V úterý 2. února 1999 byla Velká aula Karolina, zaplněná do posledního místečka, svědkem významného aktu - předání jmenovacích dekretů novým profesorům.
Ceremoniál byl zahájen nástupem rektorů vysokých škol
Slavnostní okamžiky s napětím sledovali rodinní příslušníci, příbuzní a známí nových profesorů
Jmenovací diplom převzal z rukou náměstka ministra školství, mládeže a tělovýchovy Vladimíra Roskovce také prof. Václav Bunc z FTVS UK
S účinností od 15. prosince 1998 jmenoval prezident republiky Václav Havel na návrh ministra školství, mládeže a tělovýchovy 79 nových profesorů.
Slavnostní předání jmenovacích dekretů proběhlo 2. února 1999 ve Velké aule Karolina v Praze. Významného aktu se zúčastnil předseda Akademie věd ČR prof. Rudolf Zahradník, rektor UK prof. Karel Malý a další hosté. Dekrety v zastoupení ministra Eduarda Zemana předal náměstek ministra školství, mládeže a tělovýchovy Vladimír Roskovec. Mezi novými profesory jsou čtyři ženy a sedmdesát pět mužů. Jejich věkový průměr je 55 let. Řady profesorského sboru byly rozšířeny i o 16 pedagogů Univerzity Karlovy: prof. JUDr. Miroslav Bělina, CSc. , (PF), prof. RNDr. Hynek Biederman, DrSc. , (MFF), prof. MUDr. Milan Bláha, CSc. , (LF v Hradci Králové), prof. Ing. Václav Bunc, CSc. (FTVS), prof. MUDr. Jiří Horáček, CSc. , (LF v Hradci Králové), prof. RNDr. Adolf Karger, DrSc. , (MFF), prof. RNDr. Zlatko Kvaček, DrSc. , (PřF), prof. RNDr. Zdeněk Martinec, DrSc. , (MFF), prof. PhDr. Martin Potůček, CSc. , MSc. , (FSV), prof. PhDr. Jiří Sláma (FF), prof. Ing. Jiří G. K. Ševčík, DrSc. , (PřF), prof. RNDr. Petr Štěpánek, DrSc. , (MFF), prof. RNDr. Ing. František Turnovec, CSc. , (FSV), prof. RNDr. František Vyskočil, DrSc. , (PřF), prof. MUDr. Petr Widimský, DrSc. , (3. LF), prof. RNDr. Luděk Zajíček, DrSc. , (MFF).
Jménem oceněných pronesl krátký projev prof. PhDr. Jan Kumpera, CSc. , v němž uvedl, že získání nejvyšší vědecké hodnosti znamená "sladký plod hořkého kořene," který je nyní třeba zúročit v praxi.
Součástí finanční dotace vysokým školám jsou i institucionální prostředky na výzkum a vývoj, které jsou jim přidělovány na základě hodnocení výsledků jejich činnosti. Tyto výsledky byly v letech 1995-1997 evidovány v tzv. RIPu (Registr informací o publikacích výzkumu a vývoje v rozpočtových a příspěvkových organizacích) a minulého roku v tzv. RIVu (Registr informací o výsledcích státem podporovaného výzkumu a vývoje). Podkladem pro zpracování databází RIP a RIV byly a jsou souhrny dílčích bibliografických dat z jednotlivých fakult a ústavů Univerzity Karlovy, které shromažďuje Ústřední knihovna. Dosud se dařilo, i když ne vždy bez určitých obtíží, vyhovět požadavkům Rady vlády ČR, ale změny, které s sebou přinesl výše zmiňovaný RIV, se staly "noční můrou" prorektora pro vědu a výzkum a podobná situace brzy nastane u proděkanů a ředitelů součástí UK.
Zpětně mají být za léta 1994 až 1998 doplněna data, která dosud nebyla nikdy sledována. V případě, že by se jednalo pouze o rodná čísla autorů či anglické překlady názvů publikací, dala by se situace do stanoveného termínu odevzdání na MŠMT, kterým je 30. červen 1999, ještě řešit. Toto nejsou jediné údaje, které je třeba doplnit. Dalšími požadovanými informacemi je vazba jednotlivých dokumentů na příslušné vědecké záměry nebo účelově podporované projekty a dále zcela nově zavedená evidence poloprovozů, prototypů a ověřených technologií.
