Pohled na Hlávkův zámek v západních Čechách, v Lužanech u Přeštic, 16. listopadu minulého roku před slavnostním předáním Ceny Josefa Hlávky pro nejlepší studenty a absolventy pražských vysokých škol a mladé talentované pracovníky AV ČR
Josef Hlávka (jeden z největších českých mecenášů, zakladatel České akademie věd, významný český architekt), založil v roce 1904 Nadání Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových. Tato instituce měla jako poslání podporovat méně majetné studenty a umělce při realizaci jejich životních cílů i po smrti svého zakladatele. Je velmi zajímavé, že Nadání přežilo - jako jediné svého druhu - všechny útoky a snahy o jeho zrušení. A slouží i nadále nadčasovému Hlávkovu odkazu. Jediné pokusy o přerušení kontinuity vznikly v době šestileté nacistické okupace (ale po osvobození, návratem k poměrům první republiky, se vše automaticky upravilo). O čtyřicet let později (v roce 1987) se uvažovalo opět o zrušení nadace, tentokrát z rozhodnutí pražské radnice. Ale v tu chvíli se dalo do pohybu na obranu Hlávkova Nadání několik stovek Hlávkových stoupenců z univerzitních kruhů, ze státní správy i z vědeckých pracovišť. Právě oni vytvářeli stálé povědomí o velikosti Hlávkova jména. Na podrobnosti této kauzy, i dalších let Nadání (před listopadem 1989 i po něm), se Forum UK zeptalo předsedy Správní rady Nadání Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových, doc. PhDr. Jaroslava Nedvěda, CSc. Ten začínal na akademické půdě jako historik, i mimo ni, rok 1987 doc. J. Nedvěda zastihl díky odvaze několika lidí na ČVUT ve funkci kvestora.
"Dostal jsem se ke skupince statečných, kteří považovali rozhodnutí o rozpuštění nadace v roce 1987 za barbarský čin. Ve chvíli, kdy jsme se dozvěděli na ČVUT o jednáních, vedoucích k rozdělení majetku, podepsalo asi osm zdejších funkcionářů prohlášení, že by se nadaci věnovalo."
To byl zřejmě kritický okamžik - namísto "jednoduchého" rozdělení stávajícího majetku nadace jste si vyžádali regulaci a transformaci nadační činnosti...
"Ano, byl jsem pozván na setkání, kde jsme oznámili svou připravenost nadaci vést. Předsedou Nadání se stal rektor ČVUT prof. Jiří Klíma, já se ocitl v prezidiu. A myslím, že se nám v dobách předlistopadových rychle podařilo udělat, co jsme si od Nadání slibovali. Například jsme udělali smlouvu mezi vedením ČVUT a nadací na vydávání skript, na zvýšení honorářů a neplánované mzdy. Statut Nadání se i tehdy projevil jako flexibilní, díky jemu bylo možné i jistým způsobem podnikat. Později jsem se stal předsedou Nadání - nejstarší člen prezidia se totiž stával předsedou. Jsem jím dosud, dnes už jako penzista."
Myslíte, že v pozadí při všech těchto transformacích se stále objevovalo charisma Hlávkovy osobnosti?
"'Hlávkaři' na mnoha místech ve státních i vědeckých institucích spoluvytvářeli povědomí, že jméno Josef Hlávka něco znamená a že by nemělo být zapomenuto. Pamatuji si na jeden ze zápisů v knize hostů na zámku v Lužanech, od pánů Zikmunda a Hanzelky, podle nichž je ostudou českého národa, že tak významná osobnost není české veřejnosti známa. Někteří historici se domnívají, že Hlávkova činnost před první světovou válkou, tedy za Rakouska-Uherska (hlavně tedy založení Akademie věd, Hospodářského ústavu a Hlávkovy koleje), vytvářela podmínky pro to, aby Česká republika disponovala skupinou elitních vědců nebo státních úředníků, kteří by mohli státní systém reprezentovat. Ne vždy se dané době Hlávkovo poslání, tedy podpora talentovaných, ale sociálně slabých lidí, hodilo. Hlávkův odkaz není skutečně jednoznačně přijatelný pro všechny sociální vrstvy a typy situací..."
Mohl byste bilancovat, co se po roce 1989 stalo s nadací?
"Díky nové společenské konstelaci se nadace vrátila do své původní výchozí polohy: byly vytvořeny podmínky, pro umožnění existence organizace, která by si na sebe vydělala (a přitom nepotřebovala ke své činnosti žádnou zvláštní sponzorskou oblast). Postupně se podařilo plnit projekty, které Hlávka kdysi ideově určil a založil - jeho kolej, podpora vědy, vzdělanosti studentů. Hlávkova kolej se brzy znovu stane jednou z hlavních os programů činnosti nadace, vedle řady dalších projektů - tedy udílení cen a stipendií. Po roce 1989 nastala radikalizace práce nadace, a nutné proměny otevřely cestu k původnímu pojetí Hlávkovy nadační činnosti. Řada jednotlivců brzy přišla na to, že jim instituce (stát, zaměstnavatel, škola) nemohou poskytovat vše, co by v momentální situaci potřebovali. Od toho jsou nadace, ve kterých ovšem musí pracovat kvalitní tým (odborně i lidsky), jediná jistá záruka prvotřídnosti. Například - podle nového zákona o nadacích si může správní rada odsouhlasit odměny. Naše správní rada to odmítla s poznámkou, že se jedná o čestnou funkci..."
