Forum V/12 - Ad hoc

Potřebné poselství

z projevu rektora UK proneseného na Slavnostním rozšířeném zasedání vědecké rady ve Velké aule Karolina 7. dubna 1999, v den ukončení oslav 650. výročí založení UK

Začátkem dubna skončil mohutný proud událostí, nekonečné řady vědeckých konferencí, návštěv našich zahraničních přátel a setkávání s nimi, koncertů i výstav a prezentací filmů o univerzitě i jejích vědeckých objevech, přijetí vynikajících osobností a jejich projevů, univerzitních slavností, na kterých byly uděleny čestné doktoráty předním osobnostem světové vědy a kultury, proud prezentací mnoha nových knih, přinášejících nové vědecké poznatky a představujících světové veřejnosti vědu na naší univerzitě. Před více než půdruhým rokem, 17. listopadu 1997, jsme si stanovili za cíle oslav nejen připomenutí výročí založení, ale zejména potřebu upozornit veřejnost na význam vzdělání a kultury pro šťastný vývoj národa a státu směrem k jeho prosperitě, k jeho opravdu spokojené budoucnosti.

Rozhodli jsme se upozornit i na potřebu zásadní proměny postojů, zvláště politické veřejnosti, k vědě a vzdělání. Neomezili jsme tuto naši výzvu jen na Univerzitu Karlovu, ale chápali a pojali jsme oslavy jako záležitost i svátek celého českého vysokého školství. Základním mottem oslav se stala idea univerzity jako svobodného učení, jako společenství učitelů i studentů, ve kterém rozhoduje síla argumentu, nikoliv společenské postavení či hierarchie moci. Stanovili jsme si za cíl upozornit i na tradice univerzitního učení jako mezinárodní otevřené instituce, která plní v současném světě důležitou úlohu výchovy k demokracii, toleranci a vzájemnému pochopení.

Nastává čas, abychom se zamysleli nad tím, jak byly tyto cíle naplněny a zda a jaké trvalé hodnoty byly v čase oslav vytvořeny. Je třeba poukázat především na vědecký obsah a vědecký přínos oslav. Nejde tu jen o to, že v době oslav bylo uděleno 23 čestných doktorátů významným představitelům světové vědy (mezi nimi čtyřem nositelům Nobelovy ceny). Uspořádáním 141 kongresů, konferencí a sympozií, z toho 57 mezinárodních, se stala Praha načas skutečným centrem světové vědy. Výsledky těchto konferencí nejen významně přispěly k rozvoji vědy na Univerzitě Karlově, nejen posílily její sepětí se světovou vědeckou komunitou, ale posílily i prestiž české vědy v zahraničí. Lze očekávat, že konkrétní výstupy se projeví zejména v řadě konferenčních publikací a ve sbornících, jejichž vydání se připravuje.

Nelze nezmínit tři mimořádně důležité konference - konferenci českých rektorů věnovanou budoucnosti českého vysokého školství, konferenci o roli univerzit na prahu 21. století a dále pak mezinárodní konferenci, věnovanou dějinám pražské univerzity v evropském kontextu.

Dotkl jsem se již několikrát i mezinárodního významu oslav. Myslím, že můžeme konstatovat, že rozhodujícím způsobem ovlivnily postavení UK ve světě, její vztahy ke světové univerzitní komunitě. Je to důležité zjištění zejména proto, že na konci 20. století se stala kvalita zahraničních styků kterékoli významné univerzity jedním ze základních kritérií pro hodnocení její úrovně a místa v síti světového školství. Úspěšnost zahraničních kroků, spojených s oslavami, lze měřit i vnímáním Univerzity Karlovy světovými univerzitami. Zatímco dříve se UK musela ucházet o zájem velkých univerzit světa, od roku 1998 je jimi přijímána jako naprosto rovnocenný partner, dokonce spíše je jimi hojně vyhledávána a partnerství je jí nabízeno.

Společenský přínos oslav byl zaměřen nejen dovnitř univerzity, ale i navenek. Z mnohých akcí uvádím jen některé - slavnostní představení Smetanovy Libuše v Národním divadle, řadu koncertů dobové hudby v Karolinu, velký slavnostní koncert České filharmonie za účasti kulturní i politické veřejnosti v Rudolfinu, kde byla uvedena i Ebenova kantáta Pocta Karlu IV., ekumenická liturgie v chrámu sv. Víta, spirituální pocta univerzity jejímu zakladateli, Karlu IV. Tyto slavnostní chvíle byly pro naši akademickou obec obzvláštním svátkem, protože jí připomněli vlastní jednotu i důstojnost. Mimořádnou kulturní událostí se stala i výstava darů výtvarných umělců Univerzitě Karlově. Šťastná myšlenka oslovit české výtvarníky shromáždila nejen 289 významných děl ve výstavních prostorách Karolina, ale zdůraznila sepětí univerzity s kulturou a stala se výrazem úcty a přátelství umělecké obce k naší univerzitě. Tato díla jsou dnes již součástí výtvarného bohatství fakult a budou rovněž umístěna v nové budově v Jinonicích.

Akademické i ostatní veřejnosti byly také určeny jubilejní a pamětní medaile, které samy o sobě představují zvláštní umělecká díla (prof. Harcuba a prof. Soukup). Jubilejní medaile byly uděleny 183 osobnostem, pamětní pak 897 pracovníkům UK. Znamenají - spolu s pamětními listy mistra Suchánka - mimořádné ocenění zásluh o vědu i o univerzitu.

Univerzitu tvoří především její studenti. Kromě mezinárodní ceny rektora za nejlepší práci, věnovanou budoucnosti univerzit v příštím století, bylo těžiště studentské účasti na oslavách především v celopražském majálesu, Rektorském dni, softbalovém turnaji, mezifakultních vodáckých závodech a akademickém mistrovství světa v judo. Studenti se setkali s rektorem v samém počátku oslav v Karolinu, a v otevřené a podnětné diskusi se bezprostředně vyjádřili k životu i podobě univerzity. Zcela mimořádnou událostí však byla mezinárodní konference Univerzita a její studenti (v září 1998), na které ve čtyřech sekcích studenti uvažovali o svobodě a odpovědnosti, o úloze univerzity a jejích studentů v současném světě, o náboženství, politice a vědě.

Naše univerzita díky oslavám, v souvislosti s oslavami či na jejich zajištění získala trvalé hmotné hodnoty a finanční obnosy. Jubileum Univerzity Karlovy, to byla práce pro českou vědu a vzdělanost, byla to práce pro naši republiku. Snad mohu říci, že to byla práce dobrá a zdařilá. Snad se nám podařilo vyslat zvláště Evropě poselství o hodnotách, které s ní sdílíme a o úrovni, kterou máme. Jedná se o poselství - zejména v tomto čase - velmi potřebné.

prof. JUDr. Karel Malý, DrSc.
rektor UK