8. listopad
17 hodin

Akademický klub 1. LF UK uspořádal výstavu ojedinělé kolekce fotografií dlouholetého pracovníka Biologického ústavu MUDr. Přemysla Hněvkovského, CSc.(na snímku). Proběhla ve dnech 8. až 26. listopadu 1999 ve Faustově domě. Kolekce snímků svým obsahem vystihuje název celé výstavy: Studenti 68/89. Ve fotografickém světě je jméno Hněvkovský dobře zapsáno celá desetiletí, už od šedesátých let (navíc syn Jakub v otcových šlépějích jako profesionální fotograf pokračuje). Milovník klasické Leicy a černobílých snímků fotografuje nejraději "lidi a lidské situace". Vzrušená atmosféra let '68 a '98 jich poskytovala nepřeberně, i na akademické půdě. Autor fotografií obě společensko - politické situace sám hodnotí slovy: "Atmosféra roku 1968 nesla s sebou jisté uvolnění, lidé se cítili svobodnější, v roce 1989 mi celá situace a reakce připadaly stísněnější. Hlavně ze začátku jsem cítil strach... Moc mi pomáhalo, že mne studenti znali z fakulty a pustili mne mezi sebe. Během stávky jsem jednou mezi studenty dokonce přespal. Byly prostě chvíle, které vyžadovaly být u toho. Záběry a situace vzdálené tři desítky let se opakují: mladé tváře studentů, narvané posluchárny, čekající a spící lidé. Snad je to i tím, že ˛místopis' fotografií je také velmi podobný..."

Výstavu, dokumentující dvě události vzdálené tři desítky let, zahájil ve Faustově domě děkan 1. LF UK doc. MUDr. Š. Svačina, fotografický portrét autora "v datech" doplnil prof. V. Birgus, vedoucí katedry fotografie FAMU.

15. listopad
17 hodin

Spolek českých lékařů v Praze uspořádal v rámci pravidelných přednáškových večerů v Lékařském domě v Sokolské ulici v Praze 2 setkání na téma Univerzita Karlova k výročí 17. listopadu.

Na večeru, moderovaném prof. P. Klenerem, prorektorem UK, vystoupil s přednáškou "17. listopad po šedesáti a deseti letech" rektor Univerzity Karlovy prof. K. Malý. Zamyslel se v ní nad možnostmi historického poučení z dějin: "Nevěřím, že by se lidská společnost dala odvrátit od opakování hrůzných sociálních experimentů jen silou historického varování. Připomeňme si naděje, s kterými vcházelo lidstvo do 20. století, jež mělo být stoletím vědy, poznání a nekonečných možností rozvoje. Ve skutečnosti však, jen na válečných bojištích, přineslo smrt přes 115 milionům lidí ...". Rektor UK se dále zabýval rozdílnými a společnými rysy historických vstoupení studentů 17. listopadu 1939 a 1989. "To, co studenty obou těchto vystoupení a protestů spojuje, je odmítnutí života v ponížení a v nesvobodě, který je často horší, než smrt sama. Zatímco 17. listopad 1939 se stal symbolem studentstva v jeho boji za svobodu, otevřel 17. listopad 1989 univerzitě cestu ke skutečné svobodě, k možnosti rychle ji proměnit v autonomní a samosprávnou školu, ve které si studenti a učitelé, v duchu akademických svobod, sami řídí své záležitosti." Na závěr večera vystoupili se stručnými sděleními také studenti pěti lékařských fakult Univerzity Karlovy na téma Výuka na lékařských fakultách UK očima studentů.

