V jednom krátkém časovém termínu se nám v redakci sešly dva materiály s problematikou vysokoškolského studia jedinců se zdravotním postižením. Zajímavá zamyšlení PhDr. Daniely Janákové s FF UK a doc. Jaroslava Potměšila z FTVS UK přinášíme ve zkráceném znění.
Studium jedinců se zdravotním postižením má na UK již tradici a dobré výsledky. Přesto se vyskytují některé problémy, při jejichž řešení by mohly být využity např. zkušenosti z University of Alberta v Kanadě. Pro nás je zajímavá skutečnost, že tato kanadská vysoká škola má třicet tisíc studentů a devatenáct fakult.
Již sedmnáct let se věnují poskytování služeb studentům se zdravotním postižením (v současné době jich zde studuje přes tři sta padesát). Na studium si studenti přispívají. Komplexní přístup zahrnuje vstupní pohovor zaměřený jednak na informace o cílech studenta, druhu a velikosti postižení, jeho schopnostech a požadavcích, a jednak na typ studia a jeho obsahové a časové nároky. Pak jsou vyhledávána vhodná opatření a jejich řešení. Důležitou se často stává i okolnost, přesvědčit profesory a fakulty o přiměřenosti a vhodnosti těchto opatření. Jde zejména o vstřícnost a povzbuzení studenta v jeho počáteční nejistotě. Dále jde o zjištění povahy postižení a jeho důsledcích pro ovlivňování každodenního života. 
Například jaký vliv má postižení na koncentraci, emoce, jak ovlivňuje psaní, čtení nebo paměť. Na základě zjištěných údajů se také ověřují požadavky studijního oboru (práce v laboratoři, druh zkoušek, požadavky na fyzickou činnost). Vypracovaný plán opatření pro studenta se zdravotním postižením dále zahrnuje nejen aspekty učebního procesu - vlastní studium, práce v knihovně, s počítačem, výzkum, psaní referátů, ale i účast na praxích a termínové rozložení zkoušek.
Univerzita v Albertě má ve svých Hlavních záměrech i část nazvanou Prohlášení o službách studentovi. Hlavní role je zde přisuzována fakultám a jejich personálu a pochopitelně pedagogům. Jsem přesvědčen, že vstupní pohovory se studenty se zdravotním postižením na fakultách, studijních oborech a katedrách by výrazně přispěly k odstranění často zbytečných a z nedorozumění či nepochopení vyplývajících problémů. Byl by to významný krok ke zlepšení podmínek a celkové studijní atmosféry pro tyto studenty na Univerzitě Karlově.
Zařazení neslyšících studentů do studia na Filozofické fakultě UK je bezesporu záslužným činem - vždyť tito mladí lidé mají zcela nepochybně stejné právo na vzdělání jako kdokoli jiný. Realizace takového projektu je však značně finančně a časově náročná. I vzhledem k tomu, že se s ním v našem školství při plánování investic alespoň prozatím příliš nepočítalo. Na základní problém nedostatku finančních prostředků k realizaci speciálního výukového programu narazí každá fakulta nebo škola. Na zahraničních vysokých školách - například v Anglii - je situace v tomto ohledu o mnoho snazší. Spolu s přijetím každého studenta se zvláštními potřebami dostává příslušná univerzita každoročně poměrně vysokou dotaci od různých organizací. Neslyšící student u nás žádný takový příspěvek na svá studia nedostane. Od dubna 1998, kdy jsem byla katedrou českého jazyka požádána o zapojení do tohoto projektu, nastal pro mne nekonečný boj o finance. Nákup potřebného přístrojového vybavení lze v podstatě možný rozdělit do dvou etap. V první fázi musí být pořízeny počítače, spolehlivá tiskárna, xerox, nehlučný zpětný projektor a epidiaskop. Všechny tyto přístroje umožňují výuku pomocí zrakové stimulace. Ve druhé fázi by mělo být zakoupeno také audiologické zařízení. Na FF UK se nakonec podařilo shromáždit alespoň prostředky nutné na nákup jednoho počítače, tiskárny a zpětného projektoru, a za pomoci Britské rady, Knihovního střediska a prof. A. Macurové také částku na pořízení základních anglických výukových programů. První krůčky k říjnovému zahájení výuky tedy byly učiněny. Výuka bude probíhat v prostorách Mediatéky Jazykového centra FF UK. Do prvého ročníku bylo přijato patnáct neslyšících studentů. První školní rok bude mít charakter experimentálního úvodu do studia angličtiny, v dalším roce budou patrně studenti podle možnosti rozděleni do dvou skupin, aby byla více umožněna i práce s jednotlivci.
