Dne 17. května 2000 se ve Sportovním středisku Univerzity Karlovy v Hostivaři, na volejbalových dvorcích na Albertově, v trojské koleji, v loděnici a na atletickém hřišti FTVS UK a v hale Bois v Bradýse nad Labem konal Rektorský sportovní den. Na jeho programu byly turnaje ve fotbalu, basketbalu, softbalu, tenisu, volejbalu a florbalu, závody v plavání, na horských kolech, na raftech a kajacích, parkový orientační běh a řada dalších sportovních her, soutěží a ukázek.
Rektor UK prof. I. Wilhelm, který se zájmem sledoval některá sportovní klání, se také sešel s organizátory Rektorského sportovního dne. "Bylo by velmi potěšitelné", řekl při této příležitosti rektor UK (na snímku vlevo), "kdyby univerzitní sportoviště byla - tak hojně jako dnes - navštěvována našimi studenty pravidelně a kdyby jich do těchto míst přicházelo stále více."
Program Rektorského sportovního byl zahájen startem závodu ve zkráceném triatlonu v areálu Pedagogické fakulty UK v Brandýse nad Labem. O půl hodiny později, to už v pražské Hostivaři, rozehráli svá první utkání účastníci turnajů v kopané...
...krátce potom se rozběhly soutěže v košíkové, odbíjené
a další. Na své si přišli vyznavači orientačního běhu...
...v hostivařském bazénu milovníci plaveckých disciplín a v tělocvičně milovnice aeorbiku.
Organizátoři (tentokrát to byla katedra tělesné výchovy FF UK) připravili i cvičení v posilovně, netradiční atletický víceboj a sportovní den doplnilo taneční vystoupení.
Pohybem proti bariérám - to bylo heslo na Rektorském sportovním dni studentů se zdravotním postižením. Ti, pod pořadatelskou taktovkou FTVS UK, využili pěkného dne k vlastnímu sportování, k ukázkám sportovních aktivit, k výměně zkušeností i získání informací o možnostech studia na UK. Rozcházeli se s rozhodnutím v tradici těchto setkání pokračovat.
Soutěže dobře organizovaného Rektorského sportovního dne trvaly do pozdního odpoledne...
Dne 17. května 2000 jmenoval prezident ČR Václav Havel 61 vysokoškolských profesorů a zároveň pověřil ministra školství Eduarda Zemana, aby novým profesorům jmenovací dekrety předal. Tento akt se uskutečnil ve Velké aule Karolina 11. června 2000. Z řad členů akademické obce Univerzity Karlovy byli prezidentem ČR jmenováni profesory:
Mezi novými profesory na jiných vysokých školách jsou například spisovatel Ludvík Kundera, dramatik Petr Oslzlý, kytarista Štěpán Rak nebo filmový režisér Jiří Svoboda.
V letošním roce obdržela Univerzita Karlova rekord v počtu přihlášek ke studiu. O bakalářské a magisterské studiu projevilo zájem 47 131 uchazečů, což je o 2018 více než loni. Tudíž se nesplnily předpovědi, že s ohledem na nižší počet čerstvých maturantů, bude počet žadatelů menší.
Otázkám přijímacího řízení se zabývala tisková konference 10. května 2000 v Císařském sálu Karolina. 
Za UK se ji zúčastnili rektor UK prof. I. Wilhelm, prorektorka pro studijní záležitosti doc. J. Svobodová, proděkan pro studijní záležitosti MFF UK prof. J. Anděl, proděkan pro studijní záležitosti PedF UK doc. P. Dostál, proděkan pro přijímací řízení PF UK JUDr. J. Hřebejk, děkan 1. LF UK doc. Š. Svačina a 1. proděkan a proděkan pro pedagogickou činnost 1. LF UK prof. S. Štípek.