Existuje jakési kalendárium pravidelných akcí nadace?
"Nový zákon nám ukládá povinnost mít plán přesné činnosti nadace, který bude mít svůj odraz ve finančním plánu jejích příjmů a vydání. Úplně nové věci asi dělat nebudeme - schválený Program nadační činnosti na rok 1999 obsahuje Cenu Josefa Hlávky pro nejlepší studenty a absolventy pražských vysokých škol a mladé talentované pracovníky AV ČR, Medaili Josefa Hlávky (je určena nestorům české vědy a umění), Literární cena Josefa Hlávky pro nejlepší publikace v oblasti vědecké literatury, možnost ubytování v Hlávkově koleji (Jenštejnská 1, Praha 2), stimulaci a podporu samostatné badatelské činnosti v rámci Národohospodářského ústavu. Široké spektrum činností nadace definuje také využití zámku Josefa Hlávky v Lužanech a každoroční uctění výročí 17. listopadu. Tento den - navždy symbolicky spojený s osudem studenta Hlávkovy koleje, Jana Opletala, bývá každoročně uctěn na vysoké společenské úrovni. Kromě pietního aktu se v ten den vždy pořádá koncert ve Velké aule Karolina (společně s Univerzitou Karlovou)."
Museli jste na nový zákon o nadacích zareagovat?
"Jistě, museli jsme nechat udělat znalecký odhad. Tohle zadání jsme nakonec zvládli, ale představte si, že jistě existují nadace se smysluplným posláním, které si něco takového nemohou dovolit."
Jak odhad nadace dopadl?
"Pokud by byl majetek volně k dispozici, je odhadnutý na 750 miliónů korun, vzhledem k reálnému využití, má však hodnotu asi 260 milionů."
Nejvíc tedy nadace vydělává pronájmem budov?
"Každoroční výnos je 20 až 22 miliónů. V době, kdy jsme se stali představiteli nadace, to bylo 7 až 9 miliónů ročně, takže jsme příjem podstatně zvýšili (a přitom nájmy našich prostor v centru města nejsou maximální)."
Mohl byste krátce shrnout současnou situaci kolem Hlávkovy koleje?
"V Hlávkově koleji se nastala situace podobná mnohým vysokým školám, kdy v prvotním nadšení prodali někteří funkcionáři za jistých podmínek své prostory k soukromému využití. V roce 1904 věnoval Josef Hlávka budovu Hlávkovy koleje Spolku studentů pražských vysokých škol, ovšem po roce 1989 tento spolek neexistoval (jinak by budovu bez problémů jako restituci pravděpodobně získal). V současné chvíli se úspěšně jedná o jejím vrácení České vysokému učení technickému. Podle nového vysokoškolského zákona ji není možné navrátit nikomu jinému. Hlávkova kolej by tedy měla fungovat od 1. února 2000, se 177 místy pro doktorandy nebo vynikající studenty pražských vysokých škol (náklady jejich ubytování na jeden rok ponese nadace, studenti symbolicky budou platit 300 až 500 korun). Nadace dokonce počítá na koleji se zavedením počítačové sítě a internetu."
Je Hlávkův zámek v Lužanech (po náročné opravě) otevřený pro veřejnost?
"Zájemci o prohlídku se musí dohodnout dopředu se správcem, přístup do zámku mají samozřejmě odborníci. Správní rada Nadání se při jeho využití vrací k tradičním formám - tedy pro vědecké, umělecké a odborné účely na nekomerčním principu. Už nechceme zpět ke schématu, kdy jsme zámek ukazovali pouze jako muzeum. Mělo by tu vzniknout přirozené centrum pro setkávání významných společenských institucí."
Neuvažujete v rámci konce tisíciletí o vydání publikace, která by veřejnosti připomenula osobnost Josefa Hlávky?
"Zatím jsme se nedostali dál než ke sborníku o Hlávkově životě a díle. Nyní bychom se chtěli podílet na projektu televizní inscenace na náměty ze života Josefa Hlávky. Pamětníci tvrdí, že druhý velký pohřeb v tomto století měl u nás prezident Masaryk, prvním byl pohřeb Josefa Hlávky. I podle této pocty je zřejmé, že musel být člověkem, který společnost zaujal. Podle mého názoru existují v jeho osobním osudu momenty, jež by i dnešní společnost dokázaly oslovit. Je třeba jen historické 'negativy' znovu vyvolat a záznamy na nich oživit."
Nejznámější interiér Hlávkova zámku - Sál Českého kvarteta s Brožíkovým portrétem
Cena Josefa Hlávky, určená nestorům české vědy a umění, putovala 18. listopadu 1998 do Hradce Králové, profesoru Antonínu Fingerlandovi (na snímku vpravo s doc. J. Nedvědem).
Doc. J. Nedvěd a prof. J. Koutecký, prorektor UK, v rozhovoru při slavnosti na uctění památky Josefa Hlávky (14. září 1998, Lužany).
Kaple Zemské porodnice v Praze - předseda Nadání v živém dialogu s bývalými studenty Hlávkovy koleje.
