Pražský Majáles začal 2. května 2000 v areálu kolejí Jižní Město. Po celých pět dní a večerů byl pro účastníky připraven bohatý program, v němž se představilo devětadvacet hudebních skupin, dále proběhly různé sportovní, kulturní soutěže a diskotéky. V pátek 5. května se studenské slavnosti přenesly na Střelecký ostrov, kde se k atrakcím přidala amatérská divadla, cikánská kapela a večer patřil koncertu rockové skupiny Olympic. V sobotu 6. května vyvrcholil Majáles průvodem z Palackého náměstí na Střelecký ostrov a volbou krále. Závěrečná tečka patřila populární skupině Mňága a Žďorp.
Na tiskové konferenci Majáles 2000 dne 25. dubna v Císařském sále Karolina se také představili kandidáti na krále Majáles. Bezesporu zajímavou osobností byl zimbabwský student Makumba - Black Prince, úřadující princ země Bongozimunda. Prozradil na sebe, že vlastní pět žen, 50 krav, zlatý důl a limuzínu. A proč se rozhodl kandidovat? Protože Praha je centrum Evropy, Evropa je centrum světa a král Majáles je králem světa.
Theologická revue Husitské teologické fakulty UK má od čtvrtého čísla (4/99) nového šéfredaktora. 
Stal se jím církevní historik doc. ThDr. Jan B. Lášek. Jeho zástupcem byl jmenován orientalista a religionista doc. Dr. Blahoslav Hruška, DrSc. Oba působí na HTF. Nová redakční rada, v níž jsou i zahraniční odborníci (prof. Holeton, prof. Kolesnyk) má v čele prof. Dr. Zdeňka Kučeru, bývalého děkana HTF. Theologická revue (do roku 1967 pod názvem Náboženská revue) je renomovaným odborným časopisem, který vychází - s výjimkou roku 1944 - nepřetržitě již sedmdesát let (!). Od roku 1929 byla v čele redakce významná osobnost - profesor biblistiky a pozdější patriarcha Církve československé husitské prof. Dr. František Kovář.
Ve vedení revue stálo dále několik teologů zvučných jmen - profesoři Spisar, Rutrle, Trtík, Salajka. I přes nepřízeň doby si revue udržela dobrou úroveň, v období komunistiské diktatury otiskovala překlady nemarxistických filozofů a teologů, výrazných představitelů světových myšlenkových proudů, oficálně u nás zatracovaných. V současné době v ní vychází například na pokračování dílo Kacířství Jana Husa belgického benediktina Paula de Vooghta, které vzbudilo po svém prvním (1960) i druhém (1975) francouzském vydání širokou diskuzi o životě a díle M. Jana Husa. Revui, jejíž obsah je nyní 440 stran, je zaměřenaekumenicky a lze ji zakoupit i v prodejně nakladatelství Karolinum v Celetné ulici nebo subskribovat na adrese HTF UK, Pacovská 4/350, 140 21 Praha 4.
V měsíci dubnu tohoto roku o sobě dali třikrát významným způsobem vědět studenti Ústavu politologie Filozofické fakulty UK. 11. dubna se na Univerzitě Konstantina Filozofa v Nitře uskutečnil nultý ročník soutěže o nejlepší studentskou politologickou práci. Univerzita Karlova byla na této akci zastoupena studentem ústavu R. Soběhartem, který svou prací o změně politických elit v roce 1848 obsadil první místo v silné konkurenci studentů z Nitry a Bratislavy. O dva dny později uspořádalo studentské Politologické sdružení POLIS konferenci s názvem Politické elity v období transformace, na které vystoupila řada odborníků i politických aktérů z období let 1989 - 1999. Zaujaly zejména příspěvky na téma teorie elit (F. Svátek, V. Dlouhý a M. Ransdorf). Akce, kterou moderovala studentka politologie M. Lustigová, přiblížila studentům i všem dalším účastníkům konference teoretické i praktické aspekty výzkumu elit v naší společnosti. Posledním dubnovým vystoupením studentů politologie FF UK byla účast čtyř jejich zástupců na čtvrté studentské vědecké konferenci konané 20. dubna 2000 na Vysoké škole ekonomické v Praze. Zde přednesli příspěvky o integraci ČR do Evropské unie. Na všech zmíněných akcích studenti politologie výtečně reprezentovali ústav i celou Univerzitu Karlovu.
