Koncem dubna (29. 4. 1999) byly ve Velké aule Karolina uděleny dvě čestné hodnosti: doktor lékařských věd, profesoru Normanu Sartoriovi, prezidentu Světové psychiatrické asociace a doktor historických věd profesoru Dr. Nathanu Wachtelovi, členu Coll ge de France. Po slavnostním nástupu do Karolina za zvuku univerzitních fanfár zahájil zasedání prorektor UK, prof. Petr Čepek. Na závěr svého vystoupení požádal děkana 3. LF UK prof. Michala Anděla, aby představil doktoranda prof. N. Sartoria (ten je již nositelem pamětní medaile UK, kterou obdržel na počátku 90. let). Děkan 3. LF UK ve výčtu všestranné činnosti zajímavé osobnosti vědce i pedagoga zdůraznil především péči, kterou prof. Sartorius věnuje výuce na 3. LF UK a jeho stabilním snahám o celosvětovou lidskou integraci. Vlastní promoční akt provedl pak prof. Cyril Höschl (ředitel Psychiatrického centra Praha - 3. LF UK). Prof. N. Sartorius po předání diplomu a řetězu pronesl projev, krátké zamyšlení na téma vztahu studenta a pedagoga v současnosti. Odpovídal svou vlastní zkušeností na otázku - co se dá předat mladým lidem při přednáškách a seminářích v dnešní technizované společnosti?
Předsedající prorektor pak požádal děkana FF UK doc. PhDr. Františka Vrhela o představení Prof. Nathana Wachtela - podle charakteristiky "excelentního představitele světové historické antropologie". Podle slov děkana FF UK se jedná o mezinárodně proslulého badatele, který čerpá ve svých studiích a knihách jak ze zkušeností z terénu, tak ze zápisů v archívu. Návrh podala VR FF UK i o s ohledem na mnohaletou spolupráci kandidáta s Filozofickou fakultou UK. Promotorka prof. PhDr. Bohumila Mouchová z Ústavu řeckých a latinských studií pak předala prof. N. Wachtelovi diplom a ozdobila jeho talár řetězem. Kromě vyjádření radosti nad udělením čestného doktorátu pronesl nový čestný doktor UK projev - krátkou a citově laděnou reminiscenci své dosavadní vědecké i pedagogické dráhy. Po konci slavnostního ceremoniálu se oba noví čestní doktoři zapsali do pamětní knihy Univerzity Karlovy.
Promotor, prof. Cyril Höschl (vpravo) předává Normanu Sartoriovi hodnost nového čestného doktora
| Redakční rada časopisu Forum Univerzity Karlovy a jeho redakce přeje všem univerzitním pedagogům, studentům a zaměstancům pěkné léto, vydařenou dovolenou a hezky prožité prázdniny. Na vaše četné dotazy ohledně příštího ročníku sdělujeme, že první číslo šestého ročníku časopisu Forum vyjde začátkem října. Dále upozorňujeme, že půlroční souhrn toho nejlepšího vyjde ve zvláštním čísle Forum nos. 7 - 12 v anglickém překladu na přelomu června a července. |
Dne 11. května 1999 se ve Velké aule Karolina konal slavnostní akt udílení čestných vědeckých hodností doctor honoris causa Univerzity Karlovy třem význačným osobnostem světového významu, jež k ocenění navrhla Katolická teologická fakulta UK. Všem třem osobnostem je společný český původ. Jezuita prof. Dr. Tomáš Špidlík se narodil v Boskovicích (1919), prof. Dr. Mikuláš Lobkowicz, bývalý rektor mnichovské univerzity a katolické vysoké školy v Eichstättu, se narodil v Praze (1931) a vídeňský arcibiskup kardinál Christoph Schönborn je rodák ze Skalska u Litoměřic (1945). Životní běh a dílo těchto významných představitelů současné katolické církve představil prof. K. Malému, rektorovi UK, děkan KTF UK prof. Jaroslav Polc. Profesora Špidlíka jako špičkovou, světově uznávanou autoritu v oboru spirituality křesťanského východu, profesora Lobkowicze jako jednoho z nejvýznamnějších mezinárodně uznávaných odborníků v oboru politických vztahů mezi východní a západní Evropou a kardinála Schönborna představil jako vynikajícího současného světového katolického teologa a odborníka v oboru mezicírkevního dialogu. Při promočním aktu přijali kardinál Ch. Schönborn, prof. T. Špidlík a prof. M. Lobkowicz hodnost doctor honoris causa teologických věd jako ocenění za zásluhy o rozvoj katolické teologie, za činnost v oboru ekumenismu a za zásluhy o českou teologickou kulturu.