16. listopad
11 hodin

Na 3. lékařské fakultě UK byla u příležitosti 10. výročí pádu totalitního režimu ukončena řádná výuka v 10.30 hodin a od 11.00 hodin probíhaly v posluchárnách fakulty diskuse studentů, pedagogů a pozvaných hostů na téma Naše včerejší naděje - naše nynější problémy. Diskutovalo se "bez hranic" o problémech fakulty, univerzity, zdravotnictví i celé společnosti. Ve významný den našeho státu, u příležitosti Den boje studentů za svobodu a demokracii, zorganizoval Ústav tělesné výchovy 2. a 3. LF UK ve Sportovním centru UK v Praze - Hostivaři Všesportovní odpoledne. Turnaje ve florbalu, volejbalu, vodním fotbalu a další sportovní využití pro příchozí (aerobic, posilovna, plavání, tenis), které se v rámci všesportovního odpoledne uskutečnily, zakončil společenský večírek v tenisovém klubu SCUK.

16. listopad
13 hodin

Studentská rada FF UK uspořádala v přednáškové aule setkání s  protagonisty studentů ze stávkového výboru 1989 a zástupci generace studentů, která 25. února 1948 pochodovala z Karlova náměstí na Hrad.

Beseda postihla tři základní okruhy otázek: únor 48, listopad 89 a pohled na současnost.

"Starší" studenty zastupoval jednatel Pražského akademického klubu '48 Ing. Oldřich Začal. Ve svých vzpomínkách se vrátil k momentu, kdy v Nerudově ulici byl průvod brutálně zastaven ozbrojenými složkami. Na vysokých školách následovaly prověrky a čistky. Ty postihly - kromě O. Začala - i dalších 10-12 tisíc studentů.

Jako první z "listopaďáků" hovořila Monika Pajerová (bývalá studentka FF UK, dnes zaměstnaná v diplomatických službách na Ministerstvu zahraničí). Kromě vyprávění "veselých příhod ze stávkování", řekla: "Teď po deseti letech cítím, že Občanské forum by mělo najít odvahu a poctivě říct, že se s komunisty dohodlo na nenásilném převzetí moci."

Na názor ihned reagoval další z vůdců stávkového výboru Martin Mejstřík: "Pro mne to je šokující informace, já jsem se s nikým na předání moci nedohodl." Také vyjádřil svůj pohled na nepotrestání komunistických zločinů: "Zlo je nutno pojmenovat a viníky označit. Odpuštění a usmíření musí předcházet pokora a přiznání viny. Tu jsem zatím u komunistů nezaznamenal." Tvrdá slova použil i na adresu současných představitelů moci: "Nynější politická a společenská elita si přivlastnila takové výhody oproti řadovým občanům, které v mnohém předčí minulý režim."

Uznalého potlesku na znamení souhlasu se dočkal i Vlastimil Ježek (bývalý student FF UK): "Tři věci zůstaly stejné jako před deseti lety. Narvaná aula, minimální počet učitelů, a moderátorovi se třásl hlas podobně jako mně, když jsem řídil schůzi." Někdejší student lékařské fakulty Jan Bubeník posluchačům označil listopad 89 za nejdůležitější událost od konce 2. světové války: "Věděl jsem, na které straně je pravda a kde je lež. Proto jsem byl odhodlán riskovat." Že okupační stávky na fakultách nebyly procházkou růžovým sadem, doložil svým svědectvím bývalý student žurnalistiky Pavel Žáček: "Nejhůře mi bylo 24. prosince, kdy jsme na fakultě zůstali tři...". Přátelská atmosféra, kterou vytvořily úsměvné i nostalgické příběhy členů tehdejšího stávkového výboru, se změnila v ostřejší debatu při odpovědi Marka Bendy na otázku, jakou barvu má opoziční smlouva mezi ČSSD a ODS. I když označil dohodu v barvě černé, posluchače hodnocení neuspokojilo a někdejší student "matfyzu" se dočkal jen pískotu a posměšků publika.

Aula chvílemi připomínala přeplněný kotel. Nakonec studenti opouštěli aulu s nadějí, neboť M. Pajerová, podpořená svými někdejšími spolubojovníky, vyjádřila odhodlání reagovat na současnou politickou situaci.

Na snímku protagonisté studentů ze stávkového hnutí v listopadu 1989 - Vlastimil Ježek, Monika Pajerová a Jan Bubeník (zleva).