Univerzita Karlova sleduje systematicky svou produkci od roku 1995, neboť předcházející léta můžeme považovat spíše za období zkušební. Neustále měnila pravidla pro sběr dat, měnila se i typologie sledovaných publikací. Od roku 1995 obsahuje databáze publikační činnosti interních pracovníků univerzity v průměru 10 000 záznamů, z nichž přibližně 50% je konvertováno do výše zmiňovaných databází RIP a RIV podle požadavků Rady vlády ČR. V praxi to znamená, že je nyní třeba doplnit údaje z let 1995 -1997, jejichž sběr byl koordinován nynější Ústřední knihovnou. Toho lze dosáhnout za součinnosti autorů publikací, knihovníků jako zpracovatelů bibliografií a pracovnic odborů vědy, které mají informace o identifikačních číslech projektů. Problémem však zůstávají údaje z let 1994; jejich způsob zápisu a umístění v polích totiž neodpovídá současným pravidlům pro sběr bibliografických dat, takže nemohou být tyto údaje konvertovány, a Ústřední knihovna je nemá k dispozici. Zřejmě budou muset být vytvořeny úplně nové dílčí RIVovské databáze. Data z roku 1998 se již shromažďují a sběrné formuláře byly upraveny podle nových požadavků.
Jistě nyní chápete, co brání klidnému spaní prorektora pro vědu a výzkum UK. Vždyť do konce letošního června je nutné zajistit opravu přibližně 15 000 záznamů, nové zpracování dalších 5 000 záznamů za rok 1994 a realizovat standardní vypracování přibližně stejného množství nových záznamů z roku 1998.
Těchto pár výše popsaných skutečností představuje obrovské množství práce spousty lidí a otázka zní "proč"? Měníme-li podmínky smlouvy, pak vždy pro futuro, ale nikoliv pro historiae. A ještě zbývá moc dalších témat k diskusi.
Každoročně touto dobou vás informujeme o účasti Univerzity Karlovy na pařížském salonu jazyků, kultur a mezinárodních výměn Expolangues. Na salonu jsou prezentovány i vysoké školy z celého světa, převážně ty prestižní z různých kontinentů - Sorbonne, UCLA, Universidad Nacional de Educación a Distancia atd. Naše univerzita v Paříži již popáté připomínala, že i v centru Evropy je jedna prestižní univerzita, jejíž věk se počítá na staletí a jejíž věhlas byl po staletí nemalý. Francouzům připomínala, že ji založil francouzsky vychovaný Karel podle vzoru jejich, tehdy ještě relativně mladé, Sorbonny a že je třeba navazovat na několik desítek let narušené tradice a přátelské vztahy.
Salon Expolangues má každý rok čestného hosta, stát, který představuje návštěvníkům své tradice, kulturu, umělecké památky, turistické možnosti atd. Čestnými hosty byly např. Japonsko, Kanada, Turecko. Letos byl čestným hostem salonu francouzský jazyk a frankofonie. Bylo pro mne obrovským zážitkem vidět a cítit, jak si příslušníci národa váží své mateřštiny a co vše dělají pro to, aby uchránili její čistotu - zejména v této době, kdy kolem mne je čeština v roli spíše trpitelky, které je bezohledně ubližováno. Stejně tak mne nadchlo i to, že francouzský jazyk je pěstován a tříben i v zemích, které by ho mohly zavrhovat jako jazyk bývalých okupantů a kolonizátorů a že tyto země se úspěšně zúčastnily salonu s výtečnými expozicemi, učebnicemi, studijními pomůckami, výukou francouzštiny na internetu a pod. Francouzština tedy letos na Expolangues vládla. A díky této vládě jsme se dočkali vzácné návštěvy - expozici Univerzity Karlovy navštívil šéf organizace pro šíření francouzštiny Frankofonie, bývalý generální tajemník OSN Butrus Butrus Ghálí. Doprovázel jej nejen prezident salonu pan van Deth, který se netají potěšením nad tím, že se výstavy již po několik let Univerzita Karlova účastní, ale i pan Josselin, ministr francouzské vlády pro kooperaci a frankofonii. Považujeme tuto návštěvu, která byla velice milá a příjemná, přinejmenším za poctu univerzitě, protože pan Butrus Butrus Ghálí kromě nás navštívil jen asi tři další vystavovatele a jejich stánky (salónu se přitom účastnilo hodně přes stovku vystavovatelů). Naše expozice se našim vzácným návštěvníkům líbila a projevili potěšení nad účastí Univerzity Karlovy na tomto týdnu pocty francouzskému jazyku. Překvapení a radost z návštěvy vyjádřil okamžitě i náš zastupitelský úřad v Paříži, který o ní okamžitě informoval ČTK.