Malá aula Karolina se dne 29. března 2000 stala svědkem slavnostního udělení Bořického medailí. Prof. Emanuel Bořický je zakladatelem nejen české petrografie a geochemie, ale i symbolem badatelského úsilí, které vedlo ke světovému pokroku při studiu minerálů a hornin.
Na jeho počest je od roku 1965 Přírodovědeckou fakultou UK udělována Medaile Emanuela Bořického význačným domácím a světovým vědeckým pracovníkům v oborech petrologie, mineralogie a geochemie. K dosavadním třiceti vyznamenaným se 29. března 2000 připojili další dva - prof. Alfred Kroener z univerzity v Mohuči a doc. Pavel Povondra z Univerzity Karlovy.
Ceremoniál zahájil proděkan PřF UK doc. E. Jelínek. Prorektor UK prof. P. Čepek ve svém proslovu připomněl jména badatelů, kteří byli Medailí E. Bořického v minulosti poctěni (prof. Barth z Oslo, prof. Černý z Winnipegu, dr. Ďurovič z Bratislavy, prof. Frondel z Cambridge, prof. Smulikowski z Varšavy, prof. Strunz z Berlína a další). Na letošní rok připadá 160. výročí narození E. Bořického a 119 let od jeho předčasné smrti. Jeho vědecké výsledky se staly jedním z pilířů v rozvoji české vědy a kultury. Právem představují odkaz, který nemůže zapadnout v zapomnění.
O životě a díle prof. Kroenera promluvil doc. K. Schulmann, výsledky práce doc. Povondry shrnul prof. M. Rieder. Medaile a diplomy prof. Kroenerovi a doc. Povondrovi předal prof. F. Marek. Po slavnostním aktu oba badatelé poděkovali univerzitě a Přírodovědecké fakultě za udělení pocty a vyjádřili dík všem spolupracovníkům za pomoc při společném výzkumu.
Slavnostní program byl zakončen odbornými přednáškami čerstvých držitelů Bořického medailí v budově geologických oborů Přírodovědecké fakulty UK na Albertově.
Převrat v listopadu 1989 se stal východiskem proměn, ke kterým došlo na všech našich vysokých školách a univerzitách. Změna politického systému vedla k personálním výměnám i ke změnám vnitřního uspořádání fakult a náplně výuky. Pokud jde o 1. lékařskou fakultu UK v Praze, v prvním období po listopadové revoluci došlo k výraznému obohacení výuky o filozofickou antropologii a lékařskou psychologii a o výuku studentů v psychosomatickém přístupu v medicíně. U zrodu těchto změn stáli Dr.phil. Jiří Němec a MUDr. Radkin Honzák, CSc. Nové předměty byly záhy doplněny o výuku lékařské etiky a psychoterapie. Svým způsobem tak 1. LF UK navázala na tři významné předchůdce, k jejichž tradici se ráda hlásí - na ruského běžence a docenta UK MUDr. Nikolaje J. Osipova (1877-1934), který od počátku 20. let působil na pražské psychiatrické klinice (jako první přednášel na české lékařské fakultě psychoanalýzu); další znamenitou osobností byl slovinský filozof a psycholog prof. Mihajlo Rostohar (1878-1966), který na 1. LF UK vyučoval mediky v letech 1911-1915 lékařskou psychologii česky a otevřel v prostorách Fyziologického ústavu lékařské fakulty české univerzity v Praze první experimentální laboratoř v českých zemích (v zimním semestru 1910/11). Třetím předchůdcem byl zakladatel lékařské etiky prof. MUDr. Bohuslav Bouček (1886-1953). Na fakultě se postupně zformoval Ústav pro humanitní studia v lékařství. Ten se zabýval výukou zmíněných disciplín a jejich teoretickým rozvojem. Od školního roku 1991/1992 jsme dostali na starost i výuku sociálního lékařství a veřejného zdravotnictví, a tak se stali jedním z největších ústavů fakulty. V jeho čele stáli Dr.phil. Jiří Němec, MUDr. Mgr. Jan Payne, a od roku 1998 je přednostou ústavu autor tohoto příspěvku. Ústav zajišťuje výuku pro obory lékařství (včetně výuky v anglickém jazyce), stomatologie a