Forum IV/6

Globální síť partnerských vztahů

Když se 27. listopadu 1997 konala ve Velké aule Karolina přednáška oxfordského historika Timothy Gartona Ashe, na okamžik se naše alma mater ocitla v těsném sepětí se skupinou prestižních britských a amerických univerzit, které společně organizují sérii přednášek Tanner Lectures on Human Values. Mimořádná váha těchto přednášek spočívá v tom, že za intelektuálním podnikem světové proslulosti nestojí jediná vysoká škola, nýbrž dvojice nejslavnějších univerzit Velké Británie (Cambridge a Oxford) a sedm uznávaných univerzit z USA (California, Harvard, Michigan, Princeton, Stanford, Utah a Yale). Teprve v tomto propojení sil a ve využití znásobených možností spočívá dosah celého podniku.

Podobně postupují i přední univerzity, jež usilují o celosvětové uznání a o zmnožení vlastního potenciálu intenzívně využívaným sepětím s řadou dalších vysokých škol na všech kontinentech. Platí to také pro naše smluvní partnery na obou stranách světa. Jako příklady stačí uvést jednu z nejvýznamnějších soukromých škol v USA (New York University) na západě a hlavní metropolitní univerzitu nejlidnatějšího státu světa (Pekingskou univerzitu) na východě. Nabízí se otázka, jak v tomto světle vypadá síť mezinárodních partnerských vztahů Univerzity Karlovy na prahu 650. roku její existence?

Jako jedna z nejuznávanějších středoevropských univerzit se naše alma mater zapojila do řady evropských a světových organizací, z nichž některé se ovšem spokojují s převážně reprezentační nebo poradní činností. Širší dosah pro vědeckou a pedagogickou spolupráci mají (vedle evropských výměnných programů, zejména Socrates/Erasmus) především dvě sdružení. Jednak skupina nejstarších evropských univerzit Coimbra Group, v níž se sdružily tři desítky univerzit z osmnácti zemí, jednak volné seskupení vysokoškolských institucí kolem Mezinárodního střediska Univerzity v Tubinkách (Internationales Zentrum Tübingen), jež každoročně pořádá několik prestižních mezinárodních vědeckých seminářů. Na sklonku našeho století vyrůstá navíc skupina devíti univerzit v kulturních metropolích Evropy roku 2000 (Avignon, Bergen, Bologna, Brusel, Helsinki, Krakov, Praha, Reykjavík, Santiago de Compostela), jež hodlají rozvinout těsnější spolupráci v souvislosti s přípravou vědeckých a kulturních aktivit u příležitosti blížícího se milénia.

Avšak zapojení do širších organizací - stejně jako výměna zprostředkovaná ministerstvem školství na základě mezistátních kulturních dohod - může uspokojit pouze část nároků na mezinárodní styky UK. Každá ambiciózní vysoká škola si buduje vlastní síť vztahů v podobě, jaká odpovídá jejím specifickým potřebám. Ačkoli řada partnerských smluv byla uzavřena již dříve, budování celosvětové sítě kontaktů mohlo začít až na počátku devadesátých let. Zatímco zprvu bylo v rychlém sledu uzavřeno množství smluv se západními vysokými školami, z nichž některé později neprojevily dostatek zájmu o skutečnou spolupráci, ve druhé polovině nynějšího decennia vznikla potřeba cílevědomého výběru možných partnerů, a to při respektování dvojího základního cíle:

Východiskem globální sítě UK je samozřejmě Evropa. Pevné zakotvení ve střední Evropě je dáno souborem 21 německých univerzit, s nimiž se rozvíjí velmi dobrá a rozsáhlá součinnost ve všech oborech. Zatím ne zcela vyrovnaným protějškem je stále intenzívnější spolupráce s polskými vysokými školami, jež by se měla v dohledné době dále rozvinout především v oblasti česko-polského pomezí a Slezska. Tradiční partnerství s rakouskými univerzitami se zatím soustřeďuje do podunajských spolkových zemí, zatímco součinnost se slovenskými univerzitami zdaleka nevyčerpává všechny možnosti.

Z odlehlejších evropských zemí má UK mimořádně bohaté kontakty s Francií a Španělskem, zatímco při dosud slabších stycích s Itálií je na obou stranách patrný zájem o rozšíření spolupráce. Mezi ostatními státy Evropské unie je třeba připomenout Belgii (Svobodná univerzita v Bruselu právě v letošním školním roce zřídila Středisko českých studií), Finsko, Nizozemí, Portugalsko, Řecko, Švédsko a Velkou Británii. V každé z těchto zemí má UK partnery v jedné či dvou předních univerzitách, což umožňuje zabezpečit základní potřeby vědecko-pedagogické výměny. Mimořádně rozsáhlé a plodné styky spojují UK se Švýcarskem, kde našla partnery ve čtyřech předních univerzitách.