Na závěr slavnostního aktu poděkoval jménem všech oceněných Mikuláš Lobkowicz. Vyznal se ze své lásky k rodné Praze a zamyslel se nad otázkou vztahu pravdy, filozofie a teologie. Jeho vystoupení ocenila zaplněná Velká aula Karolina potleskem, který zajisté patřil i kardinálu Schönbornovi a prof. Špidlíkovi. Podle prof. J. Polce se 12. květen 1999 zapíše do dějin Univerzity Karlovy jako den, v němž byly poprvé od vzniku republiky uděleny čestné doktoráty významným katolickým osobnostem.
Prof. M. Lobkowicz, prof. T. Špidlík a kardinál Ch. Schönborn, arcibiskup vídeňský (na snímku zprava) naslouchají proslovu promotora prof. V. Wolfa
Monumentální aula největší vysoké školy ve Španělsku - Paraninfo madridské Univerzity Complutense - se stala 12. dubna 1999 dějištěm památného zasedání. Za účasti španělských politických a kulturních elit se v ní shromáždili představitelé hostitelské Universidad Complutense de Madrid a s ní spřízněné Universidad de Alcalá de Henares, aby si připomněli vydání takzvané cisneriánské buly papeže Alexandra VI., jež poskytla právní základnu pro vznik Velké koleje sv. Ildefonsa. Od ní totiž odvozují svůj původ univerzity v Madridu i v Alcalá, jež obě patří mezi smluvní partnery Univerzity Karlovy. Oslavy, kterých se zúčastnili představitelé řady zahraničních univerzit, ovšem pokračovaly i následujícího dne (bula je totiž datována 13. dubnem 1499), jednak přijetím u krále Juana Carlose I., jednak druhým zasedáním v prostorách starobylé univerzity v Alcalá de Henares nedaleko Madridu, v renesančním univerzitním městečku (vyhlášeném za jednu ze světových kulturních památek UNESCO).
Na madridském shromáždění pronesl rektor UK prof. Karel Malý jako druhý v pořadí - hned za rektorem pařížské Sorbonny - projev o místě univerzit, zvláště Univerzity Karlovy, v utváření západní vzdělanosti; vzhledem k obsahovému zaměření i k jazyku (rektor UK jej proslovil ve španělštině) byl tento projev přijat s mimořádným zájmem a ohlasem. Následovaly proslovy rektorů či reprezentantů univerzit v Utrechtu, Lovani, Oxfordu, Cambridge, Bologni, Coimbře a Salamance; vedle nich byly pozvány ještě univerzity Harvard a římská Sapienza. Při této příležitosti byla rektoru UK udělena Mezinárodní medaile Universidad Complutense.
Rektoři a představitelé pozvaných univerzit poté podepsali společné prohlášení "Úloha univerzit v 21. století". Ocenili v něm vznik a prosazení univerzity v pozici nejvyšší vzdělávací instituce jako jeden z nejvýznamnějších úspěchů lidstva v končícím druhém tisíciletí a jako triumf vzdělání při pozitivních proměnách společnosti. V návaznosti na Velkou univerzitní chartu (Magna Charta Universitatum), jež byla přijata 18. září 1988 rektory 450 univerzit na shromáždění v Bologni, konstatovali několik zásadních skutečností. Především, že druhá polovina 20. století je dobou největšího rozmachu vysokého školství v dějinách (oproti 13 milionům vysokoškoláků v roce 1960 vzrostl jejich počet roku 1995 na 82 milionů). Zároveň však došlo k prohloubení ekonomické a sociální stratifikace, zejména při porovnání přístupu k vysokoškolskému vzdělání v nejchudších a v nejbohatších zemích světa. V souvislosti s globalizací společenských pohybů vyzvedla deklarace několik naléhavých úkolů, zejména uplatnění vzdělanosti ve službách veřejnosti, vyvážení autonomie univerzit a jejich společenské působnosti, výchovu k novému světoobčanství, meziuniverzitní výměnu a mobilitu, mezinárodní spolupráci a obranu menšinových práv. Zvláštní důraz položila madridská deklarace na prosazování moudrosti jako hlavního cíle vzdělávání a na převzetí intelektuální a morální odpovědnosti univerzitně vzdělané inteligence.