Rektor UK prof. I. Wilhelm zdůraznil, že stojíme těsně před procedurou, která se nazývá přijímací řízení, proto je na místě o ní hovořit. Vedení UK a odpovědní pracovníci na fakultách věnovali otázkám přijímacího řízení čas, úsilí i prostředky nad rámec stanovených úkolů. Vzhledem k počtu uchazečům bude Univerzita Karlova do daleké budoucnosti provádět přijímání studentů formou přijímacího řízení. Prorektorka pro studijní záležitosti doc. J. Svobodová seznámila pracovníky masových sdělovacích prostředků s podrobnějšími údaji. Univerzita počítá, že tento rok bude přijato 8100 uchazečů, což znamená, že bude přijat zhruba každý šestý zájemce. Tradičně největší zájem o studium je na FF UK (12 314 přihlášek), následují PF UK ((7405) a PedF UK (5298). Ve srovnáním s loňským rokem stoupl počet registrovaných přihlášek na FF UK (o 2143), PF UK (o 1146) a FSV UK (o 949). U některých fakultách zájem poklesl - např. PřF (536), LF HK (322), HTF (286). V celkovém počtu 47 131 přihlášek je zahrnuto 3406 přihlášek od cizích státních příslušníků.
Na této internetové stránce se nachází nově zřízený "informační uzel ", součást celouniverzitního systému vědeckých informací Univerzity Karlovy, Tuto součást počátkem května t.r. zprovoznilo na svém serveru Středisko vědeckých informací Pedagogické fakulty UK. Svým počinem umožňuje SVI PedF UK všem uživatelům internetu snadný a rychlý přístup k rozsáhlým informačním zdrojům v oblasti vědeckých informací.
Mezi členy akademické obce se zřejmě už nenajde nikdo, kdo by popíral rozhodující význam užití moderních technologií pro kvalitu pedagogické a vědecké práce. Nicméně je dosud značně rozšířená domněnka (a z toho vyplývající reálné postoje), že tato skutečnost platí v naší době a v našem školství zatím jen "napůl ", že soustavné a systematické využití internetu v pedagogické činnosti a při studiu je věcí sice blízké, ale stále ještě budoucnosti. Přitom zkušenosti každé vyspělé země současného světa ukazují, že jde o skutečnost nanejvýš aktuální. Také, podle konkrétních zkušeností učitelů pedagogické fakulty UK a jejího Střediska vědeckých informací, si praxe doslova vynucuje potřebu tuto skutečnost nejen respektovat, ale vycházet jí vstříc.
Z iniciativy SVI proto došlo ke zřízení informačního uzlu, schopného okamžitě poskytnout rychlý přístup k příslušným odkazům na URL některých důležitých zdrojů vědeckých informací. Informační uzel (http://beta.pedf.cuni.cz/) je koncipován jako jednoduchý odkazovač s dvojúrovňovým menu na nejčastěji používané informační zdroje, potřebné pro odbornou práci učitelů a studentů. V současné době poskytuje rychlý a snadný přístup do katalogu vlastní knihovny, katalogů knihoven všch pedagogických fakult v ČR a některých dalších knihoven našich i zahraničních (přes 1900 URL adres), do souborných katalogů vysokých škol, do souborných celostátních katalogů apod.
