Dobová kresba vystihuje bojovou náladu studentů u vchodu do Karolina v revolučním roce 1848.I když oslavy 650. výročí založení Univerzity Karlovy byly oficiálně zahájeny už v loňském roce (17. listopadu 1997) a konference, vědecké semináře, kolokvia, ediční a mediální aktivity, výstavy, koncertní vystoupení atd. od té doby na celouniverzitní úrovni nebo na úrovních fakultních již probíhají, přesto je za vrchol oslav považována jejich oficiální část - období od 3. do 9. dubna 1998. V této době proběhnou akce, o nichž bude více než o jiných informována nejširší veřejnost domácí i zahraniční. Univerzita Karlova se v této době nejvíce zviditelní, její vědecká i pedagogická činnost se ocitne v centru pozornosti mediálních úvah a komentářů. Největší pozornosti se budou zajisté těšit akce, na které z následujících příspěvcích upozorňujeme.
Oslavy pětistého výročí založení Univerzity Karlovy se konaly v historickém osmačtyřicátém roce minulého století a charakteristickým rysem oslav byla jejich prodchnutost revolučním duchem a velkým vlastenectvím. Dne 7. dubna 1848 (byl pátek, 9 hodin večer) přivítalo slavnostně vyzdobené Karolinum četné zástupce tehdejšího vědeckého života a davy studentstva, kteří se sem sešli k slavnostnímu shromáždění. V oknech zářily svíce a pochodně, vchody a balkóny byly ozdobeny chvojím, drapériemi a znaky České koruny a v průčelí auly, mezi trofejními prapory a zbraněmi, stála socha Karla IV. Břeskná vojenská muzika vyhrávala na jedné z chodeb, rozjaření studenti provolávali vlastenecká hesla a vítali profesory, známé svým českým cítěním, hromovým "sláva". Pěvecký sbor přednesl vlastenecké písně a závěrem zazpívali všichni shromáždění Gaudeamus igitur. Aby dali studenti i vnější význam svému cítění, spálili cylindr a cop, historické symboly zpátečnictví a "znak byrokratického a vůbec veškerého tvrdošíjného šlendryánu", jak napsaly v duchu své doby Havlíčkovy Národní Nowiny. Potom uspořádali pochodňový průvod noční Prahou ke Karlovu mostu, kde podle usnesení historického shromáždění, měla být postavena socha Karla IV.
Dobová kresba vystihuje bojovou náladu studentů u vchodu do Karolina v revolučním roce 1848.
Oslavy vyvrcholily slavnostním shromážděním ve Vladislavském sále Pražského hradu 7. dubna 1848, kde se shromáždilo tehdejší vedení Univerzity Karlovy a celá akademická obec, zástupci zahraničních univerzit, cizích a domácích institucí a diplomatický sbor. Oslavy začaly starobylým latinským motetem a po něm pražští učitelé pod taktovkou Metoda Doležila zazpívali Foerstrův hymnus. Poté se rektor UK prof. B. Bydžovský obrátil k prezidentu republiky Dr. Edvardu Benešovi a požádal jej, aby promluvil. Po fanfárách prezident Beneš mj. řekl: "Ani letošní šestisté výročí naší univerzity neslavíme v dobách klidných. Tři roky po nejhroznější válce v dějinách lidstva není dosud mezi národy a státy míru, jehož si všichni toužebně, upřímně a z plného srdce přejeme. Aby tato přirozená lidská touha, doprovázená svobodou víry, vědy, myšlení a vyznání, byla splněna, je třeba stále znovu pěstovat a uskutečňovat všestrannou duchovní svobodu, která je podmínku každého opravdového duchovního života a duševní práce vůbec.
Tato svoboda, založená na úctě člověka k člověku a na obecné snášenlivosti, jejímž sídlem naše univerzita už svou tradicí vždycky byla, dovede bohdá opět v míru Univerzitu Karlovu a nás všechny s ní k šťastnému rozkvětu a opravdu šťastné budoucnosti."
