízeními sloužícími k ubytování a stravování studentů. Zmíněný zákon totiž neukládá státní správě povinnost tento majetek převést na vysoké školy společně s majetkem užívaným k výukové a vědecké činnosti, pro niž naopak tato povinnost legislativně stanovena je. Ministerstvu se naskýtá možnost kolejní a menzovní objekty od vysokých škol oddělit a jejich provozování tak zcela osamostatnit.

Silným argumentem pro takovéto řešení jsou na principu samostatnosti dobře fungující obdobná zařízení v rozvinutých západoevropských zemích. Dalším, logicky znějícím důvodem je to, že z beder vysokých škol budou sejmuty starosti o ubytování a což jim umožní plně se věnovat výukové a vědecké činnosti. Tato rajská hudba zaznívá z mnoha publikovaných článků v tisku a pořadů sdělovacích prostředků, stala se ovšem i podnětem k sarkastickým poznámkám o neuvážené majetkové hamižnosti vedení vysokých škol. Vůli ponechat si i nadále ubytovací povinnosti je v úvahách médií přisuzována jednostranně pouze majetková motivace.

Nikdo z předkladatelů diskutovaných provozně modernizačních návrhů však bohužel jasně a otevřeně neřekl, že ony obdivované modely sociálních služeb pro studenty jsou funkčními pouze tam, kde finančně přijatelná nabídka převyšuje poptávku; že ceny podnájmu v privátech tam bývají často nižší než průměrný poplatek za kolej; že na modernizaci a dokonce i výstavbu nových ubytovacích a stravovacích zařízení vysokých škol (kupříkladu v oblasti bývalé NDR), často uváděných jako možný vzor, byly státem moudře a prozíravě poskytnuty nejen investiční, ale i provozní dotace, o nichž si u nás netroufáme snít. Že proto kvalita tam poskytovaných služeb je nesrovnatelně vyšší, než si můžeme dovolit u nás, a že tudíž ceny v nabídce z privátu jsou tak přirozeně stlačeny dolů; že..... ale není třeba dále pokračovat. Každému soudnému člověku musí být již z uvedeného jasno, že za současné situace v Praze, kde nabízené podnájmy představují několikanásobek průměrného měsíčního kolejného, by oddělení (a s tím nutně spjatá důslednější komercionalizace) kolejí a menz záhy akcelerovalo neúnosný nárůst cen i při zachované státní dotaci. Prvním nežádoucím důsledkem by se stala nedostupnost ubytování v kolejích právě pro ty sociálně i zdravotně nejpotřebnější.

Jsme ujišťováni exekutivou, že tomuto lze účinně zabránit vhodně zvolenými zakládacími stanovami každé takto ustavené samostatné organizace, čímž by bylo dostatečně zaručeno, že koleje a menzy budou efektivně sloužit svému původnímu účelu. Citované garance však ztrácejí na své důvěryhodnosti v konfrontaci s tím co se v současné době v komerční sféře s podobnými zárukami děje. Tváří v tvář snadnosti vytunelování a krachu tak zakladatelsky zdánlivě seriózních institucí, jako jsou banky, představuje koncepce samostatnosti kolejí a menz příliš riskantní experiment, hraničící v našich současných podmínkách s nezodpovědností.

Požadavek zachování těsného sepjetí kolejí a menz s naší univerzitou, vyslovený jejím vedením a podpořený jednotným stanoviskem jejího Akademického senátu, není vůbec motivován majetkovými ambicemi, nýbrž a jedině oprávněnými obavami o osud těchto stále nezbytnějších zařízení. Co s nimi bude budou-li od vysokých škol odtrženy? Vedle zmíněných obav existuje pro majetkový převod kolejí a menz na Univerzitu mnoho dalších závažných důvodů. Jedině vysoké škole a jejím studentům musí být zachováno právo stanovit kritéria, podle nichž jsou přidělována lůžka na kolejí, není-li jich dostatek pro všechny žadatele. Narůstá objem studentské mobility, organizované v rámci různých evropských projektů a studijních programů na principu reciprocity. K realizaci těchto akcí pro studenty tak žádoucích a užitečných, musí mít škola možnost operativně disponovat s potřebnou ubytovací kapacitou. Narůstá i počet studentů, zejména na doktorandském stupni, kteří se podílejí na výzkumech v rámci grantově financovaných projektů. Jsou tak celodenně, často až do pozdních hodin, pracovně vázáni na příslušné katedry a vědecká pracoviště. Ti by měli být při ubytování v koleji upřednostněni - právě tak, jako studenti, kteří se aktivně podílejí na výuce vedením praktických cvičení a dalšími aktivitami. To vše se na naší univerzitě již děje. Vedle základního kritéria časové dojezdnosti a zdravotních i sociálních hledisek existuje tedy celá řada dalších kritérií souvisejících s úspěšností a kvalitou studia, která by měla být užívána při přidělování lůžek v kolejích, pokud bude trvat jejich deficit. Je naivní očekávat dodržování takovýchto pravidel od konkurenční organizace nezávislé na univerzitě. Potřebou a zájmem Univerzity Karlovy ze všech uvedených důvodů je a zůstává zachování reálného vlivu univerzity na koleje a menzy. Proto vedení univerzity jasně deklarovalo jako základní požadavek převod veškerého majetku, který k těmto účelům dosud slouží jako majetek státu (s právem hospodaření Kolejí a menz UK), na Univerzitu Karlovu. Není pochyb o tom, že po převodu zmíněného majetku (i práv a závazků s převáděným majetkem souvisejících) jako základního nezbytného právního aktu, se pražským Vysokým školám otevře celá řada možností jak účelně kooperovat při využití kolejí a menz.

Vedle úvah o založení obecně prospěšné společnosti se jedná o vhodný typ zájmového sdružení nebo další možnosti, poskytující dostatečnou garanci zachování původního účelu těchto zařízení a vzájemné spolupráce všech pražských vysokých škol při využití kolejí a menz podle jednotných zásad. Vedení naší univerzity má upřímný zájem na takovéto kooperaci a je připraveno k jednání.

Závěrem si nemohu odpustit vyjádřit sílící dojem, že všechny představy o účelnosti oddělení kolejí a menz v Praze od Vysokých škol mají svůj zdroj v nedostatečné zasvěcenosti a z ní pramenících snah zavést modely bohaté společnosti do podstatně chudšího prostředí. Navrhované majetkové okleštění o kolejní a menzovní objekty za dané situace, je to asi totéž, jako doporučit snížení stavu vody v rybníce s odůvodněním, že obhospodařovaná vodní plocha se zmenší, na ryby bude lépe vidět a zlepší se tak podmínky a efektivita chovu. Každý zkušený porybný však dobře ví, že náhlým poklesem hladiny při nedostatečném přítoku vody spousta ryb (včetně těch nejlepších, výběrových a chovných) zůstane na suchu.

prof. RNDr. Petr Čepek, CSc.
prorektor UK pro sociální péči o studenty

Foto Forum: archiv RUK