Nespornou výhodou informačního uzlu Střediska vědeckých informací PedF UK je, že zájemcům nabízí okamžitý přístup k uvedeným (i jiným) zdrojům a šetří jejich čas (mnoho se ho totiž ztratí komplikovaným hledáním). Informační uzel není uzavřený, Střediskem vědeckých informací bude PedF UK dále rozšiřován a jako součást celouniverzitního systému vědeckých informací UK je k dispozici všem. Jak vyplynulo z debaty, které se při oficiálním představení uzlu zúčastnili proděkani PedF UK O. A. Funda, S. Štech, ředitelka SVI PedF UK P. Lipertová, správce systému SVI M. Feil a ředitel ÚVT UK P. Krbec, bude vhodné, aby obsah informačního uzlu Pedagogické fakulty byl i nadále profilován ve spolupráci s odborníky fakulty tak, aby v rámci průběžných aktualizací poskytoval přístup k aktuálním zdrojům pro výuku na pedagogické fakultě (ale i na ostatních fakultách vzdělávajících učitele a na jiných pedagogických pracovištích - např. VŠP Hradec Králové, výzkumných ústavech, pedagogických centrech apod.). Touto specifičností a zajištěním odborné i oborové exkluzivity se musí informační uzel odlišovat od jiných zdrojů jako zdroj odpovídající potřebám výuky, vědy a studia v celé pedagogické oblasti. Informační uzel provozovaný SVI PedF UK přispívá význačnou měrou ke zpřístupňování vědeckých informací, které Univerzita Karlova čerpá z vnějšku a - což považujeme za neméně důležité - i ke zpřístupňování vědeckých informací, které Univerzita Karlova nabízí. Je to jeden z mnoha příkladů toho, že problematika vědeckých informací je natolik specifická svými metodami i záměry a že široce zasahuje do problematiky všech fakult. Ukazuje se jako velice žádoucí, aby ji koordinovala speciální "rada" pro rozvoj vědeckých informací na Univerzitě Karlově.
Koncem zimního a začátkem letního semestru akademického školního roku 1999 - 2000 začala studijní oddělení jednotlivých fakult Univerzity Karlovy vydávat Průkaz studenta UK. Ten, kromě automatické verifikace osoby studenta, vstupujícího na různá pracoviště Univerzity Karlovy, umožní i jednotný přístup ke knihovnickým službám univerzity - čili bude jediným, ve všech fakultních knihovnách UK platným, čtenářským průkazem. Přestože byl průkaz po technické stránce navržen tak, aby mohl tuto funkci plnit, bylo nutné ji prakticky prověřit a v praxi otestovat spolehlivost a časovou, organizační aj. náročnost přechodu od "lokálního průkazu" k "průkazu globálnímu ". Tato fáze se ověřovala ve SVI PedF UK, resp. v Ústřední knihovně PedF. Tam byl prověřován postup souběhu stavajících čtenářských čísel s čísly novými a zjišťováno, zda nedochází při zavádění nových čísel, případně v jiných fázích přeměny, k dalším problémům (např. při generování upomínek, ztrátě průkazu či změně adresy čtenáře apod.). Experimentu se podrobil vybraný vzorek čtenářů - studentů Pedagogické fakulty, kteří byli na tuto skutečnost předem upozorněni a od určeného termínu si půjčovali knihy pouze již na nové identifikační karty.
V průběhu experimentu se nevyskytly žádné vážné překážky, které by bránily novému "přečíslení" čtenářů a ukázalo se, že tuto operaci lze provádět i v delším časovém intervalu. Nic tedy nebrání, aby Průkaz studenta UK mohl být používán v rámci všech knihoven UK. Pedagogicka fakulta UK je první fakultou Univerzity Karlovy, jejíž studenti mohou mít přístup do své fakultni knihovny již na základě Průkazu studenta UK. V ústřední knihovně PedF si Ústav výpočetní techniky UK na základě své metodiky ověřil, že po technické stránce je UK připravena přejít na systém jediného, globalního univerzitního čtenářského průkazu, kterým je Průkaz studenta UK.
Loňské 60. výročí uzavření českých vysokých škol německými nacisty a odvlečení našich vysokoškoláků do koncentračního tábora v Sachsenhausenu, se stalo impulsem k vytvoření pomníku studentům, kteří zde vězeňským útrapám podlehli.
Iniciativnímu bývalému sachsenhausenskému vězni Adolfu Burgerovi, ač mezi studenty nepatřil, se díky pomoci německých přátel podařilo myšlenku pomníku realizovat.