Reprezentativní dokumenty a ocenění, které přivezla delegace UK z Madridu
V rámci státní návštěvy České republiky přijal dne 11. května 1999 prezident Lotyšské republiky Guntis Ulmanis (na snímku) pozvání Univerzity Karlovy na shromáždění univerzitních reprezentantů ve Vlasteneckém sále Karolina. Na odpoledním shromáždění předal vzácnému hostu rektor UK, prof. Malý pamětní medaili UK, jako výraz "úcty k jeho osobě i národu, který reprezentuje". Prezident Lotyšské republiky ve svém projevu vyjádřil dojetí z univerzitní pocty a dále hovořil o hlavních prioritách zahraniční lotyšské politiky: kromě vstupu do EU a NATO jde "o spolupráci Lotyšské republiky s blízkými i vzdálenými zeměmi a Česká republika je důležitým partnerem Lotyšska ve střední Evropě". Guntis Ulmanis dále vyjádřil spokojenost nad tím, že se na Univerzitě Karlově vyučuje lotyština a že na Lotyšské univerzitě stoupá zájem o bohemistiku. V rámci prezidentovy návštěvy promluvil na Univerzitě Karlově také rektor Lotyšské univerzity prof. Juris Zakis. Ten oznámil auditoriu, že senát Lotyšské univerzity dne 27. dubna 1999 rozhodl o udělení čestného doktorátu prezidentovi ČR Václavu Havlovi. Předal diplom nového čestného doktora "za úspěchy v literatuře a dramatice, za významný přínos k demokratickému rozvoji evropských národů a za aktivní podporu Lotyšské univerzity" do rukou rektora UK a požádal jej, aby prezidentovi diplom dr. h. c. předal. Poté se oba hosté z Lotyšské republiky podepsali do pamětní knihy UK a prof. Juris Zakis spolu s prof. Karlem Malým podepsali dohodu o pedagogické a vědecké spolupráci mezi oběma univerzitami. V reprezentačních prostorách Karolina setrval pan Guntis Ulmanis kromě rozhovorů s akademickými hodnostáři UK v delším, neformálním dialogu se studenty FF UK, kteří si zvolili jako studijní program lotyšský jazyk.
Vedení UK přijalo lotyšskou delegaci ve Vlasteneckém sále
V úterý 11. května 1999 prezident republiky Václav Havel v doprovodu rektora UK prof. K. Malého a děkana FF UK doc. F. Vrhela mezi studenty zavítal do velké posluchárny Filozofické fakulty UK na náměstí J. Palacha v Praze, 
aby s nimi otevřeně diskutoval především o nejožehavějším tématu dneška - válce v Kosovu a zásah vojsk NATO v Jugoslávii.
Od prvních sekund setkání bylo zřejmé, že hlava státu se mezi studenty těší stále mimořádné popularitě. Získal si je na svou stranu i otevřeným přiznáním, že Filozofickou fakultu se mu nepodařilo vystudovat, i když se ke studiu několikrát hlásil. Když v beznadějně nabité posluchárně vyzval přítomné, že je připraven odpovídat na otázky, chviličku zavládlo hrobové ticho. Ale jakmile zazněla první otázka, ostych definitivně zmizel a prezidentův tiskový mluvčí Ladislav Špaček, který besedu řídil, si nemohl na nedostatek práce naříkat.
