Když někdo slaví jubileum, jako v našem případě své čtyřicátiny Fakulta tělesné výchovy a sportu UK, je to důvod k přípitku, slavnostnímu zasedání, ohlédnutí se do minulosti, načrtnutí nových plánů, ale také k zamyšlení.
Počátky českého tělovýchovného školství sahají počátky již před první světovou válku. Později - ve 30. letech - snahy pokrokových vědců a pedagogů té doby, profesorů Smotlachy, Jiráska, Borovanského či Weignera, vyústily v návrhy zákona na zřízení Tyršova státního tělovýchovného ústavu, jenže k jeho realizaci došlo až po válce. V roce 1953 vzniká nová samostatná vysoká škola Institut tělesné výchovy a sportu a tento byl v roce 1959 přijat do svazku Univerzity Karlovy jako Fakulta tělesné výchovy a sportu - po listopadu 1989 přestěhovala do nových prostor.
Jenže získáním "přístřešku" v elitním školském zařízení, kde získávali potřebné ideologické znalosti zástupci tehdejšího režimu, rozhodně nezačala procházka růžovým sadem. Když se dnes zeptáte představitelů FTVS, co jim dnes nejvíce chybí, dočkáte se jediné odpovědi - peníze!
K největším nedostatkům patří absence sportovního zařízení. Odchodem z Tyršova domu fakulta přišla o vlastní bazén, tělocvičny i hřiště. Slib tehdejších představitelů MŠMT a Magistrátu hl. m. Prahy, že areál v novém působišti bude v krátké době dobudován, zůstal v rovině slibů. Současný fakultní stánek v ulici José Martího v Praze ve Veleslavíně disponuje pouze fotbalovým hřištěm a halou v demoličním stavu. Tato skutečnost zatěžuje pokladnu fakulty zhruba třemi miliony ročně. Také negativně zasahuje do režimu studentů, kteří za výukou musí putovat po městě z místa na místo. Vzhledem k finančním podmínkám je mnohdy velmi obtížné udržet na fakultě mladé asistenty. Takže naléhavých problémů k řešení na "sportovní fakultě" je stále víc než dost.