U příležitosti 55. výročí ukončení druhé světové války byl v místech bývalého koncentračního tábora pomník odhalen. Původní termín tohoto slavnostního aktu byl stanoven na předvečer ukončení 2. světové války, 7. květen, ale v těch dnech probíhající oficiální státní návštěva prezidenta České republiky Václava Havla v SRN byla důvodem, že byl pomník odhalen až 11. května 2000. Toho dne, panovalo v Německu, stejně jako u nás, nečekaně počasí vrcholného léta. I zde kvetl současné bílý šeřík, kaštany a voněly akáty. Třicet českých studentů, bývalých sachsenhausenských vězňů, navštívilo místa ponížení a útrap, aby vzpomnělo svých zemřelých druhů a nelidskosti nacistické diktatury. Odhalení pomníku se stalo manifestací proti totalitním režimům nesvobody, manifestací za opravdové přátelství mezi lidmi. Slavnostní projevy pronesli Václav Havel, Manfréd Stolpe, ministerských předseda spolkové země Braniborsko a JUDr. Jakub Čermín, předseda Českého svazu bojovníků za svobodu. Akce se na pozvání ČSBS zúčastnil i PhDr. Zdeněk Pousta, vědecký pracovník Ústavu dějin - Archivu Univerzity Karlovy.
Nově odhalený sachsenhausenský pomník studentům ze 17. listopadu 1939 (na snímku) se skládá se dvou leštěných částí rozříznutého dvoutunového narůžovělého kamene z oblasti Baltického moře.
Na jedné z nich je umístěna deska se jmény obětí, která byla zhotovena v Čechách.
11. května 2000 se odhalení pomníku českým studentům v Sachsenhausenu zúčastnil také prezident České republiky Václav Havel.
| 14. 4. 2000 | Přítomnost estonského velvyslance Dr. Marta Laanemäe a rady a chargé d`affaires Riho Laanemäe na akademické půdě umožnila prodiskutovat s prorektorem UK prof. P. Čepkem stav výuky estonštiny na FF UK a také plánovanou návštěvu estonského prezidenta na UK. V rámci kulturní dohody již vyslala ČR do Estonska svého lektora češtiny a nyní se od estonské strany očekává reciproční krok. |
|---|---|
| 2. 5. 2000 | Prorektoři UK prof. Kraus a prof. P. Čepek přijali prezidenta JAIST Shimemura s doprovodem. Během přijetí podepsal prorektor prof. Kraus (v zastoupení rektora UK) a prezident JAIST dodatek ke smlouvě z roku 1995, na jehož základě může zahraniční partner poskytnout více finančních prostředků studentům UK. JAIST byl založen v roce 1990 z rozhodnutím japonské vlády. Jeho prostřednictvím se uvolňují prostředky pro vědu a výzkum. Týž den přijali oba prorektoři UK zástupce Concordia University z kanadského Montrealu - rektora prof. Fredericka Lowyho a psychoanalytičku prof. Mary Kary O`Neil-Lowyovou. Diskutovalo se o možnostech vzájemné spolupráce. Hosté projevili zájem o výměnu profesorů, mladých vědců a doktorandů. |
11. 5. Prof. Manfred Max-Neef, rektor Universidad Austral de Chile, podepsal předběžnou dohodu o budoucí spolupráci a promluvil se zástupci naší univerzity o společných aktivitách v oblasti akademické, vědecké a kulturní.
11. 5. přijal rektor UK prof. Wilhelm předsedu regionální vlády Murcie (Španělsko) Ramóna Luise Valcárcela Sisa (vlevo) s delegací. Pohovořili o meziuniverzitní spolupráci a současné prioritě - výměně studentů a pedagogů na dlouhodobější - semestrální studijní pobyty.
26. 4. navštívil UK Prof. Dr. Dietrich Wolf, koordinátor spolupráce Univerzity Johanna Wolfganga Goetha ve Frankfurtu nad Mohanem a UK. Vědecká spolupráce probíhá především v oborech - slavistika, fonetika, medicína a molekulární biologie.
24. 5. přijal rektor UK nově jmenovanou velvyslankyni ČR v Mexiku paní PhDr. Věru Zemanovou, která nastoupí svou misi v červnu t. r. Přítomné ujistila o osobní snaze podporovat a rozvíjet spolupráci mexických univerzit s UK.