Prezident republiky V. Havel v odpovědích na otázky studentů opětovně vysvětlil, proč bylo nuceno NATO v Jugoslávii proti Miloševičově režimu použít síly. Ve snaze zabránit genocidě v Kosovu je bombardování určených cílů ze všech možných zel to nejmenší. V této souvislosti kritizoval i přístup redaktorů ČTK, kteří podle jeho názoru informují o situaci na Balkáně až příliš jednostranně.
Oživení v sále vyvolala otázka slovenské studentky, když se prezidenta zeptala, kterého z hlavních kandidátů na funkci slovenského prezidenta (Schuster, Mečiar, Vášáryová) by v předvečer voleb podpořil."To je jedna z mála věcí, kdy prezident veřejně nemůže říct, komu fandí. Ale vy sami si zřejmě dokážete spočítat, komu z favoritů nebo favoritek by můj hlas patřil." Mimo diskusi na téma "válka v Jugoslávii" zazněla i otázka, kdy se dramatik V. Havel se chystá napsat další divadelní hru. Dotaz prezidenta zjevně potěšil. "Ve funkci prezidenta nemám čas. Ale až moje volební období vyprší, určitě se do něčeho pustím. Inspirací mám více než dost."
Celkem v 18 sportovních disciplinách měřili své síly studenti, učitelé a zaměstnanci UK při tradičním Rektorském sportovním dni Univerzity Karlovy, který byl stanoven na čtvrtek 13. května 1999.
Drtivá část soutěží se odehrála ve sportovním centru SCUK v Praze Hostivaři. Závodilo se ale také na hřišti FTVS UK, v Brandýse nad Labem a na dalších sportovištích. Velmi atraktivní disciplína - raftování - se odehrála na kanoistickém kanálu USK v Praze Tróji, kde "divokou vodu" sjížděli na polyetylenových kajacích čtyřčlenné posádky. O této soutěži nám ředitel závodu Paedr. Bronislav Kračmar, CSc., řekl: "Závod jsme pojali jako čistě rekreační formu pro příchozí. Celkem se akce zúčastnilo 198 studentů, kteří si užili na vodě legrace víc než dost."
Nedílnou součástí rektorského dne bylo setkání zdravotně postižených studentů, jejich doprovodu a přátel. Letos startovali pod heslem Pohybem proti bariérám. Jejich účast zhodnotil ředitel sekce doc. Jaroslav Potměšil, CSc., takto:
"Do Prahy se sjelo na 120 studentů z Jánských Lázní, Brna, Českých Budějovic. Velký ohlas měly soutěže ve florbalu a goalbalu, ale největší aplaus sklidili handicapovaní sportovci v plaveckých soutěžích. Na závěr se uskutečnilo menší společenské posezení, kde - mimo jiné - byla zvolena miss setkání. Začala rodit další dobrá tradice..."
I když všichni účastníci rektorského dne bojovali o pocty nejvyšší, šlo především o naplnění známé olympijské myšlenky barona Coubertina: "Není důležité zvítězit, ale zúčastnit se!"
V pondělí 3. května 1999 hostil Vlastenecký sál historické budovy Karolina další významnou osobnost. Prezident Mezinárodního výboru Červeného kříže Dr. Cornelius Sommaruga
v průběhu slavnostního zasedání přednesl přednášku na téma nanejvýš aktuální - Humanitární akce na prahu 21. století.
V úvodu svého vystoupení zdůraznil, že se během pražského pobytu sešel s prezidentem ČR V. Havlem a diskutoval s ním o současné situaci na Balkáně a jejím o možném řešení. Tento region bezpochyby píše novou historii Evropy, každý Evropan by si měl být této skutečnosti být vědom. Rok 1999 je poznamenán událostmi, které by měly zmobilizovat příslušníky národů celého světa. Letos v listopadu se bude, naposledy v tomto století, konat konference Červeného kříže. Ta by se měla stát důležitým momentem při návrhu humanitní agendy na prahu třetího milénia.
Dr. Cornelius Summaruga, který je od května 1987 prezidentem Mezinárodního výboru Červeného kříže, vyjádřil přesvědčení, že každý (i Miloševičův režim v Jugoslávii) musí respektovat emblém Červeného kříže.