Foto Forum: Lenka Saulichová

16. listopad
14 hodin

Mezi politiky, kteří se rozhodujícím způsobem zasloužili o pád železné opony a konec komunistických režimů ve střední a východní Evropě a u příležitosti výročí listopadových událostí v Československu v roce 1989 přijeli do Prahy, byl i bývalý ruský prezident Michail Gorbačov. Za přítomnosti prof. Ivana Wilhelma, prorektora UK, udělila Michailu Gorbačovovi Husitská teologická fakulta UK zlatou pamětní medaili Jana Husa.

V kapli sv. Jiří, v areálu velvyslanectví Ruské federace, převzal M. Gorbačov ocenění z rukou děkana HTF UK prof. ThDr. Z. Kučery, který v obsáhlém laudatiu vyzdvihl jeho etické, nad běžnou politickou praxi jdoucí postoje v době, kdy působil ve funkci nejvyššího státního činitele světové mocnosti. Tyto postoje přispěly k pokojnému a mírovému znovusjednocení Evropy. Michail Gorbačov vyjádřil radost z toho, že dostal ocenění, jež je spjato s Husovým jménem, a že ho obdržel ve svobodné a demokratické České republice.

Po slavnostním aktu proběhl za účasti velvyslance Ruské federace v ČR N. Rjabova v reprezentačních místnostech rezidence přátelský a neformální rozhovor o úkolech, které Českou republiku při budoucím vstupu do Evropské unie čekají. M. Gorbačov podtrhl důležitou úlohu vědy a jejího svobodného rozvoje, přičemž kladl velký důraz na nezastupitelnou úlohu humanitních věd včetně teologie.

Prof. Z. Kučera předává zlatou pamětní medaili Jana Husa M. Gorbačovovi
Foto Forum: archiv Forum

16. listopad
15 hodin

arolinum - Spolek absolventů a přátel Univerzity Karlovy uspořádal v předvečer 17. listopadu ve Velké aule Karolina vzpomínkové zasedání u příležitosti 60. výročí listopadových událostí roku 1939.

Do lavic v aule usedli úctyhodní senioři, mnozí z nich, přes tragické události před šedesáti lety, s dokončeným vysokoškolským vzděláním, známé osobnosti, prvotřídní odborníci - studenti 17. listopadu 1939. Z 81 pozvaných jich 54 pozvání na setkání přijalo. Do předsednictva usedli po boku JUDr. Jakuba Čermína, předsedy Českého svazu bojovníků za svobodu, členové předsednictva SAP UK: prof. Jiří Tichý, Ing. J. Svoboda, dr. M. Svatoš, do rektorské lóže usedl prof. K. Malý, předseda SAP UK. Slavnostní odpoledne zahájil výkonný místopředseda spolku prof. J. Tichý - přivítal vedení UK, prorektora ČVUT prof. V. Havlíčka, zástupce Správní rady UK, členy VR UK, další hosty, učitele. Zdůraznil, že mimořádné setkání se koná k poctě těch, kteří "osobně prožili nacistické uzavření vysokých škol". Poté se slova ujal předseda SAP UK prof. K. Malý. Ve svém emotivně laděném proslovu vyzvedl zásluhy studentů - tedy to, "co studenti před šedesáti i deseti lety vykonali". Dále reflektoval výrok "národ bez historie je národ bez budoucnosti", pronesl malé zamyšlení, zda historická zkušenost může lidstvo ochránit před dalším opakováním chyb. On sám, jako historik a právník, nevěří v takovou "sílu historického argumentu", která by vedla k poučení lidstva. Dále rektor UK porovnal historický odkaz událostí před šedesáti lety a před lety deseti. Zatímco v roce 1939 vystoupili studenti proti nacistické okupaci (tedy síle vnější), na obranu hodnot, které Československá republika představovala, v roce 1989 nebyla "nepřítelem nebyla cizí moc, ale naše diktatura. Tento nepřítel byl tedy v nás samotných". Po projevu rektora UK a předsedy SAP UK vystoupil s přednáškou "17. listopad po šedesáti letech" PhDr. Zdeněk Pousta.1 S dokonalou znalostí historie popsal události 17. listopadu 1939 a ukončil své vystoupení připomenutím vzpomínkové pokojné manifestace v listopadu 1989: "Po padesáti letech se stal tento osudový den historickým mementem a jeho vzpomínková slavnost na Albertově signálem pro revoluční aktivitu celého národa...". Ještě před vlastním aktem vyznamenání přímých účastníků 17. listopadu 1939 se slova ujal JUDr. Jakub Čermín. Po jeho projevu požádal prof. Jiří Tichý pana dr. Čermína, aby předal Pamětní medaile 17. listopadu 1939. Rektor UK a předseda SAP UK předal pamětní listy Univerzity Karlovy a Spolku absolventů a přátel UK. Na závěr slavnostního odpoledne si všichni účastníci zazpívali studentskou hymnu Gaudeamus igitur. V reprezentačních prostorách Karolina zazněly u číše vína živé názory hostů na naši současnou i minulou politickou situaci.

