Šlépěje

Cyklus portrétů univerzitních osobností

Osobností, oněch "úhrnů vlastních stop", jak napsal K. Čapek, působila na pražské univerzitě nepřehlédnutelná řada. Mnozí byli zapomenuti, někteří po sobě, vzdor běhu staletí, zanechali šlépěj zřetelnou, po jiných zůstala stopa polozavátá. O jejich životě a díle vypovídají již jen předměty, sochy, knihy, obrazy...

Neobyčejně hlubokou šlépěj zanechal v dějinách pražské univerzity český král a císař svaté Říše římské Karel IV. Jedním z vrcholných činů jeho státnického díla bylo založení první univerzity ve střední Evropě (1348). Karlovou zásluhou byla poprvé přenesena do zaalpské oblasti univerzitní idea, kterou současníci považovali - vedle císařství a papežství - za další sloup, na němž spočívá křesťanská společnost. Karel IV. poznal váhu a význam univerzitního vzdělání pro správu věcí veřejných ještě jako kralevic, ve Francii a Itálii. Tvrzení, že studoval na slavné pařížské Sorbonně, patří do říše historických mýtů. Svého výtečného učitele našel však v budoucím papeži Klimentovi VI., u něhož později získal souhlas se založením obecného učení. Zasloužil se o pražskou univerzitu také právními zárukami její existence i ochranou a hmotnou podporou univerzitních profesorů a studentů. Byl též iniciátorem vzniku první pražské mistrovské koleje (1366), která dodnes nese jeho jméno Karolinum - a položil základ další univerzitní koleje, poskytující ubytování a stravu učitelům a prostory pro výuku. Karel IV. byl ve své době výjimečnou osobností na královském a císařském trůně. S učenci a vzdělanci se mohl měřit svými znalostmi i vlastní literární činností (je autorem latinsky psaného vlastního životopisu a svatováclavské legendy). Měl výtečného spolupracovníka - Arnošta z Pardubic, prvního pražského arcibiskupa a kancléře pražské univerzity. Ten poprvé Karla IV. označil, a to po právu a bez nadsázky, trefným epitetem ornans - "otec vlasti".

PhDr. Michal Svatoš, CSc.,
Ústav dějin - Archiv UK

Socha Karla IV. umístěná původně v části Staroměstské radnice, zničené bombardováním na konci 2. světové války. Nyní ji naleznete před Revmatologickým ústavem 1. LF UK v Praze 2, v ulici Na Slupi.

Monogram (rekogniční znamení), používaný kanceláří Karla IV. na panovnických listinách jako ověřovací prostředek pravosti písemnosti. Pochází ze zakládací listiny Karlovy koleje (1366).


Listina ze 7. dubna 1348, kterou Karel IV. po vzoru univerzit v Boloni a Paříži založil v Praze obecné učení. Jde o druhý originál s voskovou majestátní pečetí (první byl v roce 1945 z Prahy odvezen). Listina je uložena v archivu Arcibiskupství pražského.

Socha Karla IV. na Křižovnickém náměstí v Praze 1, kam byla umístěna v roce 1848 při 500. výročí založení Univerzity Karlovy.


Foto pro Forum: Jiří Ployhar