Závěrem slavnostního zasedání předal rektor UK prof. K. Malý Dr. Corneliu Sommarugovi pamětní medaili k 650. výročí založení UK.
V atmosféře tradičních akademických ceremonií dne 31. března 1999 se v Aule Univerzity Komenského v Bratislavě konala jedna z prestižních akcí - zasedání vědecké rady Univerzity Komenského rozšířené o členy vědeckých rad jejích fakult - na níž byla udělena čestná vědecká hodnost doktor honoris causa prof. JUDr. Karlu Malému, DrSc., rektoru Univerzity Karlovy a Zlatá medaile Univerzity Komenského Gildasovi L. Molgatovi, předsedovi Horní sněmovny parlamentu Kanady. Se slavnostní projevem k oběma oceněným vystoupil rektor bratislavské univerzity Ing. Ferdinand Devínsky, DrSc. Po složení slibu vystoupil s přednáškou na téma Moc kultury a kultura moci rektor Univerzity Karlovy prof. K. Malý.
Na slavnosti byli přítomni velvyslanec České republiky v SR Rudolf Slánský, velvyslanec Kanady v SR Ronald R. Halpin a další hosté. Po zasedání podepsali oba rektoři - Ing. F. Devínsky a prof. K. Malý - v Rektorské síni důležitý dokument: Plán vědecké a kulturní spolupráce na léta 1999 - 2001 mezi Univerzitou Komenského a Univerzitou Karlovou.
Rektor UK prof. K. Malý (vlevo) při slavnostním aktu
Celkový pohled do Auly Univerzity Komenského v Bratislavě
Za výraznou práci při přípravě i realizaci 650. výročí založení Univerzity Karlovy obdrželi JUDr.
Oldřich Černý, prof. Karel Kánský (oba z Přípravného mezinárodního koordinačního výboru oslav) a prof. Jan Kment krátce po ukončení univerzitního jubilea (20. 4. 1999) v reprezentačních prostorách Karolina z rukou rektora UK, prof. JUDr. Karla Malého, diplomy a jubilejní pamětní medaile (na snímku). Jejich neutuchající aktivita, zvlášť rozsáhlá příprava týdenního setkání zahraničních Čechů v rámci jubilea, se stala jistě, podle slov rektora UK, "dobrým důvodem pro udělení jubilejních medailí..." Ocenění v neformálním dialogu vyzvedli především současnou prestiž, které se dnes jméno Univerzity Karlovy ve světě (i díky oslavám výročí založení) těší.
Koncem dubna (29. 4. 1999) byly na poradě děkanů a součástí UK v Malé aule Karolina předány prof. Karlem Malým také pamětní medaile některým děkanům fakult UK - ti je z důvodů pracovního zaneprázdnění obdrželi až nyní. Rektor UK předal medaile: doc. M. Bojarovi (II. LF UK), prof. Z. Helusovi (Ped UK), doc. J. Kargerovi (FTVS), prof. L. Mlčochovi (FSV), prof. P. Pokornému (ETF), prof. J. V. Polcovi (KTF), prof. K. Štulíkovi (PřF) a doc. F. Vrhelovi (FF). Pamětní jubilejní medaile byla při této příležitosti předána prof. Josefu Prchalovi (USA), a to na návrh 1. LF UK.
V letošním roce bylo ke studiu na Univerzitě Karlově podáno 45 113 přihlášek, což je téměř stejný počet jako v roce loňském. Zájem o studium na UK je v posledních letech velmi stabilizovaný, v posledních třech letech se počet uchazečů pohybuje stále okolo 45 000.
Tradičně největší zájem je o studium na pražských fakultách UK, zejména na fakultách filozofické (10 171), Právnické fakultě UK (6 259) a pedagogické (5 649). Zatímco Filozofická fakulta UK zaznamenala proti loňskému roku nárůst o téměř jeden a půl tisíce uchazečů, počet zájemců o studium na Právnické a Pedagogické fakultě UK zůstává přibližně stejný.
