Můj vstup do světa neslyšících v USA nebyl příliš jednoduchý. Po příjezdu na Gallaudetovu univerzitu, která je jako jediná univerzita na světě cele vyhrazena studiu neslyšících a studentů se značnou ztrátou sluchu, jsem se zpočátku cítila. Počátečníjazykovou bariéru se mi podařilo brzy si potvrdila překonat, což neznamená, že bych tak rychle zvládla americkou znakovou řeč, ale spíše, že pokud se lidé chtějí spolu domluvit, cestu k sobě si určitě najdou. Jedním z hlavních cílů mého pobytu na Gallaudetově univerzitě a v Rochesterském národním technickém institutu pro neslyšící, který se uskutečnil díky stipendiu Fulbrightovy nadace, bylo navázání dlouhodobé spolupráce s oběma vysokoškolskými pracovišti. Letos v březnu navštívili kolegové z Rochesteru Mediatéku Jazykového centra FF UK, abychom projednali možnosti další spolupráce, týkající se studijních pobytů našich neslyšících studentů v Rochesteru a na Gallaudetově univerzitě, výměnných stáží učitelů anglického jazyka a programu podzimního pražského semináře K otázkám výuky angličtiny pro neslyšící na českých vysokých a středních školách, který pořádá Mediatéka JC FF UK od 2. do 4. listopadu 2000 s účastí kolegů ze zahraničních univerzit. Dalším účelem mé návštěvy obou pracovišť byla hospitace ve výuce angličtiny semináře čtení a psaní textů. Pochopila jsem, že americký přístup ke vzdělávání neslyšících je nejen mnohem demokratičtější a svobodnější, ale celkově značně odlišný od systému evropského. V mnoha ohledech po praktické stránce vhodnější a užitečnější. Důraz se klade především na pochopení myšlenky a na sdělnou, dorozumívací funkci jazyka (veškerý jazykový výklad, a zvláště výklad gramatických jevů, vychází vždy ze souvislého kontextu a situace, což značně usnadňuje studentům pochopení učiva. Mnoho cvičení je zaměřeno na rozšiřování slovní a pojmové zásoby. Gramatické chyby jsou hodnoceny shovívavěji než například chyby v logické výstavbě vět a v lexiku, signalizující neporozumění textu. Učitelé užívají při výuce buď pouze americký znakový jazyk (ASL), nebo hovoří nahlas a zároveň znakují, užívají tzv. znakovanou angličtinu, a to zvláště tehdy, jsou-li ve skupině kromě neslyšících i studenti nedoslýchaví, případně pracuje v hodinách s učitelem také tlumočník). Zdaleka ne všichni studenti ovládají odezírání mluvené řeči natolik, aby se obešli bez tlumočníka. Značnou výhodou amerického systému je také, že každému neslyšícímu studentovi je na vysoké škole přidělen individuální tutor, který s ním neustále procvičuje a opakuje probírané učivo, aby se uložilo do studentovy paměti co nejhlouběji. Toto je velice potřebné opatření, neboť jak ukázal výzkum i mnohaletá praxe, neslyšící potřebují k zapamatování učiva mnohonásobně delší časový úsek než studenti slyšící. Obtíže s hluchotou nastávají rovněž při třídění myšlenek a jejich začleňování do systému, protože v mnoha případech bylo bohužel v dětství zanedbáno vypěstování dobře fungujících učebních mechanismů a návyků, na jejichž základě by nebylo problémem osvojení prakticky jakékoli vědní disciplíny v pozdějším školním věku.
vedoucí Mediatéky JC FFUK
nám. Jana Palacha 2
116 38 Praha 1
Tel/Fax: +420 2 21619238
e-mail: Daniela.Janakova@ff.cuni.cz