Začátek a konec zlaté éry

První poválečný celouniverzitní časopis Univerzity Karlovy vycházel pod názvy UK - časopis University Karlovy (1954 - říjen 1968) a Akademický časopis UK - universita Karlova (do června 1969). Nejvýznamnějším představitelem "zlaté éry" časopisu byl v letech 1965 - 1969 jeho šéfredaktor (v té tobě také pedagog Univerzity Karlovy) - doc. Jaromír Hořec.

Začátky

"Na tehdejší Fakultu osvěty a novinářství Univerzity Karlovy jsem přišel přednášet teorii žurnalistiky v roce 1965. Nechtěl jsem ovšem o novinách a novinářské práci jen sucharsky teoretizovat. Byl jsem rozhodnutý noviny na univerzitě připravovat i vydávat, a proto jsem se pídil po tom, zda nějaké její noviny už existují. Tehdy jsem se poprvé doslechl o existenci časopisu UK. Projevil jsem o něj zájem a s pedagogickou funkcí mi byla svěřeno i 'šéfredaktorství'. Tehdejší univerzitní časopis plnil funkci 'závodního' časopisu, a to se vším, co k většině takových časopisů ve své době patřilo. Byl to víceméně nudný rektorátní věstník s povinným odběrem, provázený malým zájmem akademické obce. Vycházel v nákladu 600 výtisků (a měl asi padesátiprocentní remitendu). Předsevzal jsem si, že ze zajetých a pohodlných kolejí závodních novin vybočím a vytvořím časopis důstojný pověsti a úrovně Univerzity Karlovy. Ten měl samozřejmě v první řadě sledovat život univerzity, ale také vyzařovat dál, přes zdi Karolina, do širší veřejnosti. Dosažení tohoto cíle značně pomáhala tehdejší politická atmosféra, charakterizovaná značným myšlenkovým a názorovým kvasem ve společnosti a samozřejmě i na univerzitě. Časopis byl ovšem v 'bodu nula'.Bez renomé (to si musel získat) a bez peněz (ty si musel vydělat). Obojího se mohlo dosáhnout zvýšením nákladu, tj. zvýšením prodejnosti. Znamenalo to ovšem tvořit časopis obsahově i formálně jinak, nově a moderně, aby vyjadřoval myšlení, potřeby a postoje univerzitních studentů a učitelů, vědecké a umělecké obce i širší veřejnosti. Nerad bych přeceňoval význam své osoby, ale snad mohu říci, že se mi takový časopis nakonec podařilo vytvořit."

Zlatá éra

"K tvorbě, ke zvýšení kvality a nakonec i úspěchu časopisu významně přispívali studenti. Vedl jsem tehdy povinný seminář Tvorba časopisu, určený posluchačům třetího ročníku žurnalistiky, kteří se v jeho rámci učili časopis vytvářet, podrobovat fundované kritice a konečně (dobrovolně, ale za odměnu), a to nejen v Praze, i distribuovat. Velkou podporu měla snaha redakčního a dopisovatelského kolektivu po všestranném zvýšení kvality a prestiže časopisu u tehdejšího vedení Univerzity Karlovy, především u jejího rektora prof. O. Starého a kvestora JUDr. J. M. Poláka. Časopis přinášel informace nebo ukázky z děl významných soudobých evropských a světových filozofů, vědeckých pracovníků a mimořádných osobností, rozhovory s politiky, vědeckými pracovníky, umělci, často se zveřejňovaly i jejich vlastní příspěvky. Těžko bych si vzpomněl na všechny, kteří přišli do kontaktu s naším časopisem, ovšem těší mě vědomí, že šlo převážně o osobnosti, na které můžeme být hrdi i dnes, a že jsme publikovali myšlenky a názory, za které se ani dnes nemusíme stydět. Univerzita Karlova dokázala předložit široké veřejnosti úspěšný časopis, který vždy něčím zaujal. Jeho pomocí a prostřednictvím se veřejnosti představila v nejlepším světle a hlas její akademické obce byl respektován jako nikdy předtím. Myslím, že výše nákladu, průměrně padesát - u mimořádných čísel až sto čtyřicet tisíc výtisků - může být pro tvrzení o "zlaté éře" univerzitního časopisu pádným argumentem, zároveň však i měřítkem dobré práce redakčního kolektivu."

Konec

"Začal jsem jej samozřejmě tušit v době sovětské okupace v roce 1968 a hlavně potom. Staré struktury, kterým jsme nikdy nebyli po chuti (o tom bych mohl vyprávět hodiny), se vracely do funkcí, normalizace se postupně rozlézala do všech - i univerzitních - koutů. I poté jsem věřil a hlásal, že náš čas teprve přichází. V květnu 1969 byl do čela UK řádně zvolen nový rektor - prof. Josef Charvát. Z redakčního rozhovoru s ním se zdálo, že svobodný vývoj univerzity nebude ohrožen. Prof. Charvátovi však bylo znemožněno ujmout se funkce rektora. Dne 18. června 1969 vyšel časopis Univerzity Karlovy naposled. Na podzim 1969 byl - jen o něco později, než všechny tehdejší noviny a časopisy, které se netajily svými protidogmatickými společenskými postoji, především nesouhlasem se sovětskou okupací a s návratem starých pořádků - úředně zastaven. Naplnily se verše, s nimiž jsme se se čtenáři časopisu loučili před prázdninami: 'Sbohem, a kdybychom se víckrát nesetkali, bylo to překrásné....'"

Doc. Jaromír Hořec během rozhovoru Nezvalovy verše citoval několikrát. Snad proto, že přesně vystihují vztah mezi ním a časopisem, jenž ve sladkohořké době let šedesátých významným způsobem přispěl k pozitivnímu obrazu Univerzity Karlovy, jako instituce svobodomyslné, smýšlející demokraticky a jednající odvážně. V době třicátého výročí zákazu jeho vycházení je nutné si to připomenout. Stejně tak, že nemalou zásluhu na "zlaté éře" časopisu Univerzity Karlovy měl novinář, spisovatel, básník a univerzitní učitel - doc. Jaromír Hořec.

Karel Janků

Foto pro Forum: Jiří Ployhar

Autorem nové hlavičky časopisu UK (od listopadu 1968) byl pražský výtvarník a grafik Milan Kopřiva

Dne 17.května 1969 vyšlo v časopisu UK oznámení o řádném zvolení nového rektora Univerzity Karlovy - prof. MUDr. Josefa Charváta, DrSc.