Dr. Oldřich Černý předseda Mezinárodního koordinačního výboru byl během Týdne zahraničních Čechů (ale i dávno před ním) "na roztrhání", neboť musel být prakticky všude. Nechyběl ani v Karolinu u řečnického pultu při závěrečném plenárním zasedání.Jak různé podoby mohou mít návraty exulantů (pokud jsou jim ovšem vůbec umožněny a pokud se jich dožijí) ukázal Týden zahraničních Čechů (28. 6. - 4. 7. 1998). Celá tato akce, jež se konala v rámci 650. výročí založení UK, teprve čeká na podrobné popsání a vyhodnocení. Široký tematický záběr přinesl mnoho zajímavých a inspirativních názorů, řadu dobrých námětů, ale i kritických postojů a připomínek. Dotkl se i různých forem a cílů spolkové činnosti a poukázal na dosud stále nedořešené narovnání vzájemných vztahů mezi Čechy doma a "venku".
V pozdravném dopise zahraničním Čechům se o tom zmínil i prezident ČR Václav Havel. Jednání se zúčastnilo téměř 350 účastníků z více než třiceti zemí. Na přípravě a průběhu této významné akce se podílel i Spolek Carolinum. Po jejím skončení poskytl krátký "bilanční" rozhovor Spolkové příloze časopisu Forum Dr. Oldřich Černý, předseda mezinárodního koordinačního výboru.
Do jaké míry splnilo jednání Týdne zahraničních Čechů svůj cíl?
Domnívám se, že jednání svůj účel splnilo. Jak sympozium
o českém vystěhovalectví, exulantství a vztazích zahraničních Čechů k domovu, tak panel významných českých podnikatelů a ekonomů i rozprava českých lékařů praktikujících v zahraničí, jasně ukázaly nutnost hlubšího a systematického studia problémů definovaných na závěr setkání vědeckými koordinátory sympozia. Také konference představitelů a pracovníků českých spolků a organizací v zahraničí přispěla k lepšímu a hlubšímu vzájemnému poznání Čechů z celého světa. Setkání účastníků TZČ s představiteli Senátu a vlády ČR bylo konstruktivní, dalo hlubší základy konkrétní spolupráce v různých oblastech vztahů mezi českou komunitou a českým státem. Přispělo i k řešení dosud stále existujících problémů.
Co se nepodařilo?
Akce byla přijata s velkým porozuměním a zájmem představitelů veřejného a politického života České republiky. Tím více mě udivil poměrně malý ohlas v domácích sdělovacích prostředcích. Kromě jednání v Senátu ČR bylo plánováno také jednání ve sněmovně. K naší lítosti však k diskusi - zřejmě kvůli předčasným volbám - nedošlo.
Jaká byla spolupráce s Univerzitou Karlovou?
Týden zahraničních Čechů se uskutečnil na UK z iniciativy jejího rektora. Přípravou a organizací byl pověřen Mezinárodní koordinační výbor, který s UK úzce spolupracoval. Rád využívám této příležitosti, abych jeho jménem poděkoval rektoru UK
prof. K. Malému a všem členům Přípravného výboru oslav za zájem, porozumění a aktivní podporu při organizování a uskutečnění celého programu.
Bude se podobné setkání někdy v budoucnu opakovat?
Řada účastníků vyslovila přání, aby se podobné setkání uskutečnilo opět, a to nejlépe v roce 2000, v Praze, u příležitosti konání Sokolského sletu. Předpokládám, že by se diskutovalo o aktuálním postavení Čechů v zahraničí v době zlomu století a o smyslu a poslání českých spolků a organizací v zahraničí.
Dr. Oldřich Černý předseda Mezinárodního koordinačního výboru byl během Týdne zahraničních Čechů (ale i dávno před ním) "na roztrhání", neboť musel být prakticky všude. Nechyběl ani v Karolinu u řečnického pultu při závěrečném plenárním zasedání.
| 19. listopadu 19.00 hod. |
Velká aula Karolina KONCERT Wihanova kvarteta |
Koncert je pořádán spolu s Ligou proti rakovině |
| 5.- 6.prosince | ZÁJEZD DO NORIMBERKA | Prohlídka Norimberka, Neumarktu a Amberku |
| 26. prosince | Svatoštěpánské setkání | prohlídka Valdštejnského paláce - sídla Senátu ČR |
Tradičně velký zájem byl o letošní koncert orchestru dětí a rodičů se zobcovými flétnami AULOS, který vede prof. Václav Žilka (na snímku). Přeplněná Velká aula Karolina 17. října 1998 dlouho po závěrečné skladbě aplaudovala orchestru, jeho dirigentovi
a hostu, herečce Veronice Žilkové, která pořadem provázela. Koncertní večer nesl název Pištba pro Karla IV. a prof. V. Žilka sestavil jeho dramaturgii tak, aby vyzněl jako hold Karlu IV.
a jeho významným činům, mezi které patří i založení pražské univerzity. Posluchači se mohli potěšit hudbou, jež se na panovníkově dvoře hrála k tanci, ale byla slyšet i hudba novější, např. skladby G. Ph. Telemanna, J. Haydna., W.A. Mozarta
a dalších. Finanční výtěžek z dobrovolného vstupného byl zaslán
starostovi města Kounova Z. Šritovi, jako příspěvek pro potřeby kounovské školní mládeže (6697,20 Kč).(Informovala o tom ČTK.). Organizátoři, v čele se spiritus agens těchto akcí,
ing. J. Svobodou (měl velmi hezké úvodní slovo), posluchači a účinkující se tak stali aktéry i svědky toho, jak umění přináší nejen hluboký zážitek emocionální, ale je i příčinou ušlechtilého činu mravního.
