Téměř banální pravdu, že neexistuje nic, co by se nedalo zlepšit, jsem si nedávno uvědomil v souvislosti s vědní politikou Univerzity Karlovy, konktrétně při ocenění vynikajících výsledků práce mladých vědeckých pracovníků, které pravidelně UK provádí.
V laboratoři ústavu, kde pracuji, dosáhl jeden z mých mladších kolegů velmi pozoruhodné výzkumné výsledky (ve FORUM 5/V jsem o nich referoval). Jako snad každý jiný na mém místě, jsem pojal myšlenku, přihlásit výsledky této práce na Cenu rektor UK. Jaké však bylo mé překvapení, když jsem zjistil, že Cena rektora je určena pouze a výhradně za monografii. Nevím, kdy bylo toto kriterium stanoveno, ale jelikož zcela nerespektuje zásady moderní vědní politiky v oblasti přírodních věd, obzvláště v širokém komplexu biomedicínckých disciplín (v nichž jsou za nejcennější pokládány objevné práce především mladých vědeckých pracovníků), muselo to jistě být před mnoha lety. V našich podmínkách na fakultách jsou tito pracovníci mnohdy de facto zakladateli náročných a stále ještě málo rozvinutých oborů (např. molekulární biologie). O to cennější jsou pak ty originální výsledky jejich práce, které dosáhly i mezinárodního uznání. Samozřejmě vím, že existují možnosti soutěžit o ceny různých nadací, a je to jistě v pořádku a správné. Ale sama Univerzita Karlova nemá zájem vynikající mladé členy své akademické obce odměnit, povzbudit, a tak je k pokračování vědeckého bádaní motivovat? Vůbec si nemyslím, že by bylo třeba uvažovat o finanční částce jako dominantě této pocty. Finanční hodnota by mohla být i symbolická - třeba jeden groš.
Na co se ovšem nezapomíná, co povzbudí a zavazuje, je slavnostní veřejné oslovení a ocenění mladého vědce osobností tak významnou, jako je rektor UK. Například slavnostní veřejné zasedání vědecké rady University Karlovy, která by vyslechla teze výzkumných výsledků mladého univerzitního vědce, bych považoval za dobrou příležitost. Byla by to zároveň renesance starých universitních zvyklostí. V každém případě doporučuji uvažovat o tom v dalších 650ti letech, na jejichž prahu historie University Karlovy stojí. Budoucnost je nyní pro nás podstatně důležitější, protože teprve ta ukáže, zda si zasloužíme "slávy otců". Ceny by mohly být vypsány pro základní univerzitní oborové okruhy a biomedicína by mohla být jedním z nich. Kriteria nechť jsou přísná, a ceny udělovány jen při jejich naplnění. Tedy nikoliv automaticky a každoročně.