Jako každoročně byl týdenní pobyt na salonu, při kterém jsme Univerzitu Karlovu prezentovali, velice náročný, jak časově, tak psychicky i fyzicky (v den otevření byl provoz plných dvanáct hodin, další dny devět hodin). Kdo si myslí, že takováto služební cesta je ulejvárnou a málem placenou dovolenou, nevědí, o čem mluví. Oni, totiž, takoví lidé bohužel stále mezi námi existují.
Jaká byla letos lednová Paříž ani nevím, moc jsem z ní neviděla. Jen mohu těm, které to zajímá, sdělit, že skoro pořád pršelo a byla několik dnů taková mlha, že jsem si nemohla na Eiffelovce ani přečíst, kolik nám zbývá dnů do začátku roku 2000.
Zleva: prezident salónu J. van Deth, šéf organizace pro šíření francouzštiny Butrus Butrus Ghálí, p. Josselin, ministr pro rozvoj a frankofonii, S. Fousková, profesorka ÚJOP UKVe výstavních prostorách Karolina byla dne 10. února 1999 zahájena výstava Kolumbie: botanická expedice, pořádaná Univerzitou Karlovou a velvyslanectvím Kolumbie v Praze. Kolumbijské ministerstvo zahraničních věcí zde ukazuje na fotografiích neobyčejnou botanickou rozmanitost tohoto latinskoamerického státu, kde rozlišují botanikové osm typů rostlinných formací. Z nich jsou nejdůležitějšími tropický prales, andská náhorní rovina, step a pouštní či polopouštní oblasti. Kolumbijská flóra je charakterizována především tropickými rostlinami s velkým množstvím rodů a druhů (zvláště četné jsou orchideje, pepřovité rostliny, bromelie a begonie). Výstavu uvádí několik panelů s fotografickými reprodukcemi výsledků práce vědecké expedice, která mapovala v druhé polovině 18. století přírodu tehdejší španělské kolonie Nová Granada, jejíž částí je právě dnešní Kolumbie. Impresivní fotografie dokumentují jednotlivé rostliny, či jejich květy i pohledy na krajinu, jejíž podobu tyto rostliny spoluutvářejí, ať už jde o svahy
andských sopek nebo amazonský deštný prales. Výstavu zahájili velvyslanec Kolumbijské republiky v Praze Enrique Gaviria Lievano (na snímku vpravo) a rektor Univerzity Karlovy prof. Karel Malý. Velvyslanec podtrhl ve svém úvodním slově význam a úlohu hlavní osobnosti vědecké expedice José Celestina Mutize (1732-1808), a to nejen pro rozvoj kolumbijské vědy, ale také pro kritické myšlení společnosti své doby. Mnoho Mutizových žáků se proto podílelo na počátku 19. století na boji za nezávislost Kolumbie. Rektor UK pak upozornil na podíl univerzity na vědeckém zkoumání kolumbijské přírody. V rámci tzv. Malaspinovy výpravy v 18. století to byl český rodák a absolvent pražské university Tadeáš Haenke. V druhé polovině 19. století prováděl pak na území Kolumbie rozsáhlé sběry rostlin, především orchidejí, další český rodák Benedikt Roezl. Přivážel ze svých cest do Evropy různé dosud nepopsané druhy, z nichž některé nesou dodneška jeho jméno (např. Schlumbergria roezlii či Curmeria Roezlii). Dnes, kromě hospodářských a politických vztahů existují mezi oběma zeměmi i úzké styky a spolupráce v oblasti vysokých škol. Výstava v Karolinu byla otevřena do 26. února 1999.
