1. září 1998 | zahájení školního roku 1998 - 1999 |
28. září 1998 - 22. ledna 1999 | výuka v zimním semestru a zimní prázdniny |
22. února 1999 - 28. května 1999 | výuka v letním semestru |
31. srpna 1999 | konec školního roku |
Termíny zkouškového období, exkurzí, praktik apod. si upraví samy fakulty v rámci tohoto harmonogramu.
Dne 25. února 1998 zaslalo MŠMT ČR Univerzitě Karlově seznam přijatých projetků ve Fondu rozvoje vysokých škol pro rok 1998. Rozpočet UK bude zvýšen o 27230 tis. Kč. Tyto finanční prostředky získají řešitelé celkem stodvaceti projektů nejrůznějšího tematického zaměření. Pokud budeme chtít použít sportovní terminologii, můžeme říci, že první místo získala PřF UK s 38 projekty, na dalších místech jsou MFF UK se 17 projekty, LF UK v Plzni, FaF UK v Hradci Králové a 1. LF UK s 8 projekty.
Důstojným protějškem západní Evropy se v úhrnu zahraničních styků UK stala severní Amerika. Mezi dvěma desítkami partnerských univerzit v USA se rozvíjejí nadstandardní vztahy s významnou New York University, zatímco na kanadské straně se mimořádně osvědčila spolupráce s partnery ve Vancouveru. V iberoamerické oblasti zaujímají zvláště důležité místo vysoké školy v Mexiku, v Argentině a Peru. Na africkém kontinentu, odkud přicházejí nové náměty k navázání spolupráce, existují smluvní vztahy zatím jen s Egyptem a Súdánem, zatímco subsaharská část kontinentu zůstává nedotčena. Jisté je, že bližší pozornost si zaslouží alespoň Jihoafrická republika.
Rovněž v řadě asijských zemí se projevuje aktivní zájem o spolupráci s UK. Na Blízkém východě se velmi úspěšně rozvíjejí styky s izraelskými univerzitami, jež skýtají mj. naději na prohloubení hebraistických studií ve střední Evropě. V posledních letech však pozoruhodně narůstá - úměrně tamnímu ekonomickému a kulturnímu vzestupu - význam styků s univerzitami v oblasti Pacifiku. Velmi nadějné jsou kontakty s univerzitami v Japonsku a Číně, ale také v Jižní Koreji, na Tchaj-wanu a částečně i v Austrálii. Úroveň tamního vysokého školství a zájem západoevropských a amerických univerzit o navázání intenzivních styků především s východoasijskými mocnostmi nasvědčují tomu, že v tomto prostoru zůstává i pro nás ještě mnoho nevyužitých možností.
Globální síť partnerských vztahů UK má již zřetelné obrysy. V některých částech světa - především ve východní Evropě a v Asii - však stále zůstává značně neúplná. Cílem jistě není (a ani v příznivějších ekonomických podmínkách by nemohlo být) zcela rovnoměrné pokrytí všech kontinentů. Leč dlouhodobější výhled musí počítat se specifickými úkoly, jež má centrální univerzita v každém vyspělém státě. Kromě výuky a pěstování vědy na nejvyšší dosažitelné úrovni je to trvalé zajišťování otevřenosti vůči světu: jednak získávání a kvalifikované vyhodnocování aktuálních poznatků o všech důležitých částech světa ve smyslu soustavně pěstovaných areálních studií, jednak vysílání pozitivních signálů o mateřské zemi do světa prosazováním lektorátů, středisek českých studií, delegováním nejlepších studentů, učitelů a vědců na zahraniční univerzity, stejně jako pořádáním videokonferencí apod.
Mezinárodní vztahy UK, jež s nevšední obětavostí zajišťuje odbor zahraničních styků rektorátu UK pod vedením Ing. Ivany Halaškové, jsou nástrojem k překonání zakořeněných domácích limitů a k dosažení vysokého, před ostatním světem obhajitelného standardu. Všem fakultám a ústavům se tu nabízí příležitost k mezinárodnímu srovnání a kvalitativnímu vzestupu. Je proto nanejvýš žádoucí, aby pracovníci všech fakult přispěli svými zkušenostmi a podněty k nalezení optimální mezinárodní orientace Univerzity Karlovy. Pomohou tím sobě i příští české inteligenci otevřít okna do světa ve správný čas pravým směrem.
Dne 26. ledna 1998 došlo k uzavření smlouvy o pronájmu školních budov základní školy Na zelené lišce v Praze 4 Husitské teologické fakultě UK. Tímto aktem, resp. přestěhováním fakulty a zahájením výuky v říjnu 1998, tak bude mít HTF UK poprvé od svého vzniku (1924) samostatné pracoviště, které umožní více než dosud vyhovět zájmu uchazečů o studium, zajistí potřebné přednáškové a seminární místnosti, společnou aulu, studovnu, knihovnu i potřebné pracovny a kanceláře pro učitele a děkanát. HTF UK, která je teologickou fakultou otevřenou všem bez rozdílu rasy, pohlaví, konfese či světového názoru, tím dovrší svoji pedagogickou a organizační transformaci v souladu se společenským vývojem v ČR. V prohlášení děkana Husitské teologické fakulty UK k získání samostatného sídla fakulty vyslovil prof. Zdeněk Kučera "upřímný dík rektorovi prof. Karlu Malému a pracovníkům a právníkům RUK za porozumění a podporu v nesnadných chvílích získávání nového sídla pro fakultu". Děkan HTF UK dále konstatoval, že "přesídlení není jen technickou záležitostí, nýbrž je spojeno s řadou dalších, často velmi jemných otázek osobních, psychologických, sociologických, pedagogických i spirituálních".
Získání samostatného sídla považuje fakulta za významný příspěvek městské části Prahy 4 k oslavám 650 let od založení UK.
Děkan Husitské teologické fakulty UK prof. ThDr. Zdeněk Kučera (vpravo) před podpisem se starostou Městské části Praha 4, senátorem Zdeňkem Klausnerem.
Do rozšiřující se globální sítě vztahů Univerzity Karlovy přibyl další kontakt. Byl navázán s bělehradskou univerzitou Svazové republiky Jugoslávie v době pobytu vedení UK v Bělehradě v loňském roce a stvrzen během návštěvy rektora Univerzity Bělehrad prof. Dragana Kuburoviče a děkana její filologické fakulty prof. Slobodana Grubačiče v Praze ve dnech 10.- 13. února 1998. Jugoslávští hosté se setkali s ministrem školství ČR J. Sokolem, navštívili LF Plzeň a Stomatologickou kliniku 1. LF UK. Dne 11. února 1998 pak podepsali rektoři obou univerzit Pracovní plán k Dohodě o vědecké spolupráci mezi Univerzitou Bělehrad a Univerzitou Karlovou na léta 1998 - 2000. Plán zahrnuje vědeckou spolupráci mezi oběma univerzitami především v oboru historie, byzantologie, slavistiky, práva, analytické chemie a geometrie.
Podepsání Pracovního plánu k Dohodě o vědecké spolupráci mezi Univerzitou Bělehrad a Univerzitou Karlovou byl přítomen i velvyslanec Svazové republiky Jugoslavie D. Stojičič (vlevo). Uprostřed rektor Univerzity Bělehrad D. Kuburovič spolu s děkanem její Filologické fakulty S. Grabačič.