Malá kronika oslav

Před 650 lety, 7. dubna 1348, podepsal český a římský král Karel IV. zakládající listinu Univerzity Karlovy. Oslavy univerzitního jubilea, oficiálně zahájené 17. listopadu 1997, končí v dubnu 1999. I když Univerzita Karlova není nejstarší v Evropě, je pouze první v rozsáhlém prostoru na sever od Alp a na východ od Paříže, od počátku své existence až po dnešní dny je považována nejen za základ národní kultury a zdroj vzdělanosti, ale i za důležitou součást evropské a světové vědy. Právě tyto skutečnosti učinily z karolinských univerzitních oslav významnou kulturní a politickou událost.

650. výročí založení Univerzity Karlovy mělo za cíl připomenout nejen staleté univerzitní dějiny a její místo v dnešním světě vzdělanosti a kultury, ale také položit základy pro zvládnutí náročných vzdělávacích cílů 21. století. Nedílnou součástí, a vlastně páteří rozsáhlého kalendária a celého projektu oslav, se staly, kromě doprovodných akcí, především celouniverzitní a fakultní kongresy, sympozia, konference a semináře, pořádané nejen v Praze, ale také v Hradci Králové a Plzni. Univerzita Karlova se ve své činnosti snaží především rozvíjet vědecký výzkum, tvořící základ její existence. Bez jednoty vědy a vzdělávání by vysoká škola přestala být vysokou školou. Z mnoha uskutečněných vícedenních pracovních setkání, cenných formulací vědeckých výsledků a výzkumů, čerpají nyní četné ediční aktivity (sborníky a publikace). V průběhu oslav navštívilo Univerzitu Karlovu neuvěřitelných pět tisíc badatelů a vědců z celého světa!

Proud desítek hlavních doprovodných akcí byl zahájen v Karolinu 17. listopadu 1997 slavnostním rozšířeným zasedáním vědecké rady a setkáním rektora UK se studenty, v dalších dnech proběhl i první reprezentační univerzitní ples na Žofíně. V lednu 1998 se pro akademickou obec Univerzity Karlovy a její vzácné hosty konalo představení Smetanovy opery Libuše v Národním divadle. Tato monumentální hudební freska z počátku našich dějin zaznívá pouze ve významných chvílích českého národa.

V průběhu staletí existence nebylo pražské univerzitě dopřáno oslavit její jubileum, připomeňme si jen historická data "kulatých" oslav: 1848, 1898, 1948... Teprve období po roce 1989 dalo Univerzitě Karlově šanci zahájit novou etapu - ta se vyznačuje její dominantní rolí mezi vysokými školami České republiky, návratem k akademickým svobodám, otevíráním se moderním vědeckým poznatkům a začleněním do světové a evropské sítě center univerzitní vzdělanosti. Roku 1993, k  645. výročí své existence, připravila Univerzita Karlova řadu akcí, které zdůraznily novou úlohu univerzity a její postavení ve společnosti. Při slavnostním shromáždění ve Velké aule Karolina byly uděleny tituly čestných doktorů nejen význačným osobnostem české vědy a kultury, ale při slavnostním aktu byly předány diplomy třinácti čestným doktorům, kteří roku 1948 odmítli tuto poctu převzít z rukou totalitního státu. Poprvé byla udělena také nově vzniklá Cena Karla IV.

Nejvýznamnější hlavní doprovodné akce oslav 650. výročí založení Univerzity Karlovy se uskutečnily v týdnu od 1. do 9. dubna 1998. V onom týdnu se na univerzitní jubileum soustředila pozornost celé české veřejnosti. Pozvání na jednotlivé slavnostní akce a zasedání přijali rektoři všech českých vysokých škol, představitelé vlády, Parlamentu a Senátu České republiky, diplomaté, reprezentanti sponzorských organizací a významní zástupci oblastí veřejného života. V pátek 3. dubna přijal prezident republiky Václav Havel delegaci Univerzity Karlovy na Pražském hradě. Ještě týž den večer byla v Karolinu slavnostně zahájena několikadenní mezinárodní konference pod názvem O roli univerzit na prahu 21. století (se všeobecnou a historickou sekcí), v jejímž rámci se uskutečnilo setkání rektorů evropských univerzit. Zasedání obou sekcí, kterých se zúčastnilo na 140 zahraničních i českých odborníků, se stalo platformou pro odborně zaměřené přednášky a diskusní vystoupení. Zatímco všeobecná sekce se soustředila na vymezení základní univerzitní ideje, její historické kontinuity a na zamyšlení nad změnou, kterou myšlenka univerzitního vzdělávání v současnosti prochází, k nejdůležitějším závěrům z jednání historické sekce patřilo poznání, že dějiny pražské univerzity se staly nedílnou součástí evropského vývoje.

