Forum V/12 - Reflexy

"Samotný předěl tisíciletí asi nebude nějakým významným datem v historii. Přesto se ale toto období zdá být opravdu určitým zlomem v dějinách naší země. Skoro na den přesně je to dnes rok, kdy jsme zahájili společně s dalšími pěti uchazečskými státy proces vyjednávání o vstupu do Evropské unie. Právě na přelomu století a tisíciletí se tedy rozhodne, zda a jak rychle se zcela zásadním způsobem změní charakter našeho státu. Momentálně jsme trochu víc v zajetí jednotlivých problémů, kdy citlivě vnímáme každý dílčí neúspěch, jenž nás na cestě do společenství vyspělých evropských demokracií potká, a může navíc vyvolávat nepříjemný pocit oddalování našeho vstupu. Ovšem z dlouhodobějšího pohledu považuji za důležité něco jiného: je to způsob, jak jsme schopni zužitkovat osudovou nutnost směřování České republiky do integrující se Evropy. Zda si tuto nutnost uvědomujeme, hlásíme se k ní, anebo máme naopak snahu co nejdéle setrvávat za svými zdmi, popřípadě ještě budovat nějaké nové. Jde i o to, zda se připojíme k vizím velkých Evropanů, jejichž dílo je spojeno s touto univerzitou, počínaje samozřejmě jejím zakladatelem.

Způsob našeho začleňování do evropských ekonomických a politických struktur bude bezpochyby procesem, který nejvýznamněji ovlivní začátek příštího století. Je přitom představitelné, že společenský a ekonomický vývoj v kratším horizontu, například deseti let, můžeme absolvovat mimo Unii. Stalo by se tak buď v případě, že by nás orgány unie neshledávaly z nějakých důvodů za zralé k přijetí, nebo by z nějakých vnitropolitických příčin byl náš vstup záměrně zpomalován a zpochybňován, anebo konečně, kdyby vnitřní problémy unie nabyly takového rázu, že by bránily jejímu rozšiřování."


Z přednášky s názvem Ekonomika na přelomu 20. století, kterou přednesl guvernér ČNB doc. Ing. Josef Tošovský na slavnostním rozšířeném zasedání vědecké rady Karlovy univerzity dne 7. 4. 1999 ve Velké aule Karolina

"Možnost členství v unii je velmi náročná výzva. Nejen naši politici, ale celý průmysl, zemědělství, věda, peněžnictví, legislativa - vlastně tedy občané - se musí rozhodnout, zda jsou ochotni a schopni podstoupit to velké množství práce, které je čeká. Na každém tomto rozhodnutí nakonec záleží úspěch či neúspěch právě probíhajících rozhovorů, v nichž musí být zcela jasně odloženy stranou krátkozraké politické i ekonomické motivy. Proč právě o tom hovořím? S naším vstupem do unie bude totiž spojeno částečné omezení suverenity českého státu. Takové strohé konstatování zní velice nepříjemně, a je velice pravděpodobné, že se z nejrůznějších stran ozvou hlasy o oklešťování národní svrchovanosti ve prospěch bruselské byrokracie a jakýchsi podivných nadnárodních institucí. Toto může mít silný ohlas v různých vrstvách společnosti a může to ve veřejnosti zpochybnit užitečnost našeho členství. Vždyť to v té či oné míře prožily i jiné evropské státy. Ovšem právě proto, že otázky státní svrchovanosti jsou tak citlivé, je o nich nutno velmi otevřeně mluvit. V prvé řadě by mělo být jasné, že jsme to my, kdo usilujeme o přijetí do unie, a že ona by se bez nás obešla rozhodně lépe než my bez ní. Jestliže proklamujeme svůj zájem o vstup do společenství, jehož členové sdílejí stejné základní principy práva a uspořádání společnosti, pak členstvím v takovém společenství se nutně zavazujeme stejné postuláty ctít a dodržovat. Mohou být někdy nepříjemné, mnohdy je můžeme dokonce pokládat za mylné. Ale pak nezbývá než prosazovat jejich změnu a nikoli, že je přestaneme respektovat. Může se nám, možná i oprávněně, nelíbit například agrární politika unie, ale jako její členové ji budeme povinni převzít. Částečné omezení naší suverenity není zadarmo. Protiváhou jsou již zmíněná ekonomická a politická pozitiva. Vzdání se části suverenity také neznamená konec naší národní identity, kulturního dědictví a tradic. Bude záležet především na nás, jak si svůj národní profil udržíme."


Z přednášky s názvem Ekonomika na přelomu 20. století, kterou přednesl guvernér ČNB doc. Ing. Josef Tošovský na slavnostním rozšířeném zasedání vědecké rady Karlovy univerzity dne 7. 4. 1999 ve Velké aule Karolina