České velvyslanectví ve Washingtonu uspořádalo v říjnu 1998 v rámci akcí k výročí vzniku Československé republiky výstavu, věnovanou české emigraci do Spojených států v létech 1848-1918. Materiály, většinou plakáty, fotografie, noviny a knihy (část tvořily reprodukce cenného fondu uchovávaného v Náprstkově muzeu), ukazovaly v několika blocích proměny charakteru emigrace ve sledovaném období. Zachycovaly postupně obraz Ameriky v českém prostředí, samotnou cestu (včetně reprodukcí potřebných dokumentů, například žádostí o souhlas úřadů s vystěhováním), podobu přístavů na východním pobřeží, zejména New Yorku, kam přijížděla většina přistěhovalců, a nakonec lokality, kam odjíždělo do první světové války vystěhovalců z českých zemí nejvíce (tedy Texas, Nebraska a další). Na přípravě výstavy se podílela prostřednictvím svých bývalých i nynějších pedagogů i Filozofická fakulta UK. Slavnostní zahájení výstavy (na něž pozvalo velvyslanectví českou komunitu v USA) bylo spojeno s přednáškou významného amerikanisty prof. Josefa Opatrného, vedoucího Střediska iberoamerických studií FF UK.
Prof. Josef Opatrný s Antonínem Švehlou, vnukem významného českého politika předválečných let a jeho ženou (zleva)Mezinárodní centrum (Internationales Zentrum) Univerzity Tübingen jsou sdružením 18 univerzit z USA a Evropy. Každé léto nabízí nejrůznější multinárodní konference pro mladé vědecké a pedagogické pracovníky.
Mezinárodní centrum bylo založeno v roce 1991 jako mezinárodní konsorcium, jehož členem je též Univerzita Karlova v Praze. Hlavní myšlenkou byla zpočátku aktivace vědecké výměnné spolupráce mezi Východem a Západem. Dnes je Mezinárodní centrum organizací, fungující jako platforma pro mezinárodní vědecká setkávání formou společných účastí na kolokviích, sympoziích a seminářích. Každoročně Mezinárodní centrum pořádá v letních měsících na členských univerzitách kolem deseti seminářů. Semináře trvají průměrně 14 dní. Počet účastníků jednoho semináře se zpravidla pohybuje kolem 20 až 25 osobami ze středoevropských a východoevropských zemí, zemí západní Evropy a USA. Jednacím jazykem je angličtina nebo němčina. Pobytové výdaje plně hradí zahraniční strana.
Letní akademie 1999 nabízí celkem sedm seminářů. Poprvé jsou nabízeny dva programy, určené pouze pro doktorandy. Jedná se o letní školy v oborech politologie a filozofie. Politologové budou diskutovat v anglickém jazyce o "Value Orientation, Authoritarianism and the Understanding of Pluralist Democracy" (11. - 24. 7. 99). Filozofové se zaměří na "Metaphysik und Metaphysikkritik in der fortgeschrittenen Moderne" (11. - 24. 7. 99) v německém jazyce. Obě letní školy pro doktorandy se uskuteční na starobylé německé univerzitě v Tübingen, působišti mnoha známých filozofů. Spektrum dalších mezinárodních seminářů je pestré. Letní akademie bude zahájena v červnu v Praze seminářem na téma Environmental Health (20. 6. - 3. 7. 99). V srpnu proběhne v Tübingen seminář na téma Computational Linguistics and Represented Knowledge (22. 8. - 4. 9. 99). Právní aspekty a předpoklady pro vstup České republiky do Evropské unie budou tématem semináře Die Osterweiterung der Europäischen Union - Europarechtliche Voraussetzungen am Beispiel der Tschechischen Republik, konaného v Praze (15. - 19. 9. 99). V dalším sympoziu, věnovaném rozšíření Evropské unie na východ, bude brán zřetel též na politické a kulturní podmínky - "Die Osterweiterung der Europäischen Union und die Rolle der politischen Kultur in den Staaten Mittel- und Osteuropa" (5. - 12. 9. 99). Toto sympozium se bude konat v Tübingen. Letošní Letní akademie bude zakončena mezinárodním sympoziem ke statutu a výsledkům "Gender Studies in Osteuropa" ve Varšavě (září 99).
