Forum IV/8-9

Poprvé mohla veřejnost spatřit Velkou aulu v dnešní podobě v roce 1948. Ta vznikla během rekonstrukce Karolina, kterou uskutečnil v letech 1945 - 1959 architekt Jaroslav Fragner. Podnět k zásadní změně oproti minulé podobě auly, tj. obrácení čela sálu, jež bylo původně při stěně do Železné ulice, inspiroval architekta objev zazděného nedotčeného gotického portálu, jímž od 14. století vstupovali do auly akademičtí hodnostáři. Tímto portálem dnes opět vychází slavnostní průvod, ať už při pravidelně konaných promocích, nebo při jiných univerzitních akcích. Velká aula Karolina se během své historické existence stala svědkem vystoupení mnoha významných osobností evropského a světového významu z oblasti politiky i z vědeckého, kulturního a společenského života. Velkým písmem do kroniky jejího života budou zapsány i dny a měsíce oslav 650. výročí založení Univerzity Karlovy, svátku těch, kteří "bez přestání lačnějí po plodech věd".

Velká aula březen 1948

Velká aula 17. listopadu 1997

Pečetní obraz Univerzity Karlovy. Na pozadí kosočtvercových polí s růžicemi je zobrazen zemský patron sv. Václav. V pravé ruce drží kopí s praporem, na němž je znamení orlice, pod ním písmeno W (Wenceslaus), v levé ruce má na rameni štít s orlicí. Vedle sv. Václava klečí Karel IV. ve zbroji, s královskou korunou na hlavě. Podává oběma rukama knížeti Václavovi složenou listinu s visutou pečetí. Po stranách postav jsou erby panovníka svaté říše římské (orlice) a krále českého (lev). Opis kolem pečetního pole vyjadřuje, že fundátor svěřuje zakládací listinu a tím celou univerzitu do ochrany patrona českého království, který se zároveň stává patronem univerzity.

FOTO PRO FORUM: JAN SMIT


Insignie Univerzity Karlovy: rektorský řetěz, žezlo, klíč od Karolina a prsten - výsostné znaky univerzity - jsou také výrazem zvláštního postavení univerzit ve společnosti.

FOTO PRO FORUM: JIŘÍ PLOYHAR


Jedno z děl inspirovaných impozantní osobností krále Karla IV., práce Hany Čápové KAREL IV. (z výstavy téměř tří set darů českých výtvarníků k 650. výročí UK).

FOTO PRO FORUM: ALENA LÁBOVÁ


Osobnosti světové vědy a kultury na Univerzitě Karlově
(1990-1997)

Slavní návštěvníci Univerzity Karlovy

Již od doby vzniku hostila pražská univerzita ve svých zdech významné návštěvníky, panovníky, učence, myslitele a literáty. Jedněmi z prvních, které pražské vysoké učení přivítalo na akademické půdě, byli pochopitelně ti, kteří se zasloužili o její vznik - zakladatel univerzity, král Karel IV. a první univerzitní kancléř a pražský arcibiskup Arnošt z Pardubic. Od husitství se Karolinum stalo místem politických jednání, učených sporů s posly církevních koncilů, shromáždění kališnického kněžstva a sněmů české šlechty. Zde se konalo shromáždění stavů Českého království roku 1547 a z  pražského Karolina se v roce 1618 vydal průvod odbojných stavů, který skončil druhou pražskou defenestrací. Karlovu akademii navštívil počátkem 16. století známý luteránský kazatel Thomas Müntzer a na univerzitní půdě bydlel proslulý astronom rudolfinského dvora Jan Kepler. V 19. století si návštěvu pražské univerzity nenechal ujít nikdo z významných návštěvníků města, zvláště ze slovanských zemí. Nejvíce hostů však zavítalo na Univerzitu Karlovu po 2. světové válce, po rekonstrukci historické budovy Karolina. Po společenských změnách v roce 1989 se transformovaná univerzita stala vyhledávaným cílem návštěv zahraničních státníků, představitelů politického života, vědeckých a kulturních osobností.1)
1) Osobnosti, které v letech 1990 - 1997 Univerzitu Karlovu navštívily a jejichž činnost byla na staroslavném pražském učení oceněna, připomíná v roce 650. výročí jejího založení publikace Charles University and Wider World Prominent Representatives of Science, Scholarship and Culture at Charles University (1990 - 1997). Vzhledem k tomu, že vychází pouze v angličtině, požádala redakce autory, aby svolili ke krácení textů pro univerzitní časopis. V okamžiku, kdy se do Prahy v dubnu 1998 sjedou vynikající představitelé světové kultury a vědy, aby se zúčastnili významných jubilejních akcí na Univerzitě Karlově, je více než příhodné připomenout některé jejich slavné předchůdce - doktorandy. Bohužel v tomto čísle časopisu nemůžeme přinést ani zkrácenou verzi seznamu světových osobností ze všech vědních oblastí i veřejného života, jejichž činnost byla na Univerzitě Karlově oceněna některou z udělovaných medailí.