"Veškeré mravní i politické úspěchy nebo zvraty vždy hluboce postihly a určovaly - někdy i na dlouhou dobu - osudy našich vysokých škol, jež stály vždy na straně poznané pravdy, svobody a mravnosti," řekl ve svém projevu účastníkům slavnostního shromáždění 7. dubna 1948 ve Vladislavském sále Pražského hradu prezident ČSR dr. Edvard Beneš.
Obnovená zakládací listina Univerzity Karlovy, vydaná prezidentem Ed. Benešem.
Slavnostně vyzdobený vchod do Karolina přivítal účastníky oslav 600. výročí založení UK.
Ten den bude na Pražském hradě přijata prezidentem České republiky Václavem Havlem delegace Univerzity Karlovy v čele s jejím rektorem prof. Karlem Malým. Jeho Magnificence, rektor Univerzity Karlovy, spolu s prorektory, kvestorem, děkany všech fakult UK a vedoucími ostatních univerzitních pracovišť předají prezidentu republiky jubilejní pamětní medaili k 650. výročí UK za "Zásluhy o upevnění české státnosti, podporu vědy, vzdělanosti a rozvoj světové kultury", Pamětní list, v jehož textu je zdůrazněna "dávná univerzitní idea svobodného bádání, jež směřuje k hledání pravdy a cesty k naplnění kulturní a duchovní celistvosti člověka" a čtyřsvazkové Dějiny Univerzity Karlovy, obsáhlé zpracování historie naší alma mater, první velká monografie univerzitních dějin, kterou dosud UK - nejstarší univerzita na sever od Alp a na východ od Rýna - neměla. Dílo je výsledkem práce autorského kolektivu více než dvaceti autorů a redaktorů, v jehož čele stáli jako odpovědní redaktoři a autoři pracovníci Archivu UK a Ústavu dějin UK. Prezidentu republiky budou všechny čtyři svazky Dějin Univerzity Karlovy předány v kožené vazbě, opatřeny plastickým znakem UK, zlatou ořízkou, šitým kapitálkem a uloženy v sametovém pouzdře. Tato vnější podoba univerzitních dějin je výsledkem ruční práce knihařů firmy Calamarus. Do rukou prezidenta je předáváno dílo unikátní podobě - existuje totiž pouze jen tento jediný exemplář.
Slavnostní šat dala čtyřsvazkovým Dějinám UK, daru Univerzity Karlovy prezidentu republiky, firma Calamarus, reprezentovaná knihařem Ladislavem Hodným, synem Ladislava Hodného st., zakladatele firmy Knihařství - Hodný a synové (založil ji v roce 1930). Logo firmy vytvořil významný český typograf a umělecký kaligraf Oldřich Merhaut (1897 - 1977), ve své době jediný český umělecký grafik, jehož typografická písma byla vydána mezinárodně pro potřeby knihtisku ve všech evropských zemích.