Upozorňujeme, že termín odevzdání přihlášek na dva semináře pro doktorandy a na seminář Environmental Health je již 1. 3. 1999, na ostatní semináře 20. 4. 1999. Přihlášky se podávají na zahraniční odbor RUK.
Chcete-li si rozšířit obzor, navázat mezinárodní osobní kontakty a využít přímou výměnu zkušeností ve Vašem oboru s vědci z východní a západní Evropy i USA, neváhejte a přihlaste se na některý z výše nabízených seminářů.
Dne 15. 2. 1999 byla v pražském Karolinu podepsána dohoda mezi Univerzitou Karlovou v Praze a Eberharda Kaula v Tübingen.
Dne 12. ledna 1999 jsme se rozloučili s nestorem Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Plzni prof. MUDr. Eugenem Vencovským, DrSc, který zemřel 6. ledna 1999. Naposledy zavítal na půdu plzeňské fakulty v loňském roce, při oslavách 17. listopadu, aby se osobně zúčastnil udílení podpory nemajetným a schopným studentům v rámci nadace, která již několik let nese jeho jméno. Znovu jsme, pokolikáté už, obdivovali jeho vitalitu a nevšední radost ze života! Právě poslední rok života prof. E. Vencovského se stal harmonickým zakončením jeho plodné a pestré životní cesty - mapující téměř celé dvacáté století - i přes hluboký zármutek nad ztrátou syna, lékaře psychiatra, který před krátkým časem zemřel.
Prof. Eugen Vencovský nebyl jen vynikajícím pedagogem a zakladatelem psychiatrické školy. Byl i vědcem, který vždy podporoval směr tzv. biologicky orientované psychiatrie. Po dlouhá léta stál v čele České psychiatrické společnosti a dvanáct let byl českým zástupcem ve Světové psychiatrické asociaci. V průběhu své dlouhé vědecké kariéry se stal čestným členem mnoha národních psychiatrických společností. Získal řadu medailí a vyznamenání - zlatou medaili Univerzity Karlovy, čestnou zlatou plaketu J. E. Purkyně Akademie věd ČR, medaili Palackého univerzity v Olomouci a množství dalších zahraničních vyznamenání. Prof. Vencovský byl jmenován čestným doktorem Humboldtovy univerzity v Berlíně, Jagellonské univerzity v Krakově, čestným akademikem Chorvatské akademie věd, čestným členem Chorvatské lékařské akademie v Záhřebu a členem-korespondentem Královské lékařské akademie v Madridu. Ve výčtu jeho vyznamenání bychom mohli ještě dlouho pokračovat...
Ale co by to všechno znamenalo bez aury jeho zářivé lidské osobnosti, bez lásky, se kterou všechno své činění prováděl. Ještě v důchodovém věku byl nesmírně aktivní a literárně činný. Napsal velmi zajímavou knihu Psychiatrie dávných věků, kterou pokaždé obdaroval spolu s finanční částkou studenty, kteří obdrželi podporu z jeho nadace.
Založení nadace bylo rozhodnutím, které prof. Vencovský učinil v hluboce důchodovém věku. Když jeho choť, paní Blanka, získala v restituci majetek po svém otci, neváhali oba manželé založit nadaci pro Lékařskou fakultu UK v Plzni (z jejího úroku studentská podpora vychází). Nadace prof. Vencovského bude pokračovat a oprávněnou kontinuitu má nejen památka jeho díla odborného, ale i památka lidská. Nade všemi zásluhami a poctami pedagogickými i odbornými stojí totiž vzpomínka na nevšední osobnost prof. Vencovského, vzácného přítele Univerzity Karlovy...