Dne 24. 11. 1998 byla v aule PF UK slavnostně zahájena výstava ke 130. výročí založení spolku českých právníků Všehrd. Rektor UK prof. Karel Malý hovořil o tom, jak vznikl název spolku, proč musel Všehrd zaniknout a kdy mohl být znovu založen. Pavel Tigrid mluvil "krátce a zábavně" a vzpomínal na chvíle, kdy musel budovu PF opustit. Děkan PF UK prof. Dušan Hendrych se rovněž nevyhnul vzpomínkám a nabídl všem hostům pohled do budoucnosti jubilujícího spolku.
Prof. Karel Malý, rektor UK, prof. Dušan Hendrych, děkan PF UK a Pavel Tigrid při zahájení výstavy
Dne 12. listopadu 1998 u příležitosti slavnostního požehnání nového objektu, předaného do užívání Husitské teologické fakultě UK v ulici Za Zelenou liškou v Praze - Krči, byly uděleny jubilejní medaile HTF UK za zásluhy o ekumenismus. Obdrželi je apoštolský nuncius Giovanni Coppa, pražský arcibiskup Miloslav Vlk (za kterého převzal ocenění biskup Jiří Paďour), metropolita Dorotej, prezident společnosti Pro Oriente Adolf Stirnemann z Vídně a Církev československá husitská. Medaili za zásluhy o rozvoj Církve československé husitské udělila HTF UK prof. F. Kovářovi (in memoriam). Vyznamenáni byli i současní pedagogové Husitské teologické fakulty UK Jan Blahoslav Lášek, Michael Kučera a Michal Dandár.
V rámci pravidelných kulturních styků a spolupráce mezi jednou z nejstarších německých univerzit v Lipsku (vznikla na samém počátku 15. století, jako důsledek vydání Kutnohorského dekretu) a Univerzitou Karlovou hostuje v právě probíhajícím zimním semestru na katedře české literatury a literární vědy FF UK významný slavista a bohemista, profesor Wolfgang Friedrich Schwarz. Ve svých přednáškách se zabývá tématem fantastiky v české literatuře a zároveň vede semináře, v nichž seznamuje české studenty s novějším literárně teoretickým myšlením především v německé jazykové oblasti. Perfektní znalost češtiny mu umožňuje, aby přednášky i semináře vedl česky. Prof. W. F. Schwarz patří ke střední generaci německých bohemistů. Vystudoval slavistiku a anglistiku na univerzitě v Saarbrückenu. Od konce sedmdesátých let tam učil na Institutu slavistiky místní univerzity. Jeho odbornou specializací je moderní české a ruské drama. Dalším okruhem jeho zájmu je básnické dílo Jaroslava Seiferta, jemuž věnoval několik podnětných studií. Zabývá se také estetikou a literární teorií českého strukturalismu. Té je věnován sborník Prager Schule: Kontinuität und Wechsel (Pražská škola: kontinuita a proměny), jehož je W. F. Schwarz hlavním pořadatelem a který je výsledkem kooperace německých, českých a slovenských literárních vědců.(Z pražských vědců se na ní například podíleli Miroslav Červenka, Milan Jankovič, Mojmír Otruba, Marie Kubínová, Jiří Holý a Petr Kaiser).
Sborník, jenž vyšel v roce 1997 v řadě lipských univerzitních studií "Leipziger Schriften zur Kultur-, Literatur-, Sprach- und Übersetzungswissenschaft" je poctou tradici pražské strukturalistické školy i české vědě vůbec. Byl jí věnován první svazek této nově založené reprezentativní řady.
Od poloviny devadesátých let působí W. F. Schwarz jako profesor slavistiky na lipské univerzitě. Během krátké doby se mu podařilo vybudovat v Lipsku významné bohemistické centrum. Věříme, že se bude spolupráce s profesorem Schwarzem (i s lipskou univerzitou) dále rozvíjet k oboustrannému prospěchu.
