V pátek 22. října 1999 přicházeli před desátou hodinou dopoledne do Vlasteneckého sálu členové AS UK, které čekal nelehký úkol - zvolit tajnou volbou jednoho ze tří kandidátů (prof. P. Klener. prof. J. Koutecký, prof. I. Wilhelm) na funkci nového rektora na tříleté volební období.
Předseda AS UK prof. Jan Bednář přivítal 63 přítomných senátorů. Poté s krátkým projevem vystoupil odstupující rektor prof. K. Malý. Vyzval senátory, aby k volbě přistoupili odpovědně a vybrali nejlepšího kandidáta. Dalším bodem programu zasedání AS bylo zvolení volební komise. Jejími členy se stali místopředseda AS UK Mgr. David Tonzar (HTF, předseda volební komise), J. Hanika (MFF UK), MUDr. P. Sucharda (1. LF UK), prof. M. Vízek (2. LF UK) a M. Nachtmannová (PřF UK). Před volebním aktem seznámil senátory s volebním řádem na volbu kandidáta rektora UK člen předsednictva AS UK JUDr. Ing. J. Staša.
Urna byla umístěna v klenotnici UK, kam senátoři s hlasovacími lístky vstupovali jednotlivě. Krátce po jedenácté s konečnými výsledky prvního kola seznámil přítomné senátory, ale také pracovníky UK a sdělovacích prostředků předseda volební komise Mgr. David Tonzar. Oznámil, že bylo odevzdáno 63 volebních lístků, 61 lístků bylo platných. Prof. P. Klener získal 12 hlasů, prof. J. Koutecký 14 hlasů a prof. I. Wilhelm 35 hlasů. Což znamenalo že prof. Ivan Wilhelm, dosavadní prorektor pro rozvoj, získal hned v prvním kole minimální počet hlasů potřebný ke zvolení a stal 506. rektorem v historii Karlovy Univerzity.
"Opravdu jsem nečekal, že se o volbě rozhodne už v prvním kole. Počet hlasů, které mi daly důvěru, není pro mě rozhodující. Senátory musím přesvědčit o tom, že to, co budeme dělat, má hlavu a patu," řekl bezprostředně po svém zvolení prof. I. Wilhelm.
Rektora jmenuje a odvolává na návrh AS UK prezident republiky. Návrh se podává prostřednictvím ministra školství, mládeže a tělovýchovy a má být prezidentské kanceláři předán do 19. listopadu 1999. Podle mluvčího Hradu Ladislava Špačka, ke jmenování rektora UK dojde nejspíše v únoru roku 2000 tak, aby se dosavadní rektor prof. K. Malý a nově zvolený prof. I. Wilhelm ve funkci plynule vystřídali. |
Křeslo rektora UK obsadí prof. Ivan Wilhelm 1. února 2000. V akademických funkcích začal působit po roce 1989, kdy byl zvolen do AS MFF a do AS UK. Oběma orgánům také předsedal.
V roce 1994 se stal prorektorem UK pro rozvoj. Ivan Wilhelm se narodil 1. května 1942 v Trnavě. Po ukončení střední školy začal v roce 1959 studovat Fakultu technické a jaderné fyziky na ČVUT v Praze, kterou po pěti letech dokončil. V roce 1967 byl vyslán na dlouhodobý studijní pobyt do střediska jaderného výzkumu bývalého SSSR Dubny, kde do roku 1971 pracoval ve vědeckém týmu J. Popova. Po návratu z Dubny vypracoval kandidátskou dizertační práci, kterou v roce 1972 obhájil a obdržel vědeckou hodnost kandidáta fyzikálně-matematických věd. Habilitační práci obhájil v roce 1994. Za čtyři roky požádal o zahájení jmenovacího profesorského řízení, které proběhlo před VR MFF a VR UK. Od roku 1994 je členem Rady vysokých škol a od roku 1997 jejím předsedou. Prof. I. Wilhelm se v roce stal členem KSČ, odkud byl v roce 1969 vyloučen.
V současné době není členem žádné politické strany. Je ženatý a má jednu dceru.