Zajímavé mohou být jistě i další statistické údaje - ke studiu na UK se letos hlásí z celkového počtu uchazečů 63 % žen a 65 % zájemců ve věku do 20 let. O studium na UK má v letošním roce zájem 1 638 cizinců.
Dne 26. dubna 1999 registrovala MŠMT ČR Statut UK a další vnitřní předpisy, související s transformací nového vysokoškolského zákona na podmínky UK. V současné chvíli jsou tato ustanovení v tisku v nakl. Karolinum, již nyní můžete pracovat s kompletními texty na internetové stránce AS UK (http://certik.ruk.cuni.cz/ASUK/statutarni/), nebo na domácí stránce právního oddělení RUK. |
Ve dnech 19.- 21. dubna 1999 se v Malé aule Karolina konala konference s mezinárodní účastní na téma Baroko v Itálii, baroko v Čechách. Konferenci uspořádala FF UK spolu s AV ČR a Nadací Giorgia Ciniho (Benátky). Zahájení se zúčastnili prof. Karel Malý, rektor UK, a Jeho excelence Maurizio Moreno, italský velvyslanec. Součástí konference byla i tisková konference, na níž vystoupil prof. S. Graciotti, který novinářům přiblížil některá témata, jimiž se konference zabývala. Přítomni byli též prof. J. Pánek, prorektor UK, a prof. V. Herold z AV ČR. Ten uvedl, že se připravuje nové společné badatelské pracoviště AV ČR a UK - Centrum raně novověkých studií. V programu konference vystupovali vědci z Itálie a České republiky - historici, historici umění a literatury, muzikologové a lingvisté. Všechny jejich příspěvky byly tematicky orientovány na období baroka, jeho kulturní přínos a dějinné souvislosti v evropské historii. Mezi přednášejícími byli také pracovníci UK; například Dr. I. Čornejová z Ústavu dějin UK hovořila na téma Oslava pražské univerzity v barokních Čechách, prof. A. Stich z Filozofické fakulty vystoupil na téma Aktuální problémy srovnávacího studia českého slovesného baroka nebo prof. J. Pánek, který přednesl příspěvek - Habsburská monarchie jako prostor pro uplatnění barokní kultury.
Dr. Svatoš s účastníky konference při prohlídce historické budovy Karolina
Když počátkem prosince 1998 udělovala pretorijská univerzita čestný doktorát prezidentu Václavu Havlovi, zavítali do Prahy její představitelé v čele s rektorem Johanem van Zylem. Neskrývali tehdy, že vedle Pražského hradu je jejich dalším cílem naše vysoké učení a že mají zájem navázat s ním těsnou spolupráci.
Kořeny vzájemného poznáváníV minulosti zprostředkovávali vzájemné poznávání naši afrikanisté naši afrikanisté a v minulém roce se vydal do Jihoafrické republiky také děkan Právnické fakulty UK prof. Dušan Hendrych, aby se seznámil s úrovní tamních partnerských fakult. Jedním z výsledků jeho cesty byla vzápětí výměna hostujících profesorů, jejichž úkolem se stalo vyložit na partnerské fakultě vlastní přístup k dějinám a filozofii práva.
S cílem navázat styky na univerzitní úrovni se počátkem března vydali do dvou států na jihu Afriky prorektor pro zahraniční styky UK prof. Jaroslav Pánek a děkan PF UK prof. Dušan Hendrych. Postupně jednali na sedmi vysokých školách v Namibii a Jihoafrické republice. Dík zprostředkování velvyslance JUDr. Pavla Vošalíka, který ani v cizině nikdy neopomene připomenout svou hrdost na "svou" pražskou Právnickou fakultu, získala delegace UK možnost poznat nejvyspělejší jihoafrické univerzity, stejně jako vysoké školy, jež vznikaly v obtížných podmínkách apartheidu a které se teprve přibližují standardní úrovni.
