Během své dvoudenní oficiální (později vždy v rozhovorech přidával i slovo přátelské) návštěvy České republiky zavítal 19. listopadu 1998 na Univerzitu Karlovu, do velké posluchárny její Filozofické fakulty, na setkání se studenty a pedagogy UK francouzský premiér Lionel Jospin. Mezi studenty a další hosty zasedli do lavic i někteří členové francouzské vlády, například ministr zahraničí Herbert Védrine nebo ministr obrany Alain Richarde.
Lionel Jospin jako ministr školství, mládeže a sportu zavítal do Prahy už v roce 1991. Bez zajímavosti jistě není, že je prvním francouzským premiérem na návštěvě v Praze od roku 1937! Jeho realistický postoj ke všem problémům vnitřní i zahraniční politiky a pragmatismus, kterým odsouvá ideologické otázky do pozadí a soustřeďuje se na ekonomickou oblast, hodnotí většina francouzské veřejnosti kladně a vidí v Jospinovi příštího prezidenta.* Vzhledem k tomu, že se velmi angažuje ve věci Evropské unie, věnoval v nabité posluchárně FF UK svůj projev především charakteristice současného ekonomického, politického i duchovního stavu EU. Označil ji za "prostor svobody a prostor solidarity, ve kterém je definována a aplikována společná politika v různých oblastech, což je vyjádřeno společnými pravidly, legislativou a předpisy." Podle Jospina se síla Evropy nachází v jejích vlastních hodnotách, neboť "Evropa je především dílem ducha, Evropa jakožto trh vznikla později". Na podporu této myšlenky citoval výrok českého spisovatele Milana Kundery, který ve Francii dlouho žije a pracuje. "Slovo Evropa pro nás není zeměpisný jev, ale duchovní pojem." L. Jospin vzpomněl i některé další významné Čechy, kterým byla nebo je myšlenka úzké jednoty a spolupráce suverénních států blízká: Tomáše G. Masaryka, Václava Havla, Jana Patočku, z umělců Antonína Dvořáka, Alfonse Muchu či Miloše Formana. Velmi milé byly i jeho neskrývané sympatie se snahou ČR vstoupit do EU i s úsilím dále se vyvíjet jako demokratický a ekonomicky vyspělý stát. Na závěr svého projevu vyzval české studenty a další "mladé Evropany", aby se zasadili o Evropu, jež odpovídá jejich tužbám a zdůraznil potřebu nadšení při plnění tohoto cíle. "Není příliš snadné udržet plamen nadšení dlouhou dobu," řekl na závěr svého vystoupení ministerský předseda Francie Lionel Jospin studentům Univerzity Karlovy, "ale vám se to jistě podaří..."
Po svém oficiálním vystoupení Lionel Jospin odpovídal na dotazy studentů, týkající se různých politických a ekonomických problémů. Způsob, jakým se L. Jospin choval, o čem hovořil a jak v diskusi vystupoval, ukázal, jak by měl vypadat vypadá zkušený a inteligentní muž "vysoké politiky".
Ve Francii nyní funguje politický systém tzv. "kohabitace", v němž je na základě loňských parlamentních voleb v čele státu Jacques Chirac, pravicový politik, a v čele vlády socialistický předák Lionel Jospin.
Medaili Josefa Hlávky udělila Nadace Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových letos také Antonínu Fingerlandovi, emeritnímu profesoru Lékařské fakulty UK v Hradci Králové. Téměř stoletému vědci toto ocenění celoživotního díla v oboru patologie předal ve středu 18. listopadu předseda Správní rady Hlávkova nadání doc. Jaroslav Nedvěd. Profesor Fingerland diplom přijal, ale peněžní odměnu, spojenou s oceněním odmítl a poznamenal, že "již žádné peníze nepotřebuje". Požádal přítomného děkana LF UK v Hradci Králové doc. Ivo Šteinera, jednoho ze svých četných žáků, aby je využil jako peněžní dotaci na odměnění mimořádných studijních výsledků v oboru patologie. O prof. A. Fingerlandovi je známo, že žáci ústavu, který nese jeho jméno, ho vozí každou středu pracovat. Působení nestora české vědy trvá v Hradci Králové dosud bez přerušení sedm desítek let...