pro bakalářské a magisterské obory. Posluchači jsou postupně seznamováni se základy filozofické antropologie, hermeneutiky a lékařské etiky, lékařské psychologie (se zvláštním důrazem na osobnosti nemocného, lékaře, jejich vzájemný vztah a problematiku psychosomatického onemocnění), psychoterapie, která je pojímána jako samostatný interdisciplinární obor, sociální medicíny, lékařské sociologie, veřejného zdravotnictví včetně zdravotní politiky a příbuzných oblastí (management, právní otázky atd.). Teoretickým východiskem výuky i bádání je bioekopsychosociální paradigma medicíny, společným jmenovatelem vyučovaných disciplín pak zejména vztah pacient lékař, s akcentem na jeho etické a psychologické dimenze. Těžištěm práce ústavu je především výuka studentů, která byla podmíněna vytvořením výukových programů a učebních textů a učebnic. Empirická výzkumná práce dosud stála spíše na okraji zájmu a týkala se zejména psychoterapie (ve spolupráci s Lékařskou fakultou univerzity v Řeznu). Nyní vzniklo Centrum bioetiky, vedené MUDr. Mgr. J. Paynem (v rámci velkoryse a široce pojatého vědeckého záměru tematizujícího problematiku lidského zdraví), a předpokládáme, že vědecká práce ústavu se bude ubírat tímto směrem. Dalším cílem je i získání akreditace pro postgraduální vzdělávání v psychoterapii.
V současné době je Ústav pro humanitní studia v lékařství stabilní a respektovanou součástí fakulty s jasně vymezenými úkoly a dobrou spoluprací s blízkými ústavy a klinikami fakulty. Snažíme se být otevřeni změnám, což je hlavním předpokladem dalšího rozvoje Ústavu pro humanitní studia v lékařství 1. LF UK.
Vedle Evangelické teologické fakulty je Husitská teologická fakulta jedním z pracovišť Univerzity Karlovy, která se zabývají bádáním nad problémy teologického myšlení české reformace. Vedle tuzemských badatelů zde působí i zahraniční odborníci s mezinárodně uznávaným kreditem: německý badatel prof. Alexander Kolesnyk, udivující studentskou obec i kolegy svou perfektní češtinou, a specialista na liturgický odkaz české reformace prof. dr. theol. et. phil. David R. Holeton (z kanadského Toronta). Díky jeho iniciativě byla nedávno založena ediční řada Monumenta Liturgica Bohemica a koncem roku 1999 vyšel ve spolupráci s dr. Barrym F. H. Grahamem první svazek - Litoměřický graduál z roku 1517 (v kritické edici). Svou ediční řadu - Pontes pragenses - má i Centrum pro náboženský a kulturní dialog, působící při HTF UK. Mezi členy redakční rady této knižnice je i bývalý rektor vídeňské univerzity prof. Richard Plaschke,odborník na českou historiografii. V edici Pontes pragenses vyšla nedávno studie ThDr. J. Hrdličky Hus a husitství v díle Vlastimila Kybala a letos v únoru též reprint Kybalovy práce o M. Matěji z Janova, s předmluvou doc. dr. J. B. Láška a dr. J. Hrdličky. HTF UK se podstatnou měrou podílela na otevření současné ekumenické diskuze o M. Janu Husovi. Z iniciativy dvou jejích učitelů, prof. dr. Z. Kučery a doc. dr. Jana B. Láška, se konala v září roku 1993 v německém Bayreuthu konference "Jan Hus mezi epochami, národy a konfesemi", která "odstartovala" mezinárodní a interdisciplinární dialog o Husovi. Nedávné velmi významné husovské konference o Husovi v Římě, pořádané Centrálním výborem velkého jubilea 2000 ve spolupráci s dalšími českými institucemi, mj. i s UK, se zúčastnilo rovněž šest pedagogických pracovníků HTF UK. Dva z nich - prof. Z. Kučera a doc. J. B. Lášek - obdrželi během konferencez rukou papeže Jana Pavla II. vatikánské vyznamenání Pro ecclesia et pontifice za badatelské a ekumenické snahy.