Návštěva Namibijské univerzity ve Windhoeku názorně ukázala, jak těžce se rodí vysoké školství v někdejší Jihozápadní Africe. Přitom problém nespočívá tolik v penězích (univerzita buduje výstavný kampus) jako spíše v nedostatku vzdělaných lidí, kteří by tvořili učitelský sbor. Hlubokým dojmem zapůsobilo setkání se šesti "černými Čechy", kteří za občanské války v Namibii pobývali v Československu (1985-1991), osvojili si jazyk, kulturu a řeč a po repatriaci se jen s největšími obtížemi zařazovali zpět do tradiční namibijské společnosti. Dnes již mají za sebou maturitu a ucházejí se o stipendia, aby se mohli vrátit k vysokoškolským studiím do Česka. Vašek, Pavel, Betynka a Křeček, jak se stále ještě oslovují, doznávají s jižanskou emocionalitou: "Až se vrátíte, chtěli bychom, abyste prosili českou vládu, aby nás přijala všechny. Je nás devět a ostatní by plakali..." Naděje na české vládní stipendium se pro ně stala zlatým klíčem k budoucnosti.
První opěrný bodUniverzita Západního Kapska, Univerzita Kapského Města, Stellenbosch, metropolitní Pretorijská univerzita, UNISA čili Jihoafrická univerzita a Severní univerzita se řadily za sebou jako pestré korálky. "Tradičně bílé" i "tradičně černé", dnes beztak většinou smíšené univerzity, konzervativně i prosocialisticky zaměřené, vysoká učení s nádhernými kampusy (zejména "jihoafrický Oxford" Stellenbosch a Pretoria) i školy chudší, všude tam je patrná snaha překonat zbytky někdejší izolace a navázat košaté mezinárodní kontakty. Dosud se rozpínají především k Severní Americe a západní Evropě (hlavně Nizozemí a Skandinávii), zatímco střední a východní Evropa zůstává skoro neznámým pojmem. Tím spíše vidí vysoké školy JAR v naší univerzitě bránu do této části světa.
Jihoafrické univerzity mají co nabídnout v lékařských a přírodních vědách či v antropologii, ale také v jazykovědě (afrikaans a bantuské jazyky), moderních dějinách, politologii a právu. O afrikanistice ani nemluvě. Na několika univerzitách současně vznikl zcela konkrétní projekt srovnávacího výzkumu bouřlivého vývoje ve střední Evropě a jižní Africe devadesátých let, výzkum, který by mohl přinést oběma stranám netušené svěží pohledy. Západokapská univerzita nabídla, že uspořádá spolu s českými politology (učiteli a doktorandy) z oboru moderních dějin, politologie, práva a sociologie kolokvium, které by se mohlo konat v nádherném prostředí Kapského Města. To by byl dobrý začátek česko-jihoafrické vědecké spolupráce. Univerzita v Pretorii, která s námi navázala oficiální styky jako první, hodlá zase vybudovat silná, mezioborově pojatá evropská studia, v nichž má získat své místo rovněž bohemistika. Také tento záměr stojí za soustavnou podporu, neboť pokud bude naplněn, vznikne tam jediný opěrný bod českých studií v celé subsaharské Africe.
JAR - Stellenbosch (část univerzitního kampusu)
University of Namibia (Windhoek)
Upozorňujeme znovu všechny příslušné pracovníky fakult na více než dvouletou existenci Agentury Forum (dále AF), která podle uzavřených smluv s hlavními deníky zprostředkovává inzerci pro pracoviště Univerzity Karlovy. Přes poměrně dobrou spolupráci s některými fakultami se znovu objevují jednotlivá zadání inzerátů bez agenturního zprostředkování.
Upozorňujeme především, že zadání a vytištění inzerátu prostřednictvím AF je výhodné z více důvodů:
Znovu na existenci AF upozorňujeme, a to především kvůli obtížnosti fakturace. V AF se objevují někdy také faktury za inzeráty zadávané fakultami samostatně, které vzhledem k identickému IČO jsou faktury velmi těžko identifikovatelné.