Ke gratulacím se připojil i místopředseda senátu J. Marek
Prezident České republiky Václav Havel udělil 28. října 1999, u příležitosti 81. výročí vzniku samostatného československého státu, vyznamenání osobnostem, jež
se zasloužily o rozkvět státu. Byla mezi nimi i PhDr. Jiřina Šiklová, CSc., vedoucí katedry sociální práce Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, členka Helsinského výboru
a signatářka Charty 77 - ta z rukou prezidenta ČR převzala Medaili za zásluhy. Je zajímavé, že mezi dvaceti šesti vyznamenanými je řada absolventů Univerzity Karlovy (např. prof. RNDr. M. Brdička, který na UK také pedagogicky působil, dramatikové a herci L. Smoljak a Z. Svěrák jsou 
absolventy PedF UK apod.). Další z vyznamenaných, JUDr. Oldřich Černý (1926), oceněný Řádem T. G. Masaryka za vynikající zásluhy o demokracii a lidská práva, působil jako hlavní organizátor Týdne zahraničních Čechů, akce konané v rámci oslav 650. výročí založení UK 28. června až 4. července 1998 (na našem snímku moderuje JUDr. O. Černý pracovní zasedání téměř 400 zahraničních účastníků oslav). Na aktivitách Týdne zahraničních Čechů se významně podílel i další vyznamenaný, také absolvent UK, JUDr. Vladimír Kabeš (1918) - tomu prezident ČR předal Medaili za zásluhy.
Po zrekonstruované budově Fakulty sociálních věd UK v Opletalově ulici v Praze 1 (viz Forum 1/VI), slouží od
1. listopadu 1999 Univerzitě Karlově a její Filozofické fakultě další rekonstruovaná budova. Je to Sweerts-Šporkův palác v Hybernské ulici v Praze 1. Rekonstrukce paláce 
(vyžádala si náklady šedesáti milionů korun, které byly hrazeny z účelové dotace MŠMT) pečlivě zachovala architektonicky cenný ráz budovy a zároveň ji přizpůsobila potřebám moderní výuky. (Sweerts-Šporkův palác je poslední pražský barokní komplex, postupně koncem 18. století honosně přestavěný v klasicistním slohu stavitelem Ant. Haffeneckerem a I. Palliardim. Budova je zdobena sochami, pocházejícími z dílny barokního sochaře F. M. Platzera.) Ve Sweerts-Šporkově paláci sídlil od roku 1963 Institut překladatelství a tlumočnictví, který byl v roce 1975 integrován do struktury FF UK a budova přešla do správy Univerzity Karlovy. V roce 1997 se univerzitě podařilo získat dotaci a zahájit rekonstrukci. Nyní se vrací 
Sweerts
-Šporkův palác do užívání akademické obci UK, především Ústavu translatologie, Centru komparatistiky a Středisku iberoamerických studií FF UK. Rekonstrukcí si Filozofická fakulta rozšířila potřebné nové výukové, studijní
a knihovní prostory. Reprezentativní interiér bude sloužit pro pořádání vědeckých sympozií, konferencí a jiných akcí. Studentům je k dispozici speciální tlumočnická laboratoř, počítačová učebna pro výuku překladu on-line, počítačová studovna s kapacitou sedmdesáti míst. Všechny výukové a studijní prostory jsou technicky špičkově vybaveny. Nově rekonstruovaná budova Sweerts-Šporkova paláce byla za účasti představitelů UK slavnostně otevřena 27. října 1999 děkanem FF UK doc. Františkem Vrhelem.
Prof. Ing. Ivan Wilhelm, prorektor UK pro rozvoj, připomenul
ve svém vystoupení na tiskové konferenci v říjnu 1999 mimo jiné i současné práce na novém výukovém komplexu v Praze 5
- Jinonicích (dále AJi). Jde totiž o první areál,
který by měl v blízké době změnit stávající a mnohdy nevyhovující podmínky pro výuku studentů jednotlivých fakult. Počátky získání nového výukového prostoru se objevují na konci roku 1997, "kdy UK převzala rozestavěný objekt od MŠMT . Tehdejší ministr, Jiří Gruša, rozhodl tak o daru k 650. výročí UK. Dar se v současné chvíli mění v učebny a semináře, s kapacitou 1 300 studentů". Podle slov
I. Wilhelma "půjde o moderní, oborově zaměřený kampus, který bude sloužit univerzitě jako celku." Původní projekt objektu byl komplexně upravený pro výuku. Orientaci na potřebu místností pro semináře a pracovny dokazuje mimo jiné to, že z jejich celkového počtu slouží pouze tři správcům AJi. 
Celouniverzitní zařízení v Praze 5 bude sloužit zajišťování části výuky a vědecké činnosti sociologicko-didaktických oborů a oborům zaměřeným na otázky životního prostředí. V areálu se počítá i s oborově zaměřenou knihovnou a softwarovým vybavením počítačového zázemí. Najednou se do Jinonic vejde 1300 židlí se stejným počtem studentů, na 270 místech mohou pracovat pedagogové a vědečtí pracovníci. Největší místností v AJi bude jeho aula s 1 260 místy (a další padesátkou sedadel na galerii), v jídelně se může stravovat až 250 lidí. Celková kapacita AJi je ohromující - přes devět tisíc metrů čtverečních. Výhledově (asi na nejbližších pět let) bude zřejmě mít tento areál přívlastek nejmodernější - půjde o jediný nový kampus UK, s další výstavbou se (kromě renovací a rekonstrukcí) po dobu nejméně pěti z finančních důvodů nepočítá.