Kantáta prof. Petra Ebena (dr. h. c. UK) s názvem Pocta Karlu IV. (zkomponovaná na slova zakládací listiny pražské univerzity) zahájila v neděli 5. dubna v pražském Rudolfinu slavnostní koncert České filharmonie. V pondělí 6. dubna se v katedrále sv. Víta, na Pražském hradě uskutečnila bohoslužba slova za předsednictví Miloslava kardinála Vlka. Zástupci Univerzity Karlovy při této příležitosti uctili památku zakladatele pražské univerzity, Karla IV., k jehož hrobu byl položen zelený vavřínový věnec.

Vyvrcholením oslav 650. výročí založení Univerzity Karlovy se v úterý 7. dubna 1998 stalo slavnostní rozšířené zasedání vědecké rady ve Vladislavském sále Pražského hradu za účasti prezidenta republiky a představitelů politického, kulturního a společenského života. O den později - ve středu 8. dubna - předal rektor UK prof. Karel Malý ve Velké aule Karolina čestné vědecké hodnosti doctor honoris causa devatenácti významným představitelům světové vědy a kultury - do prosince 1998 byly předány ještě další tři tyto tituly. Ve čtvrtek 9. dubna Univerzita Karlova ocenila jubilejními pamětními medailemi osmdesát osobností české i světové vědy (do konce roku 1998 bylo na univerzitní půdě těchto medailí předáno celkem 180).

Další akcí univerzitního jubilea se stal studentský majáles s průvodem rozveselených studentů, následoval tradiční Rektorský sportovní den s četnými sportovními disciplinami na šesti sportovištích, ve dnech 28. června - 4. července proběhl Týden zahraničních Čechů. Po mnoha desítkách let se v Praze vytvořila široká základna pro vzájemné poznání a navázání důležitých kontaktů mezi přívrženci almae matris doma i v zahraničí (na setkání se sjelo 400 účastníků ze 30 zemí). V první zářijové dekádě byly vyhlášeny výsledky studentské soutěže Univerzita po roce 2000. Cílem sympozia Univerzita a její studenti, konaného ve stejném termínu, bylo poukázat na úlohu a poslání univerzitních učitelů a studentů. Slavnostními zasedáními vědecké rady UK byla ve Velké aule připomenuta významná výročí, a to osmdesát let od vzniku Československé republiky (28. října) a 17. listopad. Mezinárodní Cenu Karla IV., udílenou Univerzitou Karlovou a magistrátem hl. m. Prahy - převzal 12. listopadu v pražském Karolinu hudební virtuoz světového jména, Mstislav Rostropovič. Poslední měsíc roku 1998 patřil sportu. V Praze se uskutečnilo 14. akademické mistrovství světa judistů za účasti pěti set padesáti závodníků z padesáti dvou zemí světa (16. - 20. prosince).

Univerzitní jubileum bylo orámováno množstvím kulturních a společenských aktivit, především významnými výstavami a cyklem koncertů. Řada kulturně-vzdělávacích institucí a organizací přispěla k poctě Univerzity Karlovy četnými akcemi a aktivitami. Například Česká národní banka vydala k univerzitnímu výročí pamětní mince, Česká pošta datem 1. dubna 1998 emitovala příležitostnou poštovní známku s motivem Univerzity Karlovy.

V rámci rozsáhlého projektu univerzitního jubilea proběhlo nejen na akademické půdě několik desítek rozmanitých výstav, které na zajímavých exponátech, především na uměleckých dílech, dokumentovaly odraz šesti set padesáti let existence Univerzity Karlovy. V lednu 1998 byla zahájena stálá expozice o vývoji naší univerzity, ve čtyřech samostatných výstavních blocích se veřejnosti představila historie i současnost šestnácti univerzitních fakult.

V únoru 1998 byla v historických prostorách Karolina otevřena výstava dvou set osmdesáti děl 183 českých umělců, kteří je věnovali Univerzitě Karlově u příležitosti oslav 650. výročí jejího založení. K poctě naší nejstarší univerzity se svou tvorbou přihlásily tři generace českých výtvarníků.

Hold univerzitnímu jubileu vzdaly i Národní muzeum a Národní knihovna - Klementinum (expozicemi "Vznik univerzitní knihovny a její nejcennější sbírky" nebo "František Palacký - 200. výročí narození") a Uměleckoprůmyslové muzeum ("Poklady litoměřické diecéze - umělecké řemeslo 13. - 19. století"). Příznivce umění oslovily četné akce, které se v průběhu výročí odehrávaly nejen v staroslavném Karolinu a jeho výstavních prostorách, ale proběhly z iniciativy jednotlivých fakult a součástí UK i jinde v Praze, v Plzni a Hradci Králové (poutavá expozice medailí s tematikou Karla IV. a Univerzity Karlovy, umělecké fotografie s náměty z Botanické zahrady, výstava o studiu irských studentů na lékařské fakultě pražské univerzity v 17. a 18. století nebo objevná výstava fotografií J. Reischiga - Pohled do mikrosvěta. Skrytá krása stvoření).