"Konference s názvem O roli univerzit na prahu 21. století patří mezi nejvýznamnější vědecké akce, jež Univerzita Karlova během oslav svého výročí pořádá. Její jednání bude platformou pro odborné přednášky a diskusní vystoupení našich a zahraničních odborníků, v nichž půjde o vymezení základní univerzitní ideje, její historické kontinuity nebo i diskontinuity a porovnávání její různosti či stejnosti v rámci evropských a světových univerzit. Zároveň bude místem zamyšlení nad změnou, kterou myšlenka univerzitního vzdělávání v současnosti prochází. Stane se i místem návrhů, jakým způsobem bude třeba vypořádat se s možnou proměnou univerzitního paradigmatu v budoucnosti, tedy, jakým způsobem je třeba se připravit a co dělat již nyní pro to, aby mohla být zajištěna pedagogická, vědecká i ekonomická prosperita Univerzity Karlovy v nejbližší budoucnosti i v letech příštího tisíciletí a její připravenost na budoucí nové úkoly a výzvy," řekl v rozhovoru o poslání konference její odborný garant, prorektor UK doc. Ivan Wilhelm. Konference, která se bude konat od 3. do 6. dubna 1998, se zúčastní přes stovku odborníků z České republiky a ze zahraničí. Její jednání proběhne ve dvou sekcích - historické a všeobecné. Zatímco všeobecná sekce se bude věnovat výše zmíněným tématům, historická sekce se zaměří "na specifickou charakteristiku pražské univerzity, tedy na její vnitřní ideové dělení - ve středověku na právníky a ty ostatní, v renesanci a baroku na husity a katolíky, od roku 1882 na českou a německou univerzitu a od roku 1939 na dvojí totalitu, jednou hnědou a jednou rudou. Tato sekce bude jednat pod názvem Pražská univerzita v evropském kontextu, neboť kromě uvedených specifik pražské univerzity chceme poukázat i na to, že když hovoříme o pražské univerzitě, hovoříme i o evropské a světové vzdělanosti," řekl PhDr. Michal Svatoš z Ústavu dějin UK, který je spolu s prof. F. Šmahelem organizátorem historické části konference. Sejdou se na ní se sejdou nejvýznamnější badatelé z oborů dějiny univerzit a dějiny vzdělanosti z celé Evropy, ale i z Japonska, Kanady či USA. Mezi nimi například prof. Joseph Bricall, prezident Asociace evropských univerzit (CRE), která bude během konference zasedat, historik F. Seibt či P.Moraw a z českých historiků nebude, podle - Dr. M. Svatoše - chybět nikdo, "kdo v českém dějepise něco znamená". Výsledky konference budou publikovány ve sborníku, který by se měl objevit nedlouho po skončení jejího jednání.
Přesně ve dvacet hodin pohasnou světla krásných lustrů ve Dvořákově síni pražského Rudolfina a rozsvítí se signální světla televizních kamer. Obecenstvo v sále, stejně jako televizní diváci druhého programu ČT, se stanou svědky slavnostního koncertu České filharmonie, věnovaného oslavám 650.výročí založení Univerzity Karlovy. Jako hosté koncertu jsou očekáváni předseda vlády ČR Josef Tošovský, rektor UK prof. Karel Malý a vedení UK, nejvyšší zástupci všech fakult a součástí UK, rektoři ostatních vysokých škol ČR, předseda Parlamentu ČR Miloš Zeman, předseda Senátu ČR Petr Pithart, nejvyšší představitelé MŠMT ČR, církví, diplomatického sboru, zástupci sponzorů oslav a mediálních partnerů a další významní hosté. Na pořadu koncertu České filharmonie pod taktovkou dirigenta Vladimira Ashkenazyho bude vedle skladeb Maurice Ravela, Alberta Roussela a Antonína Dvořáka na pořadu i jedno z velkých děl Petra Ebena kantáta Pocta Karlu IV. pro mužský sbor a orchestr na slova Zakládací listiny, která vznikla v roce 1978 k 600. výročí úmrtí Karla IV. Kantátu provede mužský sbor Kühnova smíšeného sboru (sbormistr Pavel Kühn).
Hudební skladatel Petr Eben, jeden z nejvýznamnějších současných českých komponistů, který ve svých skladbách často uplatňuje historickou inspiraci, je autorem řady skladeb orchestrálních (Pražské nokturno), varhanních (Laudes, Job) a duchovních (Te Deum). V devadesátých letech se stal čestným doktorem Univerzity Karlovy i členem Čestného výboru oslav.
Proč jste si vybral z bohatých dějin pražské univerzity ke zhudebnění právě téma Zakládací
listiny UK?
Zakládací listina UK se mi dostala do ruky při šestistém výročí Karlovy smrti. Ohromila mě svou básnickou silou a vznešeností vskutku královskou. S údivem jsem si uvědomil, že slovo, napsané s velkou láskou a touhou po uskutečnění dobrého díla, zůstává živé i po staletích.