Pamětní medaili 17. listopadu 1939 obdrželi:
prof. JUDr. Karel Malý, DrSc., dr. Petr Chroust, dr. Josef Leikert, JUDr. Vojtěch Jandečka (in memoriam) a JUDr. Stanislav Ehlich (in memoriam).

Pamětní list Univerzity Karlovy a Spolku absolventů a přátel UK obdrželi:
PhDr. Václav Bahník Ing. Ladislav Bém Ing. Antonín Bremec
JUDr. Vladislav Brož Ing. Arnold Budík Adolf Burger
JUDr. Jakub Čermín JUDr. Miloš Čeřovský Doc. Ing. Ludvík Diviš
Ing. Zdeněk Doležal Ing. Miroslav Drnek MUDr. Josef Dvořák
MUDr. Alfred Hirsch Jaromír Hodaň Ing. Jaroslav Hořák
PhMr. Vladimír Jeřábek Ing. Josef Jíra Ing. Josef Kocourek
Jiří Koukolík Ing. Karel Krátký MUDr. Eduard Kuhn
JUDr. Sonntag Kuneš JUDr. Ladislav Lomička Ing. Ladislav Lubas
Ing. Vladimír Marek Ing. Josef Mareš Ing. Bohumil Martínek
Ing. Miloš Mastník Miloslav Pastrňák JUDr. František Pavelka
Ing. Cyril Pekař Prof. MUDr. Josef Procházka Ing. Jan Satorie
JUDr. Evžen Seyček MUDr. Vojtěch Schnurpfeil Ing. Vladimír Skála
JUDr. Jaroslav Slavík Evžen Smola Ing. Jaromír Strejček
JUDr. Karel Suchan PhDr. Jan Šabršula JUDr. Josef Šárka
Ing. Rudolf Šindelář Karel Šťastný JUDr. Miloslav Tydlačka
MUDr. Bohumír Vedra MUDr. Karel Veselý Dr. Ing. Josef Vlach, DrSc.
JUDr. Jaromír Vrla JUDr. Jiří Zapletal Josef Žemlík
Emanuel Seliger JUDr. Dobroslav Černý Ing.arch. Otakar Rosenfelder
Celou přednášku PhDr. Z. Pousty naleznete v Internetforu č. 6

16. listopad
18 hodin

Vernisáž výstavy "Události 1989 - 1999 ve fotografii MF Dnes" byla zahájena ve výstavních místnostech Karolina v předvečer 17. listopadu (vzdušně instalovaná fotografická kolekce zde bude otevřená až do začátku ledna roku 2000).