25. 5. se uskutečnilo přijetí Prof. Dr. W. Tokarskiho, rektora Vysoké tělovýchovné školy v Kolíně nad Rýnem. Prorektorka doc. Svobodová vyjádřila potěšení nad probíhající spoluprací v oblasti tělovýchovy.
Je distanční forma vzdělávání východiskem k řešení rozporu mezi počtem zájemců o studium a možnostmi vysoké školy, danými kapacitou učitelů i poslucháren? Převyšují výhody distančního vzdělávání jeho nedostatky? Vyplatí se investovat do nákladného způsobu realizace distančního studia založeného na maximálním užití moderních informačních a komunikačních technologií? Jaké jsou názory a zkušenosti absolventů distančního studia?
Tyto a další otázky si kladli účastníci semináře nazvaného Distanční vzdělávání na vysokých školách, který uspořádala Univerzita Karlova ve spolupráci s Národním vzdělávacím fondem - Národním informačním střediskem pro poradenství 18. května 2000 v Celetné ulici 20 v Praze 1. Zaznělo celkem 20 referátů, z toho pět přednesli zahraniční účastníci. O zkušenostech největší univerzity v Evropě, která je postavena od svého 
vzniku v roce 1972 na distančním vzdělávání, referoval Dr. Germán Ruipérez, ředitel technologií španělské Národní univerzity distančního vzdělávání (UNED - na snímku). Tato univerzita se vyznačuje stálým růstem a rozšiřováním. Její studijní plány jsou srovnatelné s plány univerzit s prezenční formou studia, stejně tak i tituly, které vydává. Ralf Bartz, kancléř Fernuniversität v Hagenu ve svém příspěvku připomenul, že v roce 1968 začala v Německu expanze vzdělávání, která trvá dodnes - i když v slabší míře. V té době navštěvovalo univerzity 4,3% obyvatelstva, dnes navštěvuje univerzity 30 procent lidí, což představuje celkem přes 1,8 miliónu studentů. Fernuniversität vznikla v roce 1974, dnes nabízí 1 700 kurzů, z toho byla polovina vytvořena externími odborníky. Vysvětlil postavení a význam studijních center, které jsou základem pro fungování virtuální univerzity. Uvedl, že není daleko doba, kdy budou existovat brokeři, kteří budou na celém světě obchodovat se studijními možnostmi a vytvářet individuální programy podle speciálních předpokladů zájemce - jako například na základě jeho předchozího vzdělání a jeho cílů. S dotací EU ve výši zhruba 2 milionů EURO se právě vyvíjí automatický broker na Fernuniversität v Hagenu. Ředitelka Kaunaského oblastního výzkumného střediska pro dálkové vzdělávání při Kaunaském vysokém učení technickém Danguole Rutkauskiene (na snímku) referovala o rozvoji distančního vzdělávání v Litevsku. Ředitel Národního centra distančního vzdělávání Slovenské republiky ing. Miroslav Babinský zdůraznil, že cílem na Slovensku je zrovnoprávnit distanční vzdělávání s ostatními formami vzdělávání, neboť není dosud na rozdíl od České republiky upraveno legislativou.