Do jaké míry je tato skladba ovlivněna středověkem?
Do duše potenciálního umělce se jednotlivé podněty skládají jako kaménky mozaiky, která se pak stane zdrojem jeho inspirace. U mne to bylo nepochybně středověké město Český Krumlov, kde jsem strávil mládí, a gregoriánský chorál, který jsem již jako desetiletý regenschori v krumlovském kostele svatého Víta provozoval. Středověké umění ve všech svých podobách mě strhovalo svou spirituální výpovědí a touha přeložit něco z tohoto bohatství do soudobého hudebního jazyka mne nikdy neopustila.
Čím jste byl při komponování nejvíce inspirován, resp. jakou hlavní myšlenkou, sdělením nebo poselstvím je skladba vedena?
Mým úmyslem bylo nechat znovu zaznít Karlovo poselství z hlubiny dějin. Byl bych rád, kdyby posluchač přijal poněkud syrovou středověkou intonaci, kterou jsem se snažil vystihnout kolorit doby. Listina je nadepsána slovy "na věčnou paměť", ke kterým jsem se opět vrátil na konci skladby, kde se Karlova slova jakoby propadají do věčnosti.
V roce 1994 jste byl jmenován doktorem honoris causa Univerzity Karlovy. Znamenalo pro Vás, pro člověka, který dosáhl řady četných uměleckých úspěchů v Evropě i ve světě, ocenění Vašeho života a práce Univerzitou Karlovou nějaký emocionálně jiný "obtisk" v duši, než ocenění jiná?
Toto ocenění mne nesmírně potěšilo - pracoval jsem na univerzitě 37 let s velkou chutí. Každého studenta jsem vnímal jako osobnost, snažil se mu porozumět a předat mu to, co jsem sám uměl. Lidská setkání na půdě vědy a umění přinášejí vždy cenné hodnoty pro obě strany. Za to jsem dnes svému osudu i univerzitě vděčen.
Profesor Petr Eben dlouhá léta působil na katedře hudební vědy FF UK a jeho podíl na spiritualitě Univerzity Karlovy je veliký.
Za tradici můžeme považovat akt uctívání zakladatele pražské univerzity Karla IV. významnými církevními autoritami. Vždyť první pohřební řeč přednesl Vojtěch Raňkův z Ježova, druhou nejslavnější v roce 1409 Mistr Jan Hus. V moderních dějinách Univerzity Karlovy nelze nevzpomenout 5. duben 1948, kdy u příležitosti oslav 600. výročí založení UK byly ve Svatovítské katedrále (arcibiskupem Beranem) a v hlavních kostelích tří křesťanských církví slouženy slavnostní bohoslužby. Slavnostní bohoslužbu sloužil Miloslav kardinál Vlk v katedrále sv. Víta při "malém" jubileu (645 let založení UK) v roce 1993 a také letos, u příležitosti jubilea "velkého" pořádá Univerzita Karlova a Arcibiskupství pražské bohoslužbu slova na počest 650. výročí založení UK a k uctění památky jejího zakladatele Karla IV. V katedrále sv. Víta na Pražském hradě se bohoslužba slova uskuteční za předsednictví Jeho Eminence Miloslava kardinála Vlka, arcibiskupa pražského a za účasti nejvyšších představitelů Univerzity Karlovy a řady dalších významných hostů. Na bohoslužbě se hudebně podílí Vysokoškolský umělecký soubor, který řídí Adolf Melichar. Po skončení liturgie položí ke hrobu Karla IV. ve Svatováclavské kapli Miloslav kardinál Vlk, rektor UK prof. Karel Malý, prorektoři UK a děkanové teologických fakult věnec se stuhou s nápisem "Univerzita Karlova svému zakladateli".
V předvečer příprav oslav odpověděl Miloslav kardinál Vlk velmi ochotně na dvě otázky, které mu položila redakce časopisu Forum.