Rozsáhlá agenda zahraničního odboru RUK vyvolala potřebu této stálé rubriky. Jde o ucelenější přehledné a komplexní a komplexní informace o činnosti, úzce spojené s důležitou úlohou UK - s rozšiřováním a upevňováním kontaktů mezi studenty, pedagogickými pracovníky UK a jejich zahraničními partnery.
Rektor prof. K. Malý a prorektor prof. J. Pánek přijali velvyslance Republiky Chorvatsko Zorana Pičuljana (na snímku vlevo).
Hlavním tématem rozhovoru byla spolupráce Univerzity Karlovy s Univerzitou Záhřeb. Rektor vysvětlil současný vztah obou univerzit. V roce 1995 skončila platnost meziuniverzitní dohody. UK v srpnu téhož roku zaslala záhřebské univerzitě návrh nové dohody, partnerská strana však na výzvu dosud nereagovala. Zájem UK o vzájemné kontakty trvá. Pan velvyslanec vyslovil nad tímto faktem politování a vyjádřil přesvědčení, že v brzké době se podaří vzájemné styky obnovit na odpovídající úrovni.
Prorektor prof. J. Pánek přijal zástupce Francouzského společenství Belgie v Praze (FSB) Zénona Kowala.
Zahraniční host informoval prorektora o připravované výstavě o Karlu IV., která se bude konat v Bruselu v roce 2000 pod záštitou belgického panovníka a španělské královské rodiny.
Prorektor prof. J. Pánek přijal manažera pro vědu a zahraniční styky a bývalého rektora Iana Smitha z novozélandské Univerzity Otago z Dunedinu.
Hosté předložili návrh na navázání meziuniverzitní spolupráce, který mimo jiné nabízí také výměnu učitelů a studentů.
Mimořádného a zplnomocněného velvyslance Španělska Juana M. de Barandicu a tajemnici velvyslanectví Carmen Díez Orejasovou přijal rektor prof. K. Malý.
Rozhovoru se týkal přípravy návštěvy španělského předsedy vlády José Maria Aznara Lopeze na UK, ke které dojde dne 13. prosince 1998.
Rektor prof. K. Malý přijal mimořádného a zplnomocněného velvyslance Kanady Ronalda Halpina a pracovnici velvyslanectví pro styk s veřejností a médii Lucii Čermákovou.
Kanadský host se vyslovil pro podporu a posílení vzájemných vztahů zejména v oblasti kultury. Rektor kromě jiného ujistil pana velvyslance, že univerzita a její pracoviště budou podporovat iniciativu kanadské vlády pro posílení kanadských studií.
Kanadské hosty (na snímku vpravo) zajímal i názor rektora UK prof. K. Malého na současnou politickou reprezentaci
Léta 1945-1953 patří v naší historii k nejsložitějším a současně nejhůře postižitelným obdobím. Jedním z prvních pokusů stanovit "možnosti a meze historického hodnocení" (J. Petráň) v co nejšířeji pojímané oblasti dějin vědy a vysokého školství byla konference Věda v Československu 
1945-1953 pořádaná Ústavem dějin UK a Archivem UK ve spolupráci s Archivem AV ČR a Společností pro dějiny věd a techniky. Konference se konala 18. a 19. listopadu 1998 v Modré posluchárně Karolina. Jednání bylo svými 43 referáty naplněno více než vrchovatě, přesto zbyl vždy čas na podnětnou diskusi. Převážně čeští referenti, i když byly úmyslně zařazeny i příspěvky seznamující se slovenskými, polskými a východoněmeckými paralelami nebo pohledem na československou situaci zvenčí, se věnovali převratným změnám v profilujících vědeckých institucích - vysokoškolských i akademických, i specifickým rysům vývoje v jednotlivých disciplínách od společenských (vlastní blok měla historiografie) k přírodovědným (převážně biologickým). Zvláštní blok, právem nejvíce aplaudovaný, byl věnován politickým kontextům vědy a vysokého školství. S příspěvky historiků vědy si svou výpovědní hodnotou a především živostí nezadaly ani vzpomínky pamětníků inkriminovaných let, profesorů M. Brdičky, C. Johna a V. Tošovského, v rámci společenského večera ve vile Lanna. Všichni zájemci o uvedenou problematiku se mohou těšit na sborník příspěvků, který by měl být nejméně tak zdařilý, jako sborník z loňské konference Věda v českých zemích za druhé světové války.