Fotoreportéři agentury MAFA, jejíž jméno je spojeno s největším českým deníkem Mladá fronta Dnes, pořídili za uplynulých deset let tisíce snímků. Ty postupně zaznamenávají události posledního desetiletí, kdy se dějiny znovu daly do pohybu. Původní koncepce, orientovaná pouze na události sametové revoluce (patří jí nejobsáhlejší, úvodní část výstavy), se ovšem později rozšířila, stala se ucelenou obrazovou kronikou uplynulého desetiletí. Odráží tak optikou objektivu nejen historické chvíle od listopadu 1989, ale i přijetí nových členů Severoatlantické aliance, momenty radosti úspěšných českých sportovců nebo stresující okamžiky lidí, postižených povodní století. Na výstavě najdete i snímky všedních dnů, s obrovskou vlastní vypovídací hodnotou. Fotografové agentury MAFA nechyběli u sjednocení Německa, v bojích na Balkáně či při utrpení rwandských uprchlíků.

Na rozsáhlé výstavě v Karolinu prezentuje svou špičkovou práci (denní produkce agentury, včetně regionálních příloh listu, je kolem sta publikovaných fotografií) řada fotoreportérů agentury MAFA: Herbert Slavík, Robert Zlatohlávek, Michal Růžička, Jan Schejbal, Jiří Turek, David Neff, Dan Materna, Alexandr Satinský, Jana Noseková, Luděk Peřina a Jaroslav Ožana. Večerní vernisáže se zúčastnila řada našich politických i kulturních reprezentantů (J. Kasl, M. Žantovský, V. Brodský s dcerou Terezou, D. Mrázková, J. Bubeník a další), za Univerzitu Karlovu se malé slavnosti zúčastnil rektor UK prof. K. Malý. Šéfredaktor DNES, Petr Šabata, připomenul vzrušenou atmosféru listopadových dnů před deseti lety i historii kolem první fotografie, zveřejňující demonstrace (na snímku). Uvedl, že spolu s Herbertem Slavíkem, šéfem fotoreportérů největšího deníku u nás a zároveň autorem projektu výstavy, dospěli k názoru, že původní koncepci obohatí o pohled na celých deset let v ČR. "Kolem nás jsou krásné fotografie, na kterých ovšem není patrný stres a práce ve službách deníku - je to robota."

Ze studentské demonstrace v listopadu 1989
Foto Forum: archiv Forum

17. listopad
10 hodin

Rozšířené zasedání vědecké rady UK, vědecké rady ČVUT a Českého výboru bojovníků za svobodu, pořádané při příležitosti Dne boje studentů za svobodu, se neslo ve slavnostní tónině. Prvořadou událostí se stalo udělení titulu dr. h. c. G. Bushovi.

Spoléháme na mladou generaci

Do přeplněné auly nastoupilo vedení UK, děkani fakult, členové VR ČVUT, členové vedení Českého svazu bojovníků za svobodu a rektoři českých vysokých škol. Rektor UK prof. Karel Malý uvedl do lóže prezidenta ČR Václava Havla a prof. Pavel Klener, prorektor UK, slavnostní dopoledne zahájil. Přivítal vzácné hosty - hlavu našeho státu, 41. prezidenta USA G. Bushe a jeho paní, členy obou komor Parlamentu ČR, představitele církví a pražského diplomatického sboru. Rektor UK v projevu k oběma výročím (1939 a 1989) zdůraznil, že útok proti českým studentům před 60 lety byl "útokem proti českému národu a jeho národní identitě". V roce 1989 dali studenti signál, poslední impuls k revoluci "nazývané sametovou, která nejen národu, ale i vysokým školám umožnila jejich přerod ve svobodné a autonomní, v prostředí akademických svobod, kdy vládne síla argumentu a nemá místo společenská hierarchie". Prof. Malý apeloval na globální skutečnost našeho světa, kde by se mělo znovu zkoumat, "jak čelit násilí a agresi jako projevům národnostní, rasové, náboženské či interkulturní nesnášenlivosti." V závěru svého projevu rektor UK zdůraznil příležitost univerzit, které mohou být využity jako inspirace, katalyzátor, iniciátor a kritický oponent dnešních procesů probíhajících ve světě. Po projevu rektora vystoupil se svou vzpomínkou JUDr. Jakub Čermín: připomenul nesnadné osudy českých studentů z roku 1939 i mravní sílu generace profesorů, která je vychovávala. Vyzvedl úsilí rektorů UK a ČVUT, kteří podle něj "vyvinuli maximální úsilí, aby se Karlova univerzita a ČVUT vrátily ke své historii a zaujaly místa, která jim mezi ostatními evropskými univerzitami náleží."