Jednání zasedání AS UK řídil 16. dubna 1999 předseda senátu prof. J. Bednář. Hned na počátku informoval přítomné o reakci MŠMT na odevzdané statutární dokumenty UK (v této souvislosti došlo k doplnění pracovního programu). Vstupní komentář k věcným připomínkám MŠMT k vnitřním předpisům přednesl JUDr. Staša. Plénum pak postupně projednávalo obsahové připomínky v kontextu se stanoviskem legislativní komise a stanoviskem kolegia rektora a předsednictva AS UK (legislativní komisi byl udělen mandát pro vyřízení legislativně technických připomínek). Hlasováno bylo o jednotlivých doporučeních a o návrzích AS UK - a to ke Vnitřnímu mzdovému předpisu, Statutu UK, Řádu přijímacího řízení, Pravidlům hospodaření, Studijnímu a zkušebnímu řádu, Disciplinárnímu řádu, Rigoróznímu řádu a Jednacímu řádu vědecké rady. AS UK odsouhlasil i návrh, aby byl udělen legislativní komisi mandát k provedení požadovaných legislativně technických úprav (na základě přijatých usnesení vypracuje legislativní komise právní argumentaci k bodům, které nebyly akceptovány - stanovisko UK bude odesláno na MŠMT, které rozhodne). V případě nesouhlasného stanoviska lze ještě provést rozklad ve správním řízení, případně existuje i možnost podat žalobu k vrchnímu či ústavnímu soudu. V dalším bodě programu informoval rektor UK, prof. K. Malý, o ukončení oslav 650. výročí založení UK, o prvním zasedání Správní rady UK, situaci na kolejích na Jižním Městě, o zasedání rektorů evropských univerzit v Madridu a o Projektu fakulty humanitních studií (17. fakulty), který projedná na svém zasedání VR UK. Po vystoupení jednotlivých prorektorů UK a kvestora Ing. J. Kubíčka byl zvolen náhradník do studentské komise RVŠ (M. Nachtmanová, PřF UK). Podle rozhodnutí pléna se v nebližší době sejdou všechny komise AS UK a zvolí i svého předsedu. Členy těchto komisí se mohou stát i zaměstnanci UK, kteří nejsou členy akademické obce.
Příští schůze senátu se koná dne 4. června 1999.Ve dnech 27. a 28. dubna 1999 se v Praze uskutečnilo mimořádné zasedání Výboru pro vzdělávání OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj). Navazovalo na jednání, které se konalo v roce 1996. Tehdejším výsledkem analýz expertů OECD bylo celkem 11 doporučení ke zkvalitnění českého školství, která směřovala do tří oblastí: z
Na snímku zleva ředitel Střediska vzdělávací politiky L. Čerych, ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR E. Zeman a náměstek ministra školství P. Roupec
Přesto, že se v současnosti neustále mluví o informačním boomu a o informacích na dosah ruky, existuje mnoho lidí, kteří se potýkají s problémy, jak takové informace, a to i z oboru jejich profesní činnosti nebo zájmu, získat.
Znamením dnešní doby je hledat všechny informace na internetu, protože "na internetu se najde všechno". To však je, ale zároveň i není pravda. Na internetu lze najít sice "všechno", ale stojí to úsilí a čas, a přitom výsledek není jistý. Protože nevíme, jak kvalitní nalezené informace budou. To je zatím největší nedostatek internetu, o němž lze dnes stěží říci, zda bude někdy odstraněn. Částečně lze minimalizovat toto nebezpečí využíváním profesionálních informačních zdrojů. Existuje jich řada. V podstatě jde o dva typy:
Databáze CCC je dostupná prostřednictvím internetových prohlížečů na adrese http://ccc.cuni.cz/. Bezplatný a neomezený přístup k ní mají všichni studenti, pedagogové a zaměstnanci Univerzity Karlovy. Informace jsou v databázi aktualizovány každý týden. V neděli jsou přidávány informace o několika desítkách tisíc článků, recenzí knih a sbornících. Využívání je velmi jednoduché. Vytvořte si tzv. profil, ve kterém budete definovat svůj dotaz. Ten lze uložit a potom jednoduše každý týden získat aktuální informace o dění v dané oblasti. Například dne 12. března 1999 jsme zadali dotaz "information retrieval" (získávání informací) a při omezení na poslední týden jsme získali 6 odkazů. Tuto výhodnou službu si určitě vyzkoušejte!
Ještě jednou připomínáme, že je dostupná na adrese http://ccc.cuni.cz/.