V těchto dnech přišel na náš redakční stůl dopis od prof. Jana Kiliana ze stomatologické kliniky LF UK v Plzni adresovaný rektoru UK prof. Karlu Malému, z jehož obsahu vybíráme:
"Koncem roku 1996 jsem se, ještě jako proděkan LF UK v Plzni, obrátil na Vás s žádostí o pomoc při opatřování finančních prostředků na rekonstrukci fantomové učebny stomatologické kliniky. Dnes Vám chci upřímně poděkovat, že jste svůj slib splnil. Po sedmiletém snažení se podařila dobrá a smysluplná věc. Fond rozvoje VŠ ČR přidělil naší fakultě pro tento účel 2,44 milionů korun a zbývající částku na rekonstrukci staré učebny fakulta doplnila ze svých zdrojů. V červnu letošního roku jsme rekonstrukci zahájili a v polovině září jsme novou moderní učebnu otevřeli..."
Studenti při praktické výuce ve fantomové laboratoři
Zvláštní mnohostrannou osobnost lékaře doc. MUDr. Konstantina Troševa, CSc., jsme mohli poznat během jeho přijetí rektorem Univerzity Karlovy dne 18. listopadu 1998. Význačnému bulharskému lékaři (přednostovi Kliniky plastické chirurgie a popálenin ve Varně) byla předána na návrh 3. LF UK jubilejní medaile k 650. výročí UK. Doc. K. Trošev vstoupil na půdu UK před čtyřiceti lety, jako student FVL UK v Praze, po skončení studií se vrátil do Bulharska, kde se věnoval plastické chirurgii a léčbě popálenin. Publikoval přes 150 prací v domácích i zahraničních odborných časopisech, je autorem a spoluautorem čtyř monografií, které byly vydány i v zahraničí. Doc. Trošev (na našem snímku) založil v roce 1973 ve Varně Společnost bulharsko-českého přátelství - při příležitosti letošního jubilea založili členové společnosti, kteří studovali na UK v Praze, klub Karolinum. Jak ve svém proslovu zdůraznil prof. Anděl, po "stránce odborné i vědecké a svou aktivitou na poli vzájemných bulharsko-českých styků splnil doc. Trošev všechny podmínky spojené s návrhem na univerzitní vyznamenání." Prof. Karel Malý poté vyznamenanému bulharskému lékaři poděkoval "za vše, co pro česko-bulharské vztahy vykonal." Na závěr rektor UK řekl, že doc. Trošev najde "naše univerzitní brány vždy otevřené..."
V polovině listopadu letošního roku se u nás objevilo první číslo nového zdravotnického týdeníku "Diagnóza". Chcete vědět, v čem je Diagnóza nová a jaká vůbec je? Na tiskové konferenci na začátku listopadu byl nový týdeník představen týmem svých tvůrců. Šéfredaktor MUDr. Petr Bouzek začal na úvod, ostatně jak jinak, kritikou současného stavu našeho zdravotnictví a uvedl, že ke zlepšení této situace může nepochybně přispět i lepší informovanost. Šestnáctistránková Diagnóza má tedy poskytovat maximální servis zdravotnickému personálu i pacientům. Těmto cílovým skupinám je Diagnóza určena, a to znamená, že vlastně nám všem, neboť potencionálními pacienty jsme všichni. Nový týdeník nám tedy má poradit, jak v současné situaci přežít, jak přispět ke zlepšení momentálního stavu, poskytovat přehled a pomoci nám v orientovat se v nabídce medikamentů na našem trhu. V neposlední řadě je záměrem autorského týmu nového týdeníku informovat o medicíně s lehkostí a nadhledem...
