Socha Mistra Jana Husa na nádvoří pražského Karolina připomíná jednu z nejvýznamnějších osobností českých dějin, která je v našem historickém povědomí spojována s jeho zápasem s církevní i světskou hierarchií, s činností kazatelskou, s úctou mistra Jana k pravdě a především s Husovým mučednickým koncem na kostnické hranici. Na půdě pražského Karolina, která byla přímým svědkem Husova působení, si však silně uvědomíme, že jeho život byl spojen především s pražskou univerzitou. Ta byla Husovi skutečnou alma mater, živnou matkou jeho učení a působení, které zůstal věrný od studijních počátků až do odchodu do Kostnice. Na ní dosáhl roku 1393 nejdříve hodnosti bakaláře a o tři roky později titul mistra svobodných umění, zde pokračoval ve studiu na teologické fakultě a po získání bakalářského gradu působil jako učitel. Ani betlémská kazatelna, na níž vystoupil poprvé roku 1402, ho vlastně nevzdálila akademické půdě. Vždyť s ní byla spojena studentská Nazaretská kolej, kde vznikala Husova proslulá kázání a kde se pod dohledem jejího správce opisovala mnohá Husova a Viklefova díla. Betlémská kaple umožnila Husovi daleko širší "publicitu" reformních názorů, než jaké dávaly univerzitní posluchárny, přesto ale zůstávala profesorská stolice jeho stěžejním působištěm.
Na artistické a teologické fakultě přednášel, působil jako examinátor, vystupoval otevřeně na obranu kacířského Viklefova učení a v akademickém roce 1401/1402 byl svými kolegy postaven do čela fakulty svobodných umění jako její děkan. Vrcholu univerzitní kariéry dosáhl mistr Jan Hus v památném roce 1409, kdy po vydání Dekretu kutnohorského králem Václavem IV. byl jmenován rektorem pražského vysokého učení. Karlova univerzita zůstávala svému mistru věrná i v nejtěžších chvílích jeho života. Poskytla mu nejen útočiště v boji s církevní hierarchií, zaručila se za jeho pravověrnost před papežskou stolicí, vybavila ho 0doporučujícími listy na cestu do Kostnice, ale bránila jeho jméno i po kostnickém odsouzení. Nedlouho po Husově smrti ho zařadila mezi své patrony, když jeho jméno zapsala do univerzitního kalendária mezi církevní světce, kteří měli dbát o ochranu pražského vysokého učení, jeho učitelů a studentů. Dodnes připomíná každému, kdo projde gotickou brankou karolinské Velké auly, pojmenovanou po mistru Janovi, že jsou příslušníky té samé akademické obce jako byl on. Dodnes si také Univerzita Karlova ve výroční den Husovy smrti připomíná tragický osud jedné z nejvýznačnějších osobností svých dějin a hlásí se k odkazu a mravnímu poselství Husova životního díla.
Ladislav Šaloun, monumentální socha mistra Jana Husa na Staroměstském náměstí v Praze, odhalená k 500. výročí Husovy smrti 6. července 1915
Postava mistra Jana Husa na kostnické hranici z rámu táborského městského znaku (W. Roskopf 1515/16)
Autograf mistra Jana Husa z rukopisu pocházejícího z univerzitní koleje Národa českého (poč. 15. stol.)
Upálení Mistra Jana Husa, unášeného anděly jako mučedníka na nebesa k Bohu (část vyobrazení Litoměřického ograduálu - před r. 1571)