Doc. ThDr. J. B. Lášek (vlevo) byl během husovské konference v Římě, v únoru t. r., přijat ve Vatikánu papežem Janem Pavlem II.
Dne 31. března 2000 navštívila Fakultní nemocnici a Lékařskou fakultu UK v Hradci Králové šestičlenná delegace zdravotního výboru polského Sejmu, v čele s předsedou výboru Stanislavem Grzonkowskim. V delegaci, kterou doprovázel poslanec Parlamentu ČR MUDr. R. Čevela, člen výboru pro sociální politiku a zdravotnictví, byli tři lékaři.
Hosty přivítal ve FN ředitel FN doc. MUDr. L. Heger, CSc., který je seznámils historií nemocnice, která sloužila nejen městu Hradec Králové, ale plnila některé zdravotnické úkoly i pro dřívější Východočeský kraj (asi 1 mil. obyvatel). V rámci současné reorganizace připadla část hradeckého regionu regionu pardubickému, což si vyžádá určitou reorganizaci i zdravotnického zabezpečení. Na leteckém snímku areálu nemocnice seznámil ředitel delegaci se starší částí, postavenou před sedmdesáti roky, i s výstavbou z posledních let, tj. pavilonem chirurgické kliniky, pavilonem vyšetřovacích metod a s pavilonem Bašteckého, ve kterém je umístěna klinika onkologie a radioterapie, oddělení nukleární medicíny a oddělení klinické hematologie.
Vedoucí polské delegace poděkoval za přivítání a uvedl, že v Polsku probíhá reforma zdravotnictví a chystá se nový zákon o zdravotnictví. Z těchto důvodů se delegace chce seznámit se zdravotnickou politikou a organizací zdravotnictví v České republice. Fakultní nemocnici v Hradci Králové si delegace zvolila proto, že patří nejen k velkým, ale i k nejlepším nemocnicím v ČR. Vedoucí delegace Stanislav Grzonkowski během návštěvy vysoce ocenil vynikající úroveň Fakultní nemocnice a nabídl spolupráci se zdravotnickým zařízením v Gliwici. Uvedl, že získané zkušenosti jsou pro ně velmi cenné, neboť Polsko stojí před řešením mnoha podobných problémů, jaké bylo nutno řešit u nás a zkušenosti získané "u sousedů" mohou být cennější než zkušenosti získané "za mořem". V odpoledních hodinách navštívila delegace Lékařskou fakultu, kde ji přivítal děkan prof. MUDr. Ivo Šteiner, CSc., s členy kolegia a senátorem doc. MUDr. Karlem Bartákem, CSc. Děkan delegáty krátce seznámil s historií fakulty a výukovými programy. Členové delegace se zajímali o moderní metody výuky a možnosti studia za plnou finanční úhradu těch uchazečů, kteří neuspěli při přijímacích zkouškách. Byli překvapeni a velmi pochvalně se vyjádřili o počítačové výukové laboratoři na katedře lékařské biofyziky. Zaujala je i dokonale vybavená výuková laboratoř na katedře biologie, kde se zajímali o výuku molekulární biologie. Členové delegace nabídli sjednání spolupráce s lékařskými fakultami ve Wroclavi. O návštěvě polské delegace v Hradci Králové informoval denní tisk, hradecký rozhlas a televizní stanice Galaxie.