Excelentní osobnost světové politiky

Doktoranda představil doc. PhDr. František Vrhel, děkan FF UK. "Je obvyklé seznámit auditorium s kandidátem ve dvojím ohledu: biografickém a naučném. Co je poněkud méně obvyklé, je skutečnost, že se - ať už čteme biografii G. Bushe jakkoliv - neubráníme dojmu historické úlohy, kterou Bush v nedávné době sehrál. George Bush je pro nás symbolem zániku mnoha tíživých bariér, které rozdělovaly Evropu, symbolem konce studené války, pádu berlínské zdi a kolapsu sovětského expanzionismu." Dále doc. F. Vrhel krátce přiblížil klíčová biografická data G. Bushe a jeho činnost vědeckou a publicistickou.* Na závěr sdělil i důvody, jež Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy vedly k podání návrhu na udělení čestného doktorátu, který "byl podán jak s ohledem na celoživotní dílo George H. W. Bushe v oboru politologie, tak s ohledem na politickou praxi a její výsledky v rozměrech globálních."

G. Bush poděkoval za udělení čestného doktorátu UK a reagoval na laudatio, v němž byl charakterizován jako "nejinformovanější muž světa v době, kdy byl ředitelem CIA" s tím, že nyní, na půdě starobylé Univerzity Karlovy, si mezi tolika vzdělanými lidmi připadá nejméně informovaný. Z projevu G. Bushe dále vyjímáme: "Demokracie v Čechách zakořenila a změny, jež se v posledních deseti letech ve vaší zemi odehrály, jasně ukazují, jak daleko jste již došli. Přestože studená válka skončila, existuje ve světě i u vás stále mnoho problémů, jejichž řešení si vyžádá mnoho námahy a práce. Spojené státy americké mají povinnost je řešit, stejně jako mají povinnost pomáhat svým věrným přátelům. Osobně jsem rád, že Česká republika mezi ně patří." Na závěr G. Bush opětovně vyjádřil radost z návštěvy Univerzity Karlovy a poděkoval za poctu, jíž se mu udělením čestného doktorátu dostalo. "Doktor Bush, to zní pěkně! Nikdy na to nezapomenu. Ať bůh žehná vám všem", zakončil své vystoupení G. Bush, kterého účastníci slavnostního zasedání odměnili spontánním, neobyčejně dlouhým potleskem. Prof. P. Zuna, rektor Českého vysokého učení technického v Praze, předal G. Bushovi pamětní medaili, kterou mu ČVUT udělilo. V recepčních místnostech Karolina vzácný host vyslechl vystoupení M. Brotana, prezidenta Nadace Jany a Betky Papánkových, pohovořil se studenty UK a zapsal se do pamětní knihy UK a ČVUT.

George Bush v recepční místnosti staroslavného Karolina doprovázen prezidentem České republiky Václavem Havlem
Foto Forum: archiv Forum

*curriculum vitae George Herberta Walkera Bushe naleznete v Internetforu 6

17. listopad
14 hodin

Bronzovou pamětní desku k výročí 17. listopadu odhalil před vstupem do Velké auly Karolina rektor UK prof. Karel Malý. Autory vítězného návrhu jsou studenti Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze, Silvie Vondřejcová a Michal Motyčka (oba jsou z ateliéru Sklo v architektuře VŠUP). Deska, kterou univerzitní komise pro výběrové řízení vybrala ze šesti předložených návrhů, obsahuje latinský a pod ním český překlad "Pravda často těžce trpí, ale nikdy ji nelze zahubit." Mezi oběma nápisy je vyryto - Věnováno obětem totalitních režimů a druhé světové války. Vítězný námět získal komisi svým pietním a výtvarně citlivým a působivým řešením. Realizace plastiky trvala tři měsíce a plastika je vysoká zhruba 2,6 metru.

