Osobnost, o které se točí filmy
Prof. P. V. Tobias dr.h.c. UK
Ve čtvrtek 16. září 1999 byl ve Velké aule Karolina udělen titul doctor honoris causa UK prof. Phillipu Valentinu Tobiasovi (nar. 1925), emeritnímu profesoru anatomie a biologie člověka na University Witwatersrand v Johannesburgu (JAR). Prof. Tobias se věnuje paleoantropologii, genetice a evoluci člověka a na tomto poli dosáhl výsledků, 
jež ho celosvětově proslavily. (Zásadním způsobem změnil chemii uhlovodíků a umožnil jejich technologické využití, zejména při výrobě energie.) Za svou vědeckou činnost byl jmenován členem více než třiceti významných světových vědeckých společností (např. Královské lékařské společnosti v Londýně a Akademie věd v New Yorku), čestným doktorem patnácti renomovaných univerzit (např. Paříž, Cambridge, Berkeley), na jedenácti evropských, amerických a afrických univerzitách působil jako čestný profesor a na více než padesáti univerzitách byl hostujícím profesorem. Právě on, spolu s Louisem Leakeym a Johnem Napierem, popsal v roce 1964 druh Homo habilis jako samostatný lidský druh. Třikrát byl navržen na Nobelovu cenu v oboru lékařství a biologie. Na jeho počest se pořádají sympózia a kongresy, byly natočeny životopisné profily a filmy. Jako světově uznávaný antropolog a genetik navštívil v 70. létech Prahu. Jeho vědecký a lidský rozměr je zdůrazněn celoživotním bojem za lidská práva a rasovou snášenlivost v Jižní Africe.
(jak)
Foto Forum: Lenka Saulichová
Za zásluhy
Na základě návrhu Přírodovědecké fakulty předal 9. září 1999 v Karolinu prof. Petr Čepek, prorektor UK, zlatou pamětní medaili Univerzity Karlovy prof. Dr. Georgu Andrew Olahovi. Prof. G. A. Olah, ředitel Loker Hydrocarbon Research Institut v Kalifornii, se narodil v Budapešti (1927). Od roku 1956 vědecky a pedagogicky působí v USA. G. A. Olah je nositelem Nobelovy ceny za chemii (1994), hostujícím profesorem mnoha významných světových univerzit i jejich čestným doktorem. Publikoval přes 1200 vědeckých sdělení a je autorem stovky významných patentů. Prof. George Andrew Olah, jemuž byla zlatá pamětní medaile UK udělena za vynikající příspěvky ke světové vědě, které ovlivnily teoretické základy chemie a podstatně přispěly k technologickým aplikacím zejména v oblasti ochrany životního prostředí člověka, přednesl během svého pobytu v Praze pozoruhodnou přednášku na téma The future of hydrocarbons and facing the challenge of global warming.
(jak)
Foto Forum: Lenka Saulichová
- Dne 10. září 1999 předal na návrh Fakulty sociálních věd doc. Ivan Wilhelm, prorektor UK, jubilejní pamětní medaili k 650. výročí založení UK norskému sociologovi a politologovi prof. Steinu Ringenovi. Prof. Ringen ("český nacionalista", jak o sobě prohlašuje) se dlouhodobě zasazuje o čilou spolupráci mezi FSV UK a univerzitou v Oxfordu, na níž v současné době působí (studijní pobyty pedagogů a studentů). Významným způsobem se podílel na přípravě konference, kterou uspořádala FSV v rámci oslav 650. výročí založení UK. Vědecký zájem prof. Ringena se upíná především k analýze sociálně politického myšlení a jeho vlivu na instituce a redistribuční mechanismy státních veřejných sociálních služeb. Je také sympatické, že se vehementně zasazuje o to, aby se švédská vláda rozhodla vrátit Praze vzácný exemplář gótské, tzv. stříbrné bible (v současnosti je ozdobou univerzitní knihovny v Uppsale), odcizený ze sbírek Rudolfa II. švédskými vojsky během třicetileté války. Prof. Stein Ringen, významná osobnost světové vědy (a milovník rychlých vozů), s nepředstíranou radostí převzal jubilejní pamětní medaili za zásluhy o rozvoj spolupráce mezi Univerzitou Karlovou a univerzitou v Oxfordu.
(zin)
- Na návrh Matematicko-fyzikální fakulty předal 13. září 1999 prof. K. Malý, rektor UK, pamětní medaili UK švýcarskému matematikovi prof. Dr. Erichu Bohlovi, který působí na univerzitě v Kostnici a je jedním z nejvýznamnějších světových představitelů oboru matematické modelování v biologii. V současnosti se spolupráce katedry aplikované matematiky (vedené na kostnické univerzitě prof. Bohlem) a katedry numerické matematiky MFF UK orientuje na výzkum dynamických systémů a jejich numerické realizace. Při příležitosti předání pamětní medaile rektor Univerzity Karlovy připomenul a ocenil jak pomoc prof. Bohla univerzitě již před listopadem 1989 (možností využívat výkonnou výpočetní techniku a nákladný software), tak jeho současnou iniciativu, kterou vyvíjí v rámci plnění dohody mezi UK a univerzitou v Kostnici.
(jak)
jež ho celosvětově proslavily. (Zásadním způsobem změnil chemii uhlovodíků a umožnil jejich technologické využití, zejména při výrobě energie.) Za svou vědeckou činnost byl jmenován členem více než třiceti významných světových vědeckých společností (např. Královské lékařské společnosti v Londýně a Akademie věd v New Yorku), čestným doktorem patnácti renomovaných univerzit (např. Paříž, Cambridge, Berkeley), na jedenácti evropských, amerických a afrických univerzitách působil jako čestný profesor a na více než padesáti univerzitách byl hostujícím profesorem. Právě on, spolu s Louisem Leakeym a Johnem Napierem, popsal v roce 1964 druh Homo habilis jako samostatný lidský druh. Třikrát byl navržen na Nobelovu cenu v oboru lékařství a biologie. Na jeho počest se pořádají sympózia a kongresy, byly natočeny životopisné profily a filmy. Jako světově uznávaný antropolog a genetik navštívil v 70. létech Prahu. Jeho vědecký a lidský rozměr je zdůrazněn celoživotním bojem za lidská práva a rasovou snášenlivost v Jižní Africe.