Jaká je situace v České republice? Česká republika staví legislativně distanční vzdělávání na roveň studiu prezenčnímu i kombinovanému. Projevuje se i snaha o potřebnou koordinaci rozvoje distančního vzdělávání na úrovni ČR. V současné době existuje základ národní sítě distančního vzdělávání, která je tvořena čtyřmi studijními středisky a zastřešena centrálním koordinačním orgánem - Národním centrem distančního vzdělávání. Očekává se, že v blízké budoucnosti se k této síti budou připojovat další střediska distančního vzdělávání, která budou vznikat při vzdělávacích institucích, kde se bude technologie distančního vzdělávání uplatňovat. Toto vzájemné propojení, jak zdůraznila RNDr. Helena Zlámalová, ředitelka NCDiV v ČR, je velmi důležité a z hlediska fungování systému distančního vzdělávání také výhodné, protože umožnuje rychlou komunikaci mezi vzdělávacími 
subjekty, vzájemnou výměnu informací, ale především vzájemnou regionální podporu pro vzdělávací aktivity. Představitel deseti vysokých škol v ČR seznámili účastníky semináře se stavem organizace i technické realizace distančního vzdělávání na své škole. Z příspěvků byl zpracován sborník (zájemci jej mohou obdržet v Informačně -poradenském centru UK nebo odboru pro studium a záležitosti studentů RUK). Semináře se zúčastnilo kolem stovky odborníků v této formě studia i zájemců z řad pedagogů, pracovníků příslušných ministerstev a vzdělávacích a poradenských center z pěti evropských zemí. Bylo konstatováno, že seminář přispěl k obecnému povědomí akademické veřejnosti o distančním vzdělávání, byl dostatečně vysvětlen rozdíl mezi distanční a kombinovanou formou studia. Účastníci se shodli, že existují značné rozdíly v chápání distanční formy studia, a že je nutné sjednotit její výklad. Jde o multimediální formu řízeného studia, v němž jsou vyučující a konzultanti v průběhu vzdělávání trvale nebo převážně odděleni fyzicky od vyučovaných.
Je rovněž nutné chápat rozdílně distanční formu studia od pouhého uplatňování distančních prvků v prezenční či kombinované formě studia. V neposlední řadě stojí problém organizace distančního studia, která vyžaduje z důvodů efektivity součinnost celé vysoké školy, nikoli rozvoj pouze na úrovni fakulty.
Idea celoživotního vzdělávání se v současné době stává programovou strategií rozvoje vzdělávacích systémů vyspělých zemí. O tom, že cílem je, aby se celoživotní vzdělávání stalo
vzdělávací realitou pro všechny, o tom, jaké existují vzdělávací programy, jaká je situace v české republice, co je distanční vzdělávání, jaký je současný stav celoživotního vzdělávání na Univerzitě Karlově, jaké existují vzdělávací programy orientované na výkon povolání a k čemu směřuje vzdělávání zájmové, se dozvíte z publikace Celoživotní vzdělávání na fakultách Univerztity Karlovy v Praze, kterou sestavila Dr. Helena Justová. Brožurka nedávno vyšla v Nakladatelství Karolinum za finančního přispění České spořitelny, a.s. Přináší mj. též přehlednou informaci o celoživotním vzdělávání realizovaném jednotlivými fakultami v akademickém roce 1999/2000, i o některých připravovaných programech pro rok příští.
Dne 22. května 2000 zemřel ve věku nedožitých 67 let doc. PhDr. Jaroslav Nedvěd, CSc., předseda správní rady a prezidia Nadání Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových - nejstarší české nadace.
Bylo jeho zásluhou, že se nadace mohla po roce 1989 plně vrátit ke svému poslání - podporovat vysokoškolské studenty, mladé nadějné vědecké pracovníky a talentované umělce. Pod jeho vedením se nadace stala silným ekonomickým subjektem, čímž byla zajištěna její významná kulturní a společenská činnost do budoucna. Odchodem doc. Jaroslav Němce ztrácí česká akademická obec svého velkého příznivce, moudrého a čestného člověka, který rozuměl potřebám vysokoškolského studentstva a měl pro ně pochopení. Když bylo třeba, uměl vždy podpořit ty zájmy, které vedly k posílení a upevnění vysokoškolského stavu a dokázal se za ně postavit. Byl přítomen na všech důležitých setkáních akademické obce, jejímž potřebám vždy ochotně naslouchal.
Je velká škoda, že takový člověk navždy odešel. Útěchou je však dar, který zanechal svým spolupracovníkům a následovníkům v Hlávkově Nadání - v praxi totiž ukázal, jak lze úctyhodné a ušlechtilé poslání Nadace Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových úspěšně rozvíjet a upevňovat. Čest jeho památce!