Prof. Eugen Vencovský s chotí Blankou v pražském Karolinu 9. dubna 1998 po udělení jubilejní pamětní medaile UK
| 22. ledna | Prorektor UK prof. J. Pánek přijal prof. Světluši Solarovou z Univerzity Dortmund (SRN), která předala k podpisu rámcový Pracovní program spolupráce na léta 1999 - 2001. |
| 25. ledna | Rektor UK prof. K. Malý a prorektor UK prof. J. Pánek přijali prof. Jeana-Ivese Mérindola, prezidenta Univesité Louis Pasteur ze Štrasburgu. Rektor UK informoval svého hosta o novém vysokoškolském zákonu a o změnách, které jeho přijetím vyplývají pro univerzitu. Oba akademičtí hodnostáři ocenili dosavadní spolupráci a vyjádřili zájem nadále ji rozšiřovat. Na závěr přijetí byla podepsána dohoda na další pětileté období. Rektor UK prof. K. Malý a prezident Universitéte Louis Pasteur ze Štrasburgu Jean-Ives Mérindol při podpisu smlouvyFoto Forum: Lenka Saulichová |
| 1. února | Prof. K. Malý a prof. J. Pánek přijali prezidenta TUFS Dr. Mineo Nakajimu a ředitelku oddělení studentské výměny TUFS Fumiko Suzuki. Přijetí byli dále přítomni doc. S. Hermochová, proděkanka FF UK, doc. O. Lomová, ředitelka ÚDV FF UK a Ing. J. Sýkora, vedoucí japanologie ÚVD FF UK. V rámci přijetí byla podepsána meziuniverzitní dohoda mezi TUFS a UK. Rektor UK hovořil s prof. Nakajimou o změně postavení UK po přijetí vysokoškolského zákona. To v praxi mimo jiné znamená, že veškerý nemovitý majetek náleží UK, která s ním může svobodně disponovat. Japonský host uvedl, že TUFS stojí před podobným problémem, který musí řešit v souladu s japonskými předpisy.  Rektor UK prof. K. Malý a prezident TUFS prof. M. Nakajima krátce po podepsání meziuniverzitní dohodyFoto Forum: Lenka Saulichová |
| Prorektor UK prof. J. Pánek přijal kulturního radu Egyptské arabské republiky pro Bulharsko, Maďarsko a ČR prof. Ahmeda Hassana. Ten vyjádřil zájem Assiut University v Assiutě o navázání spolupráce s UK. Jmenovaná univerzita patří s 50000 studenty mezi největší v Egyptě a má obdobnou strukturu jako UK. Její prezident má v březnu navštívit Prahu a rád by při této příležitosti podepsal memorandum o spolupráci s Univerzitou Karlovu. Prorektor UK návrh na spolupráci uvítal za předpokladu, že nalezne konkrétní odezvu na fakultách. | |
| 4. února |  Prof. K. Malý a prof. J. Pánek přijali velvyslance Čínské lidové republiky J. E. Yana Penga, a kulturního radu X. Zhanga.Velvyslanec ČLR předal rektorovi UK knižní dar ministerstva školství (95 publikací, převážně v čínštině). Tuto pozornost považuje za symbol přátelství a spolupráce s UK v oblasti sinologie a vyjádřil naději, že spolupráce univerzit obou zemí se bude dále rozvíjet. Rektor UK prof. K. Malý ocenil hodnotu knižního daru pro sinologii UK a zdůraznil osobní zásluhy velvyslance ČLR Penga na rozvoji vzájemné spolupráce. Přes dílčí problémy je možné navázat na dobré vztahy inteligence a obou států, které se nikdy nezměnily. Rovněž byl oceněna možnost výuky čínštiny v obou zemích. Foto Forum: Lenka Saulichová |
