Jan Palach
Univerzita Karlova, která v lednu 1969 hrála nejvýznamnější roli v tehdejší politicky vzrušené době, k níž její student Jan Palach a jeho hrdinská oběť upoutaly pozornost téměř celého světa, si připomněla třicetileté výročí Palachova sebeobětování několika vzpomínkovými akcemi.
Dne 15. ledna 1999 v dopoledních hodinách položili květiny u posmrtné masky Jana Palacha, umístěné na hlavní budově FF UK, zástupci Studentské rady FF UK Libuše Kroupová a Petr Koura, děkan FF UK doc. František Vrhel a její proděkan prof. Jan Kuklík. Delegace Filozofické fakulty spolu se zástupci vedení Univerzity Karlovy prof. Petrem Čepkem, prorektorem UK a Ing. Josefem Kubíčkem, kvestorem UK, položila poté věnec u sochy sv. Václava na Václavském náměstí, poblíž místa, kde se Jan Palach upálil.
Dne 16. ledna 1999 se do Palachova rodiště, Všetat, sjeli představitelé českého politického života v čele s prezidentem republiky Václavem Havlem. Ten na všetatské základní škole odhalil Palachovu bustu a na místním hřbitově u Palachova pomníku hovořil o duchovním významu činu Jana Palacha. Na všetatském hřbitově promluvil i prorektor Univerzity Karlovy prof. Petr Čepek, který zdůraznil, že Palach přes své mládí pochopil význam obecných etických hodnot. "Jde o čin mladého člověka, který dospěl k závěru, že naše společnost jde tak kritickým směrem, že si zaslouží osobní oběť." U příležitosti pietního aktu ve Všetatech jmenoval předseda Společnosti přátel Jana Palacha Václav Zeman rektora UK prof. Karla Malého jejím čestným členem.
Dne 18. ledna 1999 se k uctění památky Jana Palacha konalo setkání studentů a pedagogů FF UK. Při této příležitosti byla udělena Cena Jana Palacha za nejlepší diplomovou práci. Prestižní fakultní cenu, každoročně udělovanou děkanem Filozofické fakulty, převzala z jeho rukou absolventka FF Mgr. Jana Gruberová za práci o vzájemné komunikaci smíšených česko-italských manželství. Při slavnostním předávání ceny připomněl dramatické chvíle na Filozofické fakultě před 30 lety tehdejší proděkan prof. František Černý, který v době sebeupálení Jana Palacha zastupoval děkana.
Dne 19. ledna 1999 (v den Palachova úmrtí) se v kostele sv. Tomáše na Malé Straně uskutečnila ekumenická bohoslužba, kterou provedli prof. Jakub S. Trojan, proděkan ETF UK, který Jana Palacha před třiceti lety na olšanském hřbitově pochovával a prof. Tomáš Halík, rektor kostela sv. Salvátora, jenž svého času tajně přenášel posmrtnou Palachovu masku na zádušní mši do zdejšího kostela. Po bohoslužbě besedovali oba duchovní, učitelé UK, s četnými účastníky o Janu Palachovi až dlouho do večerních hodin.
Dne 25. ledna 1999 si třicáté výročí smrti Jana Palacha připomněli studenti Univerzity Karlovy tichým pochodem vnitřní Prahou. Průvod vyšel v podvečerních hodinách z náměstí Jana Palacha, směřoval ke Karolinu a odtud na Václavské náměstí. Pochod zorganizovala Studentská rada Filozofické fakulty UK, jejíž představitelé u Palachova pomníčku poblíž sochy sv. Václava položili květiny a zapálili svíčky. Asi dvě stovky přítomných studentů zde zazpívali státní hymnu.
K výročí smrti studenta Jana Palacha byla v prostorách FF UK instalována výstavka dokumentů, vztahujících se k jeho působení na této fakultě.
Ve dnech 30. výročí Palachova úmrtí se v českých i zahraničních masmédiích objevilo o Janu Palachovi mnoho článků, vzpomínek a úvah. Znovu byly publikovány dobové dokumenty, texty, básně a provolání, které bezprostředně po Palachově smrti vyšly například v časopise Listy (od K. Sidona, J. Seiferta, Vl. Karfíka, K. Šiktance, J. Šotoly) nebo v tehdejším velmi čteném univerzitním čtrnáctideníku Univerzita Karlova. Znovu se nastolila otázka po smyslu dobrovolné smrti Jana Palacha, byly uváděny výsledky anket, z nichž vyplývalo časté zjištění, že řada dnešních studentů vůbec netuší, kdo Jan Palach byl. "Je velmi důležité, aby v každém národě, v jeho dějinách, existoval někdo jako Jan Palach, aby byl po ruce, když je zle..." napsal novinář M. Fendrych v týdeníku Reflex a vyjádřil pocit těch, kteří si v letošním roce připomněli "jasný plamen, jenž zazářil".
Seriózní vědecké zhodnocení života a oběti studenta Univerzity Karlovy Jana Palacha ovšem dosud stále neexistuje. Bylo by dobré, kdyby ho napsal někdo, kdo působí na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, aby tak vyšlo z fakulty, s jejímž jménem bude navždy spojován i čin Jana Palacha, kterým bojoval proti zlu a hájil pravdu...
Jan Palach začal studovat na Vysoké škole ekonomické a index s jejím razítkem vlastnil i poté, co se mu po dvou letech podařilo přestoupit na Filozofickou fakultu UK a uskutečnit svou původní představu - studovat historii.
Poslední rozloučení na Univerzitě Karlově proběhlo v Karolinu. Hlavní projev měl tehdejší rektor UK prof. Oldřich Starý.
Vedle Palachových nejbližších šel ve smutečním průvodu Prahou i Jakub S. Trojan (druhý zprava), dnes proděkan ETF UK, který Jana Palacha na Olšanském hřbitově pohřbíval.
Ještě několik týdnů po Palachově pohřbu připomínalo jeho čin květinami denně zaplňované okolí sochy sv. Václava.
Kytici červených a bílých karafiátů ovázaných trikolórou vynášejí k Palachově posmrtné masce studenti FF UK L. Kroupová a P. Koura. Vlevo předseda AS FF UK PhDr. Zdeněk Štěpánek.
Delegace FF UK a zástupci vedení UK položili věnce také na Václavském náměstí u sochy sv. Václava.
Cenu Jana Palacha získala v letošním roce Mgr. Jana Gruberová.
Katolický kněz T. Halík a evangelický farář J. S. Trojan provedli ekumenickou bohoslužbu v malostranském kostele sv. Tomáše.
Památku Jana Palacha uctili studenti také večerním pochodem Prahou. Začal u hlavní budovy Filozofické fakulty, prošel kolem Karolina (foto) a skončil u Palachova pomníčku, poblíž sochy sv. Václava (foto).
Palachovu památku vzpomněli někteří studenti také u jeho hrobu na Olšanských hřbitovech..
Některé dokumenty ze života Jana Palacha přinesla výstava, která byla umístěna v hlavní budově Filozofické fakulty. Mezi nimi bylo například i později velmi ceněné vydání časopisu Květy z ledna 1969.