Pane kardinále, v jaké skutečnosti, resp. v jaké hlavní ideji spočívá - podle Vás - duchovní rozměr současné činnosti Univerzity Karlovy?
Domnívám se, že hlavní idea duchovního rozměru současné činnosti Karlovy univerzity je - a má být - ve vytváření duchovní kultury v tom nejširším slova smyslu pro společnost, v níž tato kultura byla programově devastována. Při současném výročí by mělo být zřetelné, že důležitým prvkem onoho duchovního rozměru je návrat ke kořenům a tradicím, což neznamená návrat do minulosti. "Věrnost kořenům znamená především dokázat organicky spojit trvalé hodnoty...s výzvami dnešního světa, víru s kulturou..." (Jan Pavel II. při odletu z Polska, 10. 6. 1997).
K duchovní kultuře patří rozvíjet zápal pro hledání pravdy, též v nejširším slova smyslu, a prohlubovat úctu k ní. V době po pádu ideologií a relativizace všech hodnot je univerzita pro národ katedrálou ducha.
Jaký význam přikládáte existenci svazku teologických fakult s ostatními fakultami Univerzity Karlovy?
Asi takový, jako má duše v těle. Přikládám jim dnes význam daleko větší, než měly v posledních staletích, poněvadž vyústění pozitivisticko-vědeckého vývoje a obrovského technického pokroku přímo požaduje "hledání duše". Nehodnotím, jak tuto svou roli plní a svou otevřeností onu "průvodcovskou" službu na cestách hledání všem ostatním poskytují.
Pane kardinále, děkujeme za rozhovor.
Jeho Eminence, Miloslav kardinál Vlk, arcibiskup pražský, za jehož předsednictví se uskuteční v katedrále sv. Víta na Pražském hradě bohoslužba slova.
Slavnostní zasedání ve Vladislavském sále je vrcholnou společensko-politickou událostí oslav. Akce se uskutečňuje za účasti hlavy státu, reprezentantů Parlamentu a Senátu ČR, Ministerstva školství a tělovýchovy ČR, představitelů Univerzity Karlovy a dalších českých vysokých škol, představitelů sponzorských organizací a představitelů hospodářského a kulturního života. Po příchodu akademických představitelů přivítá hosty představitel Univerzity Karlovy. Po projevu rektora UK, prof. Karla Malého a prezidenta republiky ČR, Václava Havla, přednese Čtení z historie UK František Derfler. Po hudebním vstupu vystoupí s projevem Prof. Joseph Bricall, prezident Asociace evropských rektorů. Poté bude slavnostní zasedání ukončeno.
Na slavnostním odpoledni bude udělen dvaceti třem laureátům titul "doktor honoris causa". (O významu tohoto ocenění na staroslavné Univerzitě Karlově se dočtete v rubrice Historia universitatis).
Další odpoledne budou na rozšířeném zasedání představitelů akademické obce UK předány jubilejní medaile k 650. výročí založení UK.
Od středověku jsou medaile nedílnou součástí tzv. univerzitních insignií. Zvláštní kapitolu představují pamětní medaile, vytvořené v upomínku významných historických událostí, které mají souvislosti s dějinami Univerzity Karlovy. Jejich udělování počíná rokem 1848. Celá řada univerzitních pamětních medailí, malých uměleckých děl, vznikla v našem století. Ústředním motivem univerzitních medailí bývá známý obraz nejstaršího univerzitního pečetidla, se sv. Václavem, patronem českého vysokého učení, a Karlem IV., zakladatelem univerzity. Často se setkáváme rovněž s vyobrazením Karolina - sídla Univerzity Karlovy, univerzitních žezel a symbolů univerzitních disciplín. V poslední době se k univerzitním medailím přidala nová vyznamenání a ocenění. Mezi ně patří například mezinárodní Cena Karla IV., udělovaná od roku 1993 Univerzitou Karlovou společně s hlavním městem Prahou významným osobnostem světového významu. Zlaté, stříbrné a bronzové pamětní medaile obdržely od roku 1989 přes dvě stovky významných představitelů vědeckého a veřejného života.