Dne 1. listopadu 1999 si kolegium rektora prohlédlo areál nového výukového komplexu za doprovodu vedoucího odboru výstavby UK ing. Petra Kosteleckého a pracovníků stavební firmy Metrostav. Termín předání stavby univerzitě - konec prosince 1999 - bude podle Metrostavu dodržen. Do konce ledna roku 2000 by měla být stavba zkolaudována a do léta připravena k provozu.
Začátek akademického roku (12. 10. 1999) patřil v Malé aule Karolina neformálnímu setkání asi osmdesáti studentů - účastníků programu SOCRATES/ERASMUS. Program 
financuje EU a byl vytvořen na podporu kontaktů mezi evropskými vysokými školami, pro zkvalitnění jazykové výuky a šíření informovanosti o vzdělávacích systémech v různých zemích. (V akademickém roce 1998/1999 se v rámci programu ERASMUS dostalo do zahraničí 160 studentů UK, k nám zavítalo 48 studentů.) Účastníky setkání přivítala Mgr. J. Klepetářová z odboru pro zahraniční styky RUK. Představila přítomné koordinátory programu z jednotlivých fakult UK, krátce seznámila studenty s historií UK a vyzvala k diskusi. Poté si naši a zahraniční studenti - převážně anglicky - vyměňovaly poznatky a zkušenosti, načerpané v rámci programu ERASMUS. Studenty pozdravil i prof. PhDr. Jaroslav Pánek, prorektor UK pro zahraniční styky, který zdůraznil přínos projektů jako je tento. Jde o jedinečnou příležitost k seznámení se s jinou kulturou, studijním prostředím
a k navázání nových kontaktů. "Je to skvělá průprava pro budoucí soužití v jednotné Evropě", prohlásil prof.
J. Pánek.
V letošních volbách do výkonné rady Českého výboru pro UNICEF byl jejím předsedou zvolen doc. MUDr. Jan Janda, CSc., z 2. LF UK. Programy medicínských aktivit v rozvinutých zemích světa - včetně ČR - se liší od programů na podporu zdraví v zemích třetího světa. U nás se v současnosti soustřeďuje pozornost na prolaktační program (podpora kojení), jodizační program (značná část populace ČR trpí určitým nedostatkem jódu v potravě) a na program prevence dětských úrazů (u nás je ve srovnání se západní Evropou počet těžkých a smrtelných úrazů výrazně vyšší). Český výbor pro UNICEF uvádí, že přes polovinu finančních prostředků získaných prodejem tradičních předmětů (např. pohlednic) a dalšími aktivitami sponzorské činnosti zůstává v České republice a jsou použity ve prospěch našich dětí.
V tomto smyslu je potřeba změnit představy většiny veřejnosti, že všechny prostředky získané u nás, musí být odváděny do světové centrály UNICEF.
Při příležitosti třetího ročníku konference Forum 2000, kterou pořádá prezident ČR Václav Havel a která byla v letošním roce věnována problémům globalizace, se 11. října 1999 konal v Karolinu diskusní podvečer nazvaný Globalizace a trvale udržitelný život. Byl pořádán Společností pro trvale udržitelný život a Nadací Forum 2000. Diskusního podvečera se zúčastnilo více zájemců, než mohla posluchárna v Karolinu pojmout. A tak mnozí účastníci z nich se museli spokojit s místem na chodbě, před
jejími otevřenými dveřmi. Zájem o akci byl bezesporu vyvolán i tím, že mezi diskutujícími byla i velmi známá a mediálně ostře sledovaná vědecká osobnost, která se problematikou globalizace zabývá, americký fyzik a systémový teoretik Fritjof Capra (na snímku druhý zleva), autor proslulých bestsellerů Tao of Physics (1986), The Turning Point (1991), The Web of Life (1996) aj. Studiem filozofické a sociální stránky působení moderní vědy na společnost se Capra dostává k hlubokému promýšlení problematiky globalizace a trvale udržitelného života. Jeho názory respektuje a uznává řada světových vědců. Diskuse s ním vždy znamená intelektuální zážitek, a tak tomu bylo
i v Karolinu. Se zajímavými a promyšlenými stanovisky vystoupili také Ashis Nandy, ředitel indického Střediska
pro studium rozvojových společností, autor mnoha knih
o postkolonialismu, alternativních vědách a psychologii,
a maďarský filozof Miklós Szükösd, působící na Středoevropské univerzitě (CEU) v Budapešti. Trvale udržitelný rozvoj je téma, které svou naléhavostí a výrazným sociálním rozměrem nabývá celosvětově na neobyčejné závažnosti.