Současně s odhalením desky byla v podzemních prostorách Karolina obnovena stálá výstava o dějinách UK: návštěvník zde může v pěti tematických oblastech zhlédnout například kopii zakládací listiny univerzity, studijní index Jana Palacha, stavební artefakty, objevené při poslední rekonstrukci univerzitních budov a desítky dalších exponátů, dokumentujících 650-letou historii UK. Reexpozicí provedl zájemce prof. Josef Petráň, ředitel Ústavu dějin UK a Archivu UK.

Výstava je otevřená kromě soboty a neděle denně od 9 do 17 hodin.

Již posedmé udělovalo Nadání J., M. a Z. Hlávkových Ceny Josefa Hlávky (letošních oceněných bylo celkem 46 a dva medailisté, předány byly také tři trvalé legáty). Slavnostního ceremoniálu na Hlávkově zámku v Lužanech se zúčastnili: prof. R. Zahradník, předseda AV ČR, doc. Pavel Kalfus, prorektor AMU, prof. Miloslav Petrusek, prorektor UK, RNDr. Milan Stloukal, ředitel Národního muzea a doc. Antonín Pokorný, prorektor ČVUT.

Na snímku aplaudují studenti pražských vysokých škol, brněnské techniky a mladí pracovníci AV ČR jednomu z úvodních vystoupení (zleva mezi nimi ředitel Národního muzea). Připomeňme si ještě jednou jména letošních nositelů Ceny Josefa Hlávky z Univerzity Karlovy: Mgr. B. Krylová, Mgr. P. Svoboda, Bc. O. Vychodil, Mgr. L. Janovec, Mgr. D. Floryk, MUDr. J. Zuna, F. Douška, L. Nalos, M. Tomšová, A. Nosková. Mgr. P. Šolín, Mgr. M. Réblová a J. Broža.

Foto Forum: archiv Forum

17. listopadu
16 hodin

Na besedě o listopadových událostech roku 1989 hovořili se studenty v divadle Disk, v Karlově ulici v Praze 1, někteří jejich přímí účastníci a aktivní protagonisté.

Besedy se zúčastnili herci pražských divadel B. Rössner, V. Galatíková a T. Fišerová, tehdejší studentští vůdci a političtí disidenti H. Švejdová, P. Tesař a doc. J. Sokol. Byli přítomni i ti, kteří se politicky angažují v současnosti, například signatáři výzvy Impuls 99, místopředsedkyně Poslanecké sněmovny P. Buzková a řada dalších osobností, které se studenty diskutovaly o různých stránkách politické situace před listopadovými událostmi 1989 a během nich, i o důsledcích, kterými se tyto události projevují dnes. Univerzitu Karlovu reprezentovali její prorektoři prof. I. Wilhelm a prof. P. Lepek. Po skončení živé, místy až vzrušené diskuse vystoupili členové katedry alternativního divadla DAMU.

Výročí 60 let 17. listopadu

V pamětnících roku 1939 vyvolalo letošní jubileum autentické vzpomínky, které jsme pro jejich rozsáhlost nemohli publikovat v plném znění. Velmi sugestivní je připravený projev dr. Karla A. Macháčka (nemohl se oslav 17. listopadu na UK osobně zúčastnit), který byl v Anglii v roce 1941 u zrodu Mezinárodního dne studentů. Druhou vzpomínku zažil mladičký student filologie Stanislav Segert, který tvrdému zákroku proti vysokoškolákům v listopadu 1939 unikl.