Na slavnostním zasedání (9.4.) bude uděleno kolem 100 jubilejních medailí k 650. výročí UK významným osobnostem od nás i ze zahraničí, které prospěly UK. Tato medaile byla utvořena podle návrhu výtvarníka prof. Jiřího Harcuby. V průběhu celého výročí bude kromě čestných doktorátů (8.4.) uděleno 200 jubilejních medailí a tisíc pamětních medailí (zhotovených podle návrhu prof. Jozefa Soukupa). Spolu s jubilejní a pamětní medailí k 650. výročí UK obdrží ocenění též diplom podle výtvarného návrhu Oldřicha Kulhánka. První jubilejní medaile byly již předány: v březnu Univerzitě J. A. Komenského v Bratislavě za zásluhy o rozvoj vzdělanosti, vědy a kultury a podporu česko-slovenské vzájemnosti a také všem rektorům českých vysokých škol za zásluhy o rozvoj českého vysokého školství.
| prof. Denise Albe-Fessard | za celoživotní dílo v oblasti fyziologie a patofyziologie |
| Sir Michael Francis Atiyah, F. R. S. | za mimořádný přínos pro rozvoj matematiky |
| prof. Francois Delange, M. D., Ph. D. | za celoživotní dílo v oboru pediatrie |
| prof. Zdeněk Radslav Dittrich | za celoživotní dílo v oboru teologie a slovanské historie |
| Sir Anthony Epstein | za celoživotní dílo v oboru virologie a onkologie |
| prof. Marie Daria Haustová, M. D. | za vynikající vědecké zásluhy v oblasti patologie |
| prof. Norbert Hilschmann | za příspěvek k rozvoji imunologie |
| prof. Lic. Dr. Gert Hummel | za zásluhy o rozvoj oboru teologie a filozofie náboženství |
| Masao Ito, M. D., Ph. D. | za objevy v oblasti fyziologie a neurofyziologie |
| Dr. Paul Adrian Janssen | za celoživotní dílo v oboru psychofarmakologie |
| prof. Jacques Le Goff | za celoživotní dílo v oboru historie |
| prof. Alexander R. Lieberman | za zásluhy o rozvoj oboru neurobiologie |
| prof. Pavel Machotka, Ph. D. | za celoživotní přínos psychologii umění a empirické estetice |
| PhDr. Oleg Michajlovič Malevič, CSc. | za vědecký přínos k poznávání české literatury a její propagaci |
| prof. Dr. Richard G. Plaschka | za celoživotní dílo v oboru středoevropské historie |
| prof. Dr. Herbert Schambeck | za významný přínos vědám o právu a státu |
| prof. Janusz Siatkowski | za celoživotní dílo v oblasti jazykovědné slavistiky |
| prof. George J. Staller | za celoživotní dílo v oboru makroekonomie |
| prof. Ing. Rudolf Zahradník, DrSc. | za zásluhy o rozvoj oboru teoretické a kvantové chemie |
| prof. Pierre-Gilles de Gennes, komandér řádu Čestné legie | za mimořádný přínos pro rozvoj fyziky |
| Sir Andrew Huxley, O.M., F.R.S. | za základní objevy v obecné svalové a nervové fyziologii a za činnost v mezinárodních vědeckých společnostech |
| prof. James Dewey Watson | za fundamentální objevy ve struktuře a funkci deoxyribonukleové kyseliny a za celoživotní dílo v molekulární biologii a genetice |
| prof. Thomas N. Mitchel, M. A., Ph. D. | za celoživotní dílo v oboru klasických studií |
V Křížové chodbě Karolina se v rámci jubilejního roku (tj. od 17. listopadu 1997 do 7. dubna 1999) představují jednotlivé fakulty Univerzity Karlovy. Po pětici medicínských fakult pokračovala 6. března 1998 prezentace fakult UK slavnostní vernisáží expozice Filozofické fakulty a fakult, které se od ní oddělily - Přírodovědecké (1920), Pedagogické (1945) a Matematicko-fyzikální (na počátku padesátých let).