Na základě výzvy MŠMT a následně i vedení UK se zapojily se svými návrhy fakulty a součásti UK do připravované diskuse k programu Národní výzkumná centra. Univerzita Karlova předložila k 20. říjnu 1999 celkem 49 návrhů na zřízení národních výzkumných center. Zajištění chodu těchto center si v roce 2000 vyžádá finanční prostředky ve výši 646630 korun. Podle předběžného odhadu bude provoz center po celé období trvání programu MŠMT stát 3587003 Kč.
Přijímací řízení ke studiu na UK pro akademický rok 2000/2001 proběhne podle platného zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a podle platného univerzitního Statutu a předpisů souvisejících.
Podle § 49 odst. 5 zákona č. 111/1999 Sb., o vysokých školách a čl. 5 Řádu přijímacího řízení ke Statutu UK fakulty zveřejní v dostatečném předstihu, nejpozději však ve 4 měsíční lhůtě před termínem stanoveným k přijímání přihlášek ke studiu:
Návrh studijního odboru pro přijímání přihlášek pro všechny fakulty UK jsou tyto termíny:
| 11. 10. | Delegaci Universidad Autónoma de Querétaro, kterou tvořili ředitelka pro vědu  a postgraduální studia dr. Guadalepe Bernal Santosová (na snímku) a dr. Vladimír Rauch, přijal prorektor UK prof. J. Pánek. V průběhu jednání dospěli k závěru, že současný stav umožňuje podpis všeobecné rámcové dohody o spolupráci na úrovni oborů a fakult.Foto Forum: Lenka SaulichováProrektor UK prof. P. Čepek přijal prof. Hanse Lembergra, emeritního profesora Univerzity Marburg (SRN) a ředitele polského institutu DAAD (Německá akademická výměnná služba) ve Varšavě prof. Ziemera. Setkání byli přítomni doc. J. Pešek, ředitel IMS FSV UK a doc. A. Míšková, vedoucí katedry německých a rakouských studií IMS FSV UK. Na setkání se diskutovalo o studijní programu "German Studies", který je součástí speciálního programu DAAD na podporu německého jazyka ve střední a východní Evropě. |
| 15. 10. | O integrovaném programu Euromasters a Trans-Atlantic Masters, který probíhá na šesti univerzitách západní Evropy a USA a je zaměřen na politické vědy, informoval prof. Jolyon Howorth (Univerzita Bath, Velká Británie) prorektora UK prof. J. Pánka. K tomuto projektu by se mohla také připojit UK. Prof. J. Pánek předal pamětní medaili UK za dlouholetou vědeckou podporu univerzitě, zejména v období před rokem 1989, prof. Olivierovi Reverdinovi, emeritnímu profesoru Ženevské univerzity a bývalému předsedovi Rady Evropy. |
| 18. 10. | UK navštívil rektor Zululandské univerzity v Natalu v JAR prof. Charles R. M. Dlamini, kde ho přijal prorektor UK prof. P. Čepek. Obě strany se dohodly, že Zululandská univerzita zašle UK konkrétní návrhy na budoucí spolupráci. |
Všeobecně není známo, že čestný doktorát Univerzity Karlovy přijímají významné osobnosti našeho a světového vědeckého, kulturního a veřejného života v taláru, který je jim ušit na míru. Díky péči
organizačního oddělení RUK je potenciálním čestným doktorům UK zaslán dotaz na jejich "krejčovské" míry. "Abychom mohli připravit talár pro ceremoniál, při kterém Vám bude udělen čestný doktorát," je napsáno ve formuláři, "prosíme o udání míry obvodu hlavy, šířky ramen, obvodu hrudníku, délky rukávu a postavy " (viz obrázek). Poté, co organizační oddělení RUK obdrží vyplněný formulář zpět, zadá vyhotovení taláru firmě, která tuto speciální službu Univerzitě Karlově poskytuje. Tak se každý nový čestný doktor UK může radovat nejen z pocty samé, ale také z diplomu, z pozlacené univerzitní medaile (kterou
je dekorován), z alba fotografií, zachycující průběh slavnostního ceremoniálu, ale i z dobře padnoucího taláru, který je oprávněn nosit na akademické půdě univerzit celého světa a jenž se navždy stává jeho majetkem.