Kontakty s některými státy střední, jihovýchodní a východní Evropy nesou stále ještě zátěž minulosti (kdysi jednostranná orientace těchto zemí na Východ, poté náhlý obrat na Západ), jsou poznamenány jejich ekonomickou situací a zůstávají značně vzdáleny optimální podobě. Nicméně již nyní jsou položeny základy perspektivní spolupráce UK s univerzitami v Bulharsku, Chorvatsku, Maďarsku, Makedonii, Rusku, Slovinsku a Svazové republice Jugoslávii. Ve všech případech jde o jednu - a to metropolitní - univerzitu, pouze v případě Ruska vystupují dvě moskevské instituce. Z dlouhodobého hlediska bude žádoucí věnovat této oblasti větší pozornost a nespouštět se zřetele ani Ukrajinu, Rumunsko a Pobaltí.

prof. PhDr. Jaroslav Pánek, DrSc.
prorektor pro zahraniční styky UK

(dokončení v příštím čísle)

SMLUVNÍ PARTNEŘI UNIVERZITY KARLOVY - EVROPA

Andorra:
  1. Andorra (vláda státu Údolí Andorry), Andorra la Vella
Belgie:
  1. L'Université Libre de Bruxelles
  2. Katholieke Universiteit Leuven
Bulharsko:
  1. Universitet Sv. Kliment Ochridski, Sofia
Finsko:
  1. University of Helsinki
  2. University of Joensuu
Francie:
  1. L'Université d'Aix-Marseille II
  2. (L'Université Claude Bernard Lyon I)
  3. L'Université Charles de Gaulle Lille III
  4. L'Ecole des Hautes Etudes en Sciences sociales, Paris
  5. L'Université de Paris I - Panthéon-Sorbonne
  6. L'Université de Paris II - Panthéon-Assas
  7. (L'Université de Paris IV - Sorbonne)
  8. L'Université de Paris VI - Pierre et Marie Curie
  9. L'Université de Paris VII - Denis Diderot
  10. L'Ecole Pratique des Hautes Etudes, Paris
  11. L'Université Louis Pasteur, Strasbourg
  12. L'Université de Toulouse I - Sciences sociales
  13. L'Université de Toulouse II - Le Mirail
  14. L'Université de Toulon et du Var, Toulon
Chorvatsko:
  1. Sveučilište u Zagrebu, Zagreb
Itálie:
  1. Universitá degli Studi di Padova
  2. Nova Spes International Foundation, Roma
  3. Universitá degli Studi di Siena
  4. Universitá degli Studi di Trieste
  5. International Centre for Theoretical Physics, Trieste
  6. Fondazione Giorgio Cini, Venezia
Maďarsko:
  1. Eötvös Loránd University, Budapest
Makedonie:
  1. Univerzitet Sv. Kiril i Metodij, Skopje
Nizozemí:
  1. Universiteit van Amsterdam
Polsko:
  1. Wysza Szkoła Pedagogiczna, Częstochowa
  2. Uniwersytet Jagiellonski, Kraków
  3. (Wysza Szkoła Pedagogiczna, Kraków)
  4. Uniwersytet Lódzki, Lódź
  5. Uniwersytet Warszawski, Warszawa
  6. (Uniwersytet Wrocławski, Wrocław)
Portugalsko:
  1. Universidade de Coimbra
Rakousko:
  1. Johannes-Kepler-Universität, Linz
  2. (Technische Universität Wien)
  3. Universität Wien
Rusko:
  1. Moskovskij gosudarstvennyj universitet im. M. V. Lomonosova,
  2. Moskva
  3. Moskovskij gosudarstvennyj lingvističeskij universitet,
  4. Moskva
Řecko:
  1. University of Athens
Slovensko:
  1. Univerzita Komenského, Bratislava
  2. Trnavská univerzita, Trnava
Slovinsko:
  1. Univerza v Ljubljani, Ljubljana
Spolková republika Německo:
  1. Otto-Friedrich-Universität Bamberg
  2. Universität Bayreuth
  3. Freie Universität Berlin
  4. Humboldt-Universität Berlin
  5. Rheinische Friedrich-Wilhelms-Universität Bonn
  6. Technische Universität Chemnitz
  7. Universität Dortmund
  8. Technische Universität Dresden
  9. (Heinrich-Heine-Universität Düsseldorf)
  10. Friedrich-Alexander-Universität Erlangen-Nürnberg
  11. Johann-Wolfgang-Goethe-Universität Frankfurt am Main
  12. Universität Hamburg
  13. Ruprecht-Karls-Universität Heidelberg
  14. Friedrich-Schiller-Universität Jena
  15. Universität Konstanz
  16. Universität Leipzig
  17. Philipps-Universität Marburg
  18. Ludwig-Maximilians-Universität München
  19. Universität Passau
  20. Universität des Saarlandes, Saarbrücken
  21. Bayerische Julius-Maximilians-Universität Würzburg
Svazová republika Jugoslávie:
  1. Univerzitet u Beogradu, Beograd
Španělsko:
  1. Universidad de Alcalá de Henares
  2. Universidad Autónoma de Barcelona
  3. Universidad de Extremadura, Badajoz
  4. (Universidad de Granada)
  5. Universidad Complutense de Madrid
  6. Universidad Politécnica de Madrid
  7. Universidad de Navarra, Pamplona
  8. Universidad de Salamanca
Švédsko:
  1. Uppsala Universiteit, Uppsala
Švýcarsko:
  1. Universität Bern
  2. Universität Freiburg
  3. L'Université de Geneve
  4. Universität Zürich
Velká Británie:
  1. University of Wales, Cardiff Law School, Cardiff
  2. University of London, Birkbeck College
(Pozn.: S institucemi, jež jsou uvedeny v závorkách, je smlouva připravována k podpisu.)