S přívětivou tváří prof. W. F. Schwarze se mohli setkávat studenti bohemistiky a slavistiky na FF UK
Homomorfie jazyka a egocentrismus řeči byl název přednášky, kterou u příležitosti odchodu do důchodu přednesl 15. října 1998 v aule Pedagogické fakulty UK prof. PhDr. Petr Piťha. Jeho zásluhy o pedagogickou fakultu, jmenovitě o vybudování katedry občanské nauky, a zakladatelskou roli v koncepci občanské a obecné školy po listopadu 1989 vyzdvihl v úvodním slově děkan PedF UK prof. Zdeněk Helus. Připojil i některé osobní vzpomínky z mnohostranné vzájemné spolupráce.
Přednášky prof. Piťhy se zúčastnili nejen řečníkovi spolupracovníci a žáci z PedF, ale i přátelé z řečníkových pracovišť dřívějších. Výraznou skupinu mezi nimi tvořili lingvisté z MFF UK a pracovníci MŠMT ČR, také zástupci řady fakult Univerzity Karlovy, jiných vysokých škol pražských i mimopražských. Zastoupeni byli přední akademičtí vědečtí pracovníci i pracovníci neakademičtí. Šlo o jedinečný a rozmanitý soubor publika, jehož složení korespondovalo s šíří vědeckého záběru prof. Piťhy i s oblibou, kterou si svým vstřícným, laskavým a demokratickým přístupem k lidem získal. Také v jeho přednášce, zejména v její závěrečné části, se projevily charakteristické rysy Piťhovy osobnosti: smysl pro humor, kterým zjemňuje břitkou kritiku, životní rozvaha, s níž dovede posoudit časné jevy tohoto světa, respekt ke tvaru životní linie a ušlechtilá elegance. Nevšední vystoupení nevšedního člověka prof. Petra Piťhy bylo ukázkou umění odejít, umění s noblesou zamávat jedné určité, odešlé životní etapě.
S tímto názvem proběhla v Karolinu 23. a 24. listopadu 1998 diskuse u kulatého stolu, kterou společně uspořádaly Univerzita Karlova, velvyslanectví JAR a Orientální ústav AV ČR. Bohatou diskusi uvedly tři obsáhlé referáty: obecné srovnání vývoje k demokracii v ČR a JAR s důrazem na shody a rozdíly v nedávných dějinách a v současné politické kultuře obou zemí (Dr. P. Skalník z FF UK), výklad struktury a přeměn jihoafrické společnosti (prof. J. Cootzee, sociolog z Rhodesovy univerzity v jihoafrickém Grahamstownu - na snímku) a srovnání způsobů, jak se obě společnosti vyrovnávají se svou nedávnou minulostí (Dr. O. Hulec, Orientální ústav, Praha). Výměna zkušeností a názorů mezi odborníky obou zemí, poznamenaných donedávna nesvobodou a značnou izolací, obohatila nepochybně všechny účastníky. Materiály ze sympozia budou v příštím roce publikovány anglicky a možná i česky.
Ve dnech 25. - 26. listopadu se na Filozofické fakultě konalo vědecké zasedání věnované významné osobnosti československých dějin Dr. Milanu Hodžovi pořádané JUDr. Janem Kuklíkem z katedry právních dějin PF UK a PhDr. Janem Němečkem z Historického ústavu AV ČR.
Na konferenci přijali pozvání i zástupci Slovenské akademie věd - ředitel Historického ústavu SAV Dr. Valerián Bystrický s referátem na téma Milan Hodža a slovenská otázka koncem 30. let a Dr. Alena Bartlová a Dr. Peter Zelenák s příspěvky k roli Milana Hodži v politice slovenských stran a ve vztahu k národnostním menšinám na Slovensku.
S dalšími příspěvky vystoupili: Dr. Josef Harna z Historického ústavu AV ČR, Dr. Jindřich Dejmek a Dr. Jan Gebhart z téhož ústavu a Dr. Zlatica Zudová - Lešková z HÚ Armády ČR. Závěrečný den zasedání pak byl věnován politice Milana Hodži v československém zahraničním odboji za druhé světové války, což bylo i téma grantového úkolu GA UK, který Jan Kuklík a Jan Němeček ke zpracování této problematiky využili.
Všechny příspěvky vyjdou ve zvláštním čísle časopisu Moderní dějiny.