Čestné doktoráty Univerzity Karlovy

Udílení titulů čestných doktorů na pražské univerzitě má téměř dvě stě let dlouhou tradici. Titul čestného doktora (doctor honoris causa) udělovala univerzita se souhlasem panovníka jako vyznamenání svého druhu již od počátku 19. století. Panovnický dekret z roku 1819 přisoudil čestným univerzitním poctám významné postavení náhrady za doktorský titul získaný řádným studiem, a to pouze osobám hodným takového vyznamenání. Patřilo a patří k ustáleným univerzitním zvyklostem, že čestné doktoráty jsou udělovány významným osobnostem vědeckého, kulturního, politického a společenského života slavnostním způsobem při veřejných promocích ve Velké aule pražského Karolina. Doktorandovi je při promoci předán diplom čestného doktora vědního oboru, pěstovaného na pražské univerzitě.

První čestné doktoráty udělila pražská Karlo-Ferdinandova univerzita u příležitosti svého 500. výročí v roce 1848. Tehdy se však vyznamenaní čestní doktoři (byl mezi nimi i otec českého dějepisectví František Palacký) museli spokojit s pramálo důstojným a opožděným předáním diplomů, protože revoluční události jubilejním ceremoniím univerzity vůbec nepřály. Při rozdělení Karlo-Ferdinandovy univerzity roku 1882, nově vzniklá česká univerzita udělila čestné doktoráty hned třem vynikajícím vědcům - svému prvnímu rektorovi Václavu V. Tomkovi, zakladateli české klasickofilologické školy Janu Kvíčalovi a profesorovi geologie Janu Krejčímu. Zaznamenejme, že během 1. světové války obě pražské univerzity podaly návrh na udělení této pocty císaři Karlu VI.

Na počátku Československé republiky uděluje Karlova univerzita tituly čestných doktorů právních věd představitelům vítězných mocností, které se zasloužily o vznik samostatného státu. S nimi je prohlášen roku 1918 čestným doktorem i první československý prezident a profesor naší univerzity Tomáš G. Masaryk. Také jeho nástupci v prezidentském úřadě (a pražskému univerzitnímu absolventovi) Edvardu Benešovi se dostane této cti, a to bezprostředně po návratu z londýnského exilu v roce 1945. Stejné ocenění připraví Univerzita Karlova prezidentu Václavu Havlovi roku 1990.

V meziválečném období jsou přijati do akademické obce jako čestní doktoři významné osobnosti domácí a zahraniční kultury a vědy. Za všechny jmenujme alespoň básníky Petra Bezruče, Otokara Březinu, Jan S. Machara (1919), Antonína Sovu (1924), spisovatele Aloise Jiráska (1919), Adolfa Heyduka (1920), nakladatele Jana Laichtera (1945), výtvarné umělce Josefa V. Myslbeka (1922) a Vojtěcha Hynaise (1925). První ženou, která byla prohlášena čestnou doktorkou Univerzity Karlovy, byla spisovatelka a průkopnice akademického vzdělávání žen Eliška Krásnohorská (1922). Ani 600. výročí Univerzity Karlovