Touto částí uzavíráme cyklus o amerických univerzitách. Jednotlivé příspěvky nám do cyklu Univerzity jinde přicházely e-mailovou poštou pravidelně od letošního září z USA, z Los Angeles, kde jejich autor, prof. Stanislav Segert, významný český vědec a svého času učitel na Univerzitě Karlově, od roku 1969 žije a pracuje.
Na mnohých vysokých školách a v mnoha oborech je nyní více studentek než studentů a stále více jich studia dokončuje úspěšně. (Bylo by zajisté "společensky korektní" respektovat české rodové rozlišení student/studentka, i když anglické slovo student značí obojí. Podobně bude užíváno české slovo student i nadále.)
Celkový počet studentů na amerických univerzitách je v řádu milionů. Mnohé školy odmítají uchazeče pro nedostatek místa, jiné se snaží nové studenty získat, nabízejí jim různé výhody. Zvláště usilují univerzity o studenty z menšin, které jsou slabě zastoupeny. Jedná se o Američany afrického původu, Američany španělského původu a americké Indiány. Počet studentů bílých, "kavkazských", je o něco vyšší než jejich poměr v celkovém obyvatelstvu. Poměrně nejvíce je studentů pocházejících z východní Asie, čínských, korejských, japonských, a to zvláště na západě Spojených států. Noví studenti si mohou vybírat z mnoha oborů.
Po čtyřech letech - mnohdy i později - lze získat hodnost bakaláře umění (B.A.) nebo bakaláře (B.S.). Studenti, kteří pokračují ve studiu, mohou za několik dalších let získat tituly magistr nebo doktor. Univerzity mívají na rozsáhlých pozemcích kromě školních budov a vědeckých ústavů též ubytovny, jídelny, rekreační a sportovní zařízení. V okolí univerzit bývají "fraternity" pro studenty a "sorority" pro studentky, označované kombinacemi řeckých písmen, ve kterých je postaráno o bydlení a stravování. Kromě studia poskytují univerzity také možnost styků společenských, zábavu, divadla, hudební síně, či možnost pobavit se v hernách nebo na sportovištích. Studenti této nabídky rádi využívají, někdy i na úkor studia. Charakteristické je pro ně i sdružování do společností a spolků, podle osobních i vědeckých zájmů. Na některých školách studenti vydávají časopisy. Například na Kalifornské univerzitě v Los Angeles (UCLA) vychází "Daily Bruin" (Denní medvídek), nazvaný podle populárního znaku univerzitánů; socha medvěda je v blízkosti sportovních zařízení.
Studium na amerických univerzitách je poměrně nákladné. Školné a poplatky na státních univerzitách jsou pro občany státu nízké, neboť stát hradí většinu univerzitních výdajů ze svých prostředků. Ovšem studenti z jiných států americké unie (a také z ciziny) mají studium dražší. Ještě dražší bývá na soukromých univerzitách. Výdaje na ubytování a stravování, na knihy a učební pomůcky jsou pro studenty a jejich rodiny často neúměrně vysoké.
Někteří si proto hledají zaměstnání na kratší úvazek. Mnohým pomáhají různá stipendia. Dostávají je jednak studenti z rodin sociálně potřebných, jednak ti, kteří dosahují zvláště vynikajících studijních výsledků. Těch je však málo. Mnozí si pomáhají půjčkami, ručenými různými institucemi. Po skončení studií se půjčky splácejí často řadu let. Čerství absolventi některých oborů získají dobře placené místo hned. V jiných oborech bývá uchazečů o práci přebytek. Na některých univerzitách existují agentury, které jim pomáhají náležité uplatnění nalézt. Pro absolventy "nepraktických" oborů je někdy problematické uplatnit se ve svém oboru. Pomocí doplňovacích kurzů je ovšem možno získat způsobilost k zaměstnání "praktickému", jako je obchod či novinářství. Také znalost práce na počítačích, jež jsou studentům snadno přístupné, může pomoci k získání dobrého zaměstnání.
Akademické tituly se udělují koncem studijního roku na slavnostních shromážděních. Kromě toho univerzity dávají velmi dobrým studentům různá vyznamenání a doporučení.
Pozn. red.:
Redakce časopisu Forum se s prof. St. Segertem dohodla, že další informace o amerických vysokých školách mohou případní zájemci získat na základě otázky poslané do redakce časopisu Forum, která ji do USA prof. Segertovi odmailuje. Ptejte se!