Naším prvním krokem bylo navázání styků s organizacemi spojeneckých studentů, zvláště s kolegy britskými - N.U.S., kteří nás přijali velmi přátelsky. Jednání za nás vedl náš předseda dr. Václav Paleček, zkušený pracovník v mezinárodních studentských organizacích, který mluvil několika jazyky - mezi nimi dobře anglicky. Abychom zveřejnili naše protesty proti nacistům a upozornili na jejich vražedné jednání, začali jsme připravovat veřejnou manifestaci v Londýně o druhém výročí 17. listopadu - tedy v roce 1941. Výbor N.U.S. nám v tom byl úplně nápomocný, a vyvinula se mezi námi velmi přátelská a také společenská spolupráce. Bylo to pro nás velmi výhodné, vzhledem k jejich komunikační síti se všemi univerzitami nejen ve Velké Británii, ale i v zámoří. Byli jsme však v první řadě vojáci, a neměli jsme vždycky možnost jednat společně. Často jsme jednali jednotlivě, ale vždy loajálně k ostatním. Hlavní úkol organizace manifestace k 17. listopadu padl na našeho kulturního referenta Lubora Zinka, kterého armáda uvolnila na několik týdnů do Londýna a vláda mu poskytla kancelář. Během našeho jednání se vyskytl návrh, abychom se pokusili o uznání data 17. listopadu za Mezinárodní den studentů. Návrh byl nadšeně přijat a nastalo jednání s organizacemi spojeneckých studentů a se spojeneckými vládami. Získali jsme souhlas čtrnácti spojeneckých národů. Tím byl náš návrh mezinárodně přijat a k slavnostnímu prohlášení došlo dne 16. listopadu 1941 v sále Caxton Hall v Londýně. Toto jsou jednoduchá fakta, ale kolik neúmorné práce Lubora Zinka, Slávy Šulce a ostatních členů výboru si to vyžádalo, je těžké si představit. Velká práce byla vynaložena též členy N.U.S., kteří 17. listopadu 1941 organizovali manifestace na všech univerzitách nejen ve Velké Británii, ale i v zámoří a informovali je o prohlášení Mezinárodního studentského dne. Tato myšlenka se rozšířila po celém světě jako nezadržitelný požár a nebylo univerzity v demokratickém světě, která by nevyjádřila sympatie a solidaritu s českými studenty.

dr. Karel A. Macháček
bývalý místopředseda Ústředního svazu československého studentstva
v zahraniční armádě a letectvu 1940 - 1945

17. listopadu 1939 šel student, jenž byl v říjnu přijat na Filozofickou fakultu, na přednášku z klasické filologie. Když ráno přicházel k budově fakulty, uviděl, že ve směru od Uměleckoprůmyslového muzea pochodují vojáci SS. Jakmile jejich velící důstojník studenta spatřil, zavolal: "Halt!", "Stůj!", rozběhl se k němu, uchopil ho za rameno, obrátil k sobě a německy se zeptal:

"Kam jdete?"
"Na přednášky."
"Dnes se přednášky nekonají."
"Kdy opět začnou?"
"To, bohužel, nevím."
"Škoda."
"Ano, je to škoda."

Student zamířil ke Klementinu, kde sídlila Husova bohoslovecká evangelická fakulta. Brána vedle kostela, hledící ke Karlovu mostu, byla zavřená. Otevřeny zůstaly jen její malé dveře. U nich stál ozbrojený esesák. Do Klementina chtěl vejít univerzitní knihovník dr. Jindřich Hrozný. Voják ho puškou zarazil. Vstup zakázán! Student se pak vydal do Jungmannovy ulice, do Husova domu, kde byli ubytování studenti Evangelické fakulty. Od nich se dozvěděl o zatýkání a popravách studentů Univerzity Karlovy.

prof. Stanislav Segert
profesor kalifornské univerzity v Los Angeles
člen SAP UK

Revoluce na FaF UK
(den po dni)

(Zpracováno podle Sborníku k 25. výročí Farmaceutické fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové, vydaného v roce 1994)

Kalendárium připravili: Jiří Bláha,
Karel Janků,
Veronika Opletalová
a Michaela Zindelová