Studium Fakulty tělesné výchovy a sportu UK absolvovaly stovky známých sportovců a trenérů. Snad nejzářivější hvězdou, v současné době na fakultě studující, je dvojnásobný olympijský vítěz, nejlepší sportovec ČR roku 1996 Martin Doktor.Studium Fakulty tělesné výchovy a sportu UK absolvovaly stovky známých sportovců a trenérů. Snad nejzářivější hvězdou, v současné době na fakultě studující, je dvojnásobný olympijský vítěz, nejlepší sportovec ČR roku 1996 Martin Doktor.
Jeho popularita rostla úměrně s úspěchy. Když uhasínal atlantský olympijský oheň, většina národa už dobře věděla všechny podrobnosti o "Doktor tlamu". Vedle hlavního hrdiny v něm neméně důležitou roli sehráli otec Karel Doktor jako nesmlouvavý trenér a manažer v jedné osobě a maminka paní Doktorová, zabezpečující především potřebný stravovací režim. Rozhovor s veleúspěšným závodníkem začneme u školních lavic:
Dá se skloubit tréninkový režim vrcholového sportovce se studiem na fakultě?
Kombinovat špičkový sport s náročným studiem není vůbec lehké. Škola mi hodně vychází vstříc, ale v žádném případě nechodím po fakultě s indexem, abych zadarmo sbírám zkoušky a zápočty.
To jste musel dělat i zápočet z kanoistiky?
Budete se možná divit, ale musel. Moje specializace je rychlostní kanoistika, součástí zápočtu bylo jezdit i na slalomové lodi, a z toho jsem měl pořádně nahnáno.
Koncem srpna jste na S kanoistů v Miláně stanul třikrát na stupních vítězů, ale byla to "jen" dvakrát stříbrná medaile a jednou bronzová medaile. Jak s odstupem času hodnotíte své vystoupení?
Letos triumfoval na celé čáře Rus Opalev. Na kilometrové trati neměl konkurenci. V závodě C 1 na 500 m už ten rozdíl mezi námi nebyl nijak dramatický, a dvousetmetrovou trať jsem s ním prohrál o tři, čtyři centimetry. Nevyšel mi poslední záběr, jinak mohlo být pořadí opačné. Kdybych získal alespoň jedno zlato, byl bych spokojen. Takhle něco chybí.
Čtyři dny po S ve Martin Doktor vydal opět na cestu. Se svým "termem" odletěl do dějiště příštích O...
Naším cílem je rok před olympiádou zjistit, v jakém stavu se nachází sportoviště, kde se pojedou soutěže kanoistů a jak silně a kterým směrem nejčastěji fouká vítr.
Máte už naplánovanou olympijskou přípravu?
S tréninkem začnu v prosinci v Krkonoších. Další fáze bude pokračovat v zimě ve vysokohorském prostředí ve Švýcarsku, odkud se přesuneme na další část přípravy do Jihoafrické republiky. V dubnu 2000 absolvuji první závod Světového poháru. Do Sydney se vydám po domácím šampionátu tři týdny před olympijskými hrami.
Mezi pedagogy Ústavu Dálného východu FF UK působí od roku 1996, kdy se do rodné Prahy vrátila Kanady (kam před lety emigrovala a kde pedagogicky a vědecky působila), prof. Milena Doleželová - Velingerová. Její životní i profesní dráha, to by byl námět na dlouhý, zajímavý a napínavý román.
Když jsem v roce 1969 přišla do Kanady na Torontskou univerzitu, byla plná výborných studentů z univerzit v USA, kteří dali přednost studiu v Kanadě než válce ve Vietnamu. V té době byla Čína pro mladé lidi v Západní Evropě i Severní Americe přitažlivá a myšlenky maoismu se jim tehdy zdály být řešením sociálních problémů. Mnozí studenti byli velmi chtiví naučit se čínsky u někoho, kdo v lidové Číně byl a autentickou čínštinou hovoří. Já jsem čínštinu na počátku padesátých let na katedře filologie a dějin Dálného východu FF UK vystudovala, v roce 1958 odjela na roční studijní pobyt do Pekingu a na rozdíl od všech lektorů Torontské univerzity, kteří byli z Tchaj-wanu nebo z Hongkongu, jsem čínštinu z "pevniny" znala. Byla jsem tedy ten správný člověk, který se ve správnou chvíli (`díky` sovětské invazi do Československa) objevil na správném místě - na Torontské univerzitě jsem začala vést kurzy čínštiny."
"Na kanadských univerzitách je výuka (včetně výuky čínštiny) organizována zcela odlišně od nás. Charakteristický je velký důraz na praktičnost poskytovaného vzdělání. Já, nepřipravena vůbec, jsem mohla zůstat na Torontské univerzitě proto, že si její vedení přálo nabídnout nový atraktivní obor, využít boomu zájmu o Čínu a získat tak nové studenty. Začala jsem přednášet čínskou moderní literaturu a pracovat se skupinou asi osmi výtečných studentů."
"Byla jsem věrnou vyznavačkou české sinologie, jdoucí ve stopách jedinečného člověka, pedagoga a významného světového sinologa prof. Jaroslava Průška. Protože jsem před svým odchodem do Kanady byla zaměstnaná v Orientálním ústavu ČSAV neměla jsem s výukou žádné zkušenosti, anglicky jsem také hovořila špatně, a musela jsem proto ze začátku vést výuku v čínštině. Jenom tak jsem mohla bez velkých potíží komunikovat a zajistit si u studentů určitou autoritu. Učila jsem metodou, kterou jsem pochytila od prof. Průška. Ten před nás, v době mých studií, postavil horu čínských románů - a ty jsme při seminářích společně četli a interpretovali. Podobný systém týmové práce byl na amerických a kanadských univerzitách ještě i v době mých začátků prakticky neznámý a způsob úzké kooperace studenta a profesora se považoval za nevhodný. Této metody jsem se nevzdala a na základě znalostí, získaných od svého tehdejšího manžela prof. Lubomíra Doležela, lingvisty a literárního teoretika, jsem začala spolu se studenty interpretovat moderní čínský literární text nikoli jako odraz "sociální reality" (jak bylo v Americe obvyklé), ale z hlediska strukturalismu, později dominantního směru v evropské i americké literární teorii. Přiblížila jsem tak studentům přístup jiný, v němž kritériem interpretace byl estetický vjem."
"Na tento projekt jsem žádala o grant, a peníze dostala. Jakmile dostanete od hlavní sponzorské akademické instituce peníze, stoupne vaše renomé, protože granty, peníze a dobrá vědecká pověst jsou propojeny. Moje postavení v univerzitním životě se upevnilo a dovolilo mi prorazit i v oblasti vědecké. Opření se o literární teorii strukturalismu a zavedení výuky moderní čínské literatury, do té doby přednášené pouze na Kolumbijské univerzitě v New Yorku, mi otevřelo cestu k práci zaměřené především na nové pojetí vývoje moderní čínské literatury."
"Návrat do Prahy a možnost přednášet na UK bylo splněním mého fantastického snu. Za to, že ho mohu reálně prožívat, patří dík děkanovi FF UK doc. F. Vrhelovi a prof. O. Královi, vedoucímu Centra komparastiky FF UK, kteří, myslím že bez pochybností, přijali návrh mého hostování na FF UK. Tento sen by ovšem nebylo možné realizovat také bez významného grantu, který UK obdržela od Chiang Ching-kuo Foundation for International Scholary Exchange. Mým úkolem v Ústavu Dálného východu FF UK je obnovit postgraduální studia moderní čínské literatury, která byla v době působení prof. Průška mezinárodně proslaveným oborem. Za minulého režimu však byla zanedbána. Chtěla bych také přispět ke komplexní informovanosti o světové sinologii, protože čeští studenti mají právě v tom největší handicap. Referuji o tom, jaká je úroveň čínských literárních studií na Západě, jak je ve světě sinologické pole `pokryto`, jaká je současná čínská literatura, co se v současné sinologii zkoumá, co je již probádáno nebo co je možné zkoumat s možností úspěšného výsledku, či jaká nová, dosud řádně ještě neartikulovaná sinologická pole se na obzoru vědeckého bádání objevují."
"Upřímně obdivuji své kolegy, že se přes veškeré potíže, které jim minulý režim připravil, nevzdali své profese a pokračovali i za ztížených podmínek v sinologických bádáních. Je především jejich zásluhou, že Ústav Dálného východu opět získává svou bývalou slávu. Jsem také nadšená úrovní našich studentů, s takovou jsem se v Kanadě nikdy nesetkala. Mají přirozený talent k předmětu studia, jsou cílevědomí, mají přehled a jsou sečtělí. Nikdy předtím jsem nezažila to, že bych mohla se studenty, s nimiž jsem nepřišla do styku, začít tak brzy po prvním setkání probírat složité teoretické problémy oboru. Už za půl roku výuky zdejší studenti obsáhli z mého předmětu velmi mnoho. Přitom nepřijímají nové poznatky nekriticky, dokáží si utvořit vlastní názor, rychle postihnou a popíší podstatu problému. Jsem samozřejmě velmi potěšena, že za dva a půl roku své práce mohu říci, že se naprosto vyrovnají těm nejlepším studentům, s nimiž jsem pracovala v Kanadě."
"Tady i na Západě je sine qua non výuky a vědecké práce kvalita. Mým cílem je vychovat v Ústavu Dálného východu FF UK několik výborných postgraduantů, kteří své závěrečné práce předloží v angličtině. Je to podmínka pro to, aby k obhajobě jejich závěrečných prací mohl být jako oponent povolán světově proslulý odborník z věhlasné univerzity, který potom bude informovat své kolegy, že na UK jsou studenti, jež je třeba do evropské nebo světové sinologie vtáhnout, protože jsou vynikající."
"Když se mě lidé ptají, co mne vede k tomu, co dělám, je to znamení, že mě příliš dobře neznají. Když se tak ohlížím zpět, vidím, že mne nikdy nic nezajímalo víc než výzva přijít s něčím novým. Předat své životní zkušenosti mladé generaci českých sinologů je právě takovou výzvou a je to výzva řádu nejvyššího. Mám ráda život, který má namířeno vzhůru."