Slavnostnost zahájil rektor UK prof. Karel Malý, který přivítal hosty i zástupce sponzorů oslav 650. výročí a předal slovo děkanovi Filozofické fakulty, doc. PhDr. Františku Vrhelovi. Podle slov rektora UK totiž právě Filozofická fakulta jako jedna z nejstarších univerzitních fakult je představitelkou "kontinuity celého vývoje univerzity". Doc. František Vrhel označil ve svém vystoupení výstavy jednotlivých fakult za "organickou součást oslav", a jak dále prohlásil, že "kapesní muzea v Karolinu se stávají dočasným výrazem korporovaného dědictví... Zajímavé exponáty zdůrazňují různé stránky historie a současnosti jednotlivých fakult". Děkan Filozofické fakulty závěrem účastníkům vernisáže sdělil, že "Filozofická fakulta se při výběru exponátů shlédla ve své minulosti". I nejpoutavější vystavené unikáty "přebila" zpráva o nejnovějších nálezech Českého egyptologického ústavu v Egyptě...
Na slavnostním otevření druhého bloku fakultních výstav ani tentokrát nechyběla hudba - trio Ars Cameralis zavedlo posluchače do prvních desetiletí existence Univerzity Karlovy a připomenulo středověkou hudbu českou, evropskou a předneslo středověké milostné písně.
V současném období si návštěvník Karolina může prohlédnout expozice hned tři: do poloviny dubna výstavu Filozofické, Přírodovědecké, Pedagogické a Matematicko-fyzikální fakulty, dále stálou expozici o vývoji Univerzity Karlovy. A do konce října je otevřena i výstava uměleckých děl věnovaných předními českými umělci Univerzitě Karlově.
Pohled do expozice Filozofické fakulty na nejstarší exponáty Ústavu pro klasickou archeologii. Vpravo džbán s víčkem (dílna Athény 730 př. n. l.), vlevo Peliké - apulská váza (prestonský malíř, polovina 4. stol. př. n. l.)
Začátkem letošního března patřilo Karolinum České televizi. Natáčelo se zde pokračování soutěžního pořadu O poklad Anežky české. Na chodbách se objevily rekvizity, přenosná maskérna a samozřejmě televizní kamery. Před jednou z nich se ve Velké aule sešli spolu s režisérem celého pořadu Antonínem Vomáčkou i rektor Univerzity Karlovy prof. JUDr. Karel Malý s moderátorem Markem Ebenem. V krátkých odpovědích na několik otázek připomenul rektor Univerzity Karlovy 650 let od založení naší nejstarší univerzity a na dotaz o "stáří" almae matris reagoval: "Univerzita je stará jen věkem, ale mladá svých duchem, přicházejí sem mladí lidé a to nejkrásnější na ní je, že se zde myslí na současnost a budoucnost." Společně se snažili také spočítat mladé radující se absolventy při promocích. Ročně podepisuje Jeho Magnificence na pět tisíc diplomů, jen za osm let jeho práce ve funkcích prorektora (a rektora) se tedy ve Velké aule radovalo z úspěšně ukončeného vysokoškolského studia kolem čtyřiceti tisíc mladých lidí! Marek Eben v závěru popřál prof. Karlu Malému mnoho radosti v jeho nelehkém úřadu, univerzitní "Anežku" v karolinské dekoraci můžete vidět na prvním programu České televize v polovině dubna 1998.
Na snímku rektor UK prof. Karel Malý, moderátor Marek Eben a režisér pořadu Antonín Vomáčka.
Co byste v souvislosti s 650. výročím založení Univerzity Karlovy popřál jednak UK samé, jednak českým vysokým školám vůbec?