Cyklus koncertů dobové hudby, který se od února 1998 do března 1999 konal vždy jednou za dva měsíce ve Velké aule Karolina, byl určen nejširší veřejnosti. Dramaturgicky zajímavá řada sedmi koncertů vyklenula ve svém oblouku hudební vývoj od raného středověku až po 20. století.

Oslavy nebyly ovšem zahleděné pouze do sebe, do univerzitní historie - staly se výrazným zviditelněním Univerzity Karlovy navenek. Jubileum už nyní přináší své ovoce. V jeho průběhu vznikl například Fond mobility, určený pedagogům i studentům UK - zatím se pohybuje v úrovni několika milionů. Poslanecká sněmovna přispěla Univerzitě Karlově dvaceti pěti miliony na její knihovny, do vlastnictví univerzity přešla budova v Praze -Jinonicích, která svým rozsahem po dostavbě výrazně napomůže zvětšení prostoru pro některá univerzitní pracoviště (dar Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy má hodnotu asi 300 milionů korun). Velmi významným vkladem se staly umělecké dary, věnované českými umělci naší univerzitě. Jejich autorská cena činí v současné době zhruba milion korun. Všechny obrazy, plastiky a grafiky začínají po ukončení expozice žít svůj plnohodnotný život v interiérech i exteriérech univerzitních a fakultních budov. Současná česká umělecká tvorba tak obohatila tezaurus děl, vznikající v průběhu uplynulých staletí.

Závěr oslav 650 let Univerzity Karlovy probíhá v prvních dnech dubna 1999. Ve dnech 6. a 7. dubna se na Univerzitě Karlově sejdou rektoři z partnerských měst projektu Praha - Evropské město kultury roku 2000 (kromě Prahy jsou to města Avignon, Bergen, Bologna, Brusel, Helsinky, Krakov, Reykjavík a Santiago de Compostela). Univerzita Karlova bude mít na mítinku představitelů univerzit staroslavných evropských měst význačné postavení. Vrcholnými událostmi oslav se stane slavnostní zasedání v Karolinu spojené s předáním čestného doktorátu (7. dubnu odpoledne) a, tentýž den večer, slavnostní koncert v Obecním domě, kde vystoupí Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK se sólisty. V návaznosti na probíhající setkání rektorů univerzit z partnerských měst projektu Evropské město kultury roku 2000 se tento koncert stává jeho první tuzemskou akcí. Do projektu se zapojuje také hlavní město Praha a Univerzita Karlova tak hlavnímu městu předává pomyslnou štafetu.

Největší a nejstarší česká univerzita (se svými 37800 studenty a 7000 zaměstnanci v roce 1998) dokázala všestranně využít mimořádné možnosti a připomenula sobě, naší zemi i celému světu, význam tradice univerzitních idejí pro budoucnost, pro příští století. Jméno Univerzity Karlovy zaujalo v povědomí naší i světové (nejen akademické veřejnosti) místo, které jí vzhledem k její slavné minulosti a současné úrovni náleží.

Oslavy 650. výročí založení Univerzity Karlovy symbolicky končí při vstupu jedné z nejstarších univerzit do dalšího roku její existence...

Program k ukončení oslav 650. výročí založení Univerzity Karlovy

Ceny rektora podporované deníkem Mladá fronta DNES

Na slavnostním zasedání k ukončení oslav 650. výročí UK dne 7. dubna 1999 bude uděleno celkem sedm Cen rektora podporovaných deníkem Mladá fronta Dnes. Ceny jsou určeny pro studenty bakalářského, magisterského a doktorského studia společenských věd a teologie (3 studenti), lékařských věd (2 studenti), přírodních věd a farmacie (2 studenti). Studenty uvedených programů, kteří dosáhli opravdu mimořádných výsledků ve studiu, ve vědecké práci či v mezinárodních studentských vědeckých a odborných soutěžích, navrhly fakulty.

Šestičlenná hodnotící komise pod vedením rektora UK se sešla 16. března 1999 a jednotlivé návrhy posoudila. O udělení sedmi cen rozhodla takto - ve studijních programech společenské vědy a teologie získali ocenění Viktor Elšík, student magisterského studia na FF UK, Mgr. Irena Janů, PedF UK a Mgr. Filip Čapek, student postgraduálního studia ETF UK.

Ve studijním programu lékařské vědy byly uděleny dvě ceny - MUDr. Robertu Rosipalovi, studentu postgraduálního studia 1. LF UK a Mgr. Radvanu Bahbouhovi, absolventu MFF, FF a PedF Jihočeské univerzity, nyní studentovi 5. ročníku 3. LF UK.

Za zvládnutí přírodních věd a farmacie byla uděleny dvě ceny rektora, a to Mgr. Vladimírovi Kopeckému, studentu postgraduálního studia (MFF UK) a Mgr. Zuzaně Opatrné, rovněž studentce postgraduálního studia (PřF UK).

(red)

7. duben
Slavnostní koncert k ukončení oslav 650. výročí založení Univerzity Karlovy

Program slavnostního koncertu tvoří díla dvou hudebních skladatelů, jejichž jména bývají v různých příručkách z dějin hudby k sobě často přiřazována. Byli současníky, byť Brahms byl o osm let starší než Dvořák. Kontakt s Brahmsem znamenal pro Dvořáka zásadní osudový moment. Cyklus půvabných Moravských dvojzpěvů tehdy ještě v Evropě prakticky neznámého českého autora doporučil Johannes Brahms významnému berlínskému hudebnímu nakladateli Fritzi Augustovi Simrockovi k vydání. Ten také poprvé v té době vydal Slovanské tance a inspiroval Dvořáka k dalším počinům. Stál vlastně u počátku jeho mezinárodní kariéry. Kontakty a přátelství mezi Dvořákem a Brahmsem trvaly potom prakticky po celý jejich život. Oba skladatelé jsou na koncertu prezentováni svými předehrami. Z díla Brahmse pak zazní dílo koncertantní, ovšem rozměru symfonie, Dvořák uzavře koncert vokálně symfonickým dílem Te Deum.

Koncert začne skladbou, která jistě podtrhne kolorit velkého univerzitního svátku. Tři slavné a staré studentské písně se mihnou v této populární a snad všemi symfonickými orchestry často uváděné skladbě. Jedná se o písně Wir hatten gebauet, Der Landesvater a Was kommt dort von der Höh. A na závěr zazní - jako vrchol celého díla - studentská hymna Gaudeamus igitur. Dvojkoncert pro housle, violoncello a orchestr, který zazní dále, je ovšem Brahmsovým dílem vrcholným. Brahms co do závažnosti stavěl, na rozdíl od řady svých kolegů, své symfonie a koncerty na stejnou úroveň. Tak se stalo, že oba klavírní koncerty, koncert houslový a tento dvojkoncert, rozšiřují zcela suverénně řadu jeho nejzávažnějších kompozic. Brahamsův opus 102 pochází ze závěrečného životního období skladatele, z roku 1887, kdy Brahmsovi zbývalo už jen pouhých deset let života.

Bouřlivý zvukový ohňostroj orchestrální palety otevírá druhou polovinu koncertu. Dvořákův Karneval patří k nejznámějším a nejpůsobivějším dílům světové hudby. Tvoří druhou část trilogie koncertních předeher původně nazvané Příroda, život, láska (první částí je předehra V přírodě, třetí Othello). Vznikla ve vrcholném skladatelově tvůrčím období, v roce 1891. Zajímavé je, že Antonín Dvořák právě tuto skladbu věnoval pražské univerzitě, a to u příležitosti udělení čestného doktorátu filozofie c. k. českou univerzitou Karlo-Ferdinandovou. Karneval, to je ryzí Dvořák, jak jej známe z dalších světoznámých děl. Na rozdíl od brahmsovské ukázněnosti jde o dílo naprosto nevázané, vitální doslova v každém taktu.

Řada mistrů zhudebnila modlitbu oslavující Boha - Te Deum. U Dvořáka se jedná vlastně o skladbu na objednávku. Už od prvních úderů sólových tympánů a následujícího strhujícího nástupu orchestru a vzápětí sboru, je jasné, že se jedná o ryzí Dvořákovo dílo, byť ne složité kompoziční výstavby. Už v něm nás překvapí zajímavé melodické prvky, do té doby u skladatele neznámé. Uplatnil je, a později v Americe i plně rozvinul na základě podrobného studia tamější hudby. Te Deum, skladba pro sólový soprán, bas, smíšený sbor a orchestr, může být tedy zařazována jako první titul tzv.amerického tvůrčího období, byť vznikla ještě ve Vysoké u Příbrami v létě roku 1892.

(red)

Poděkování rektora UK dirigentovi České filharmonie V. Ashkenazymu (Rudolfinum)

Foto pro Forum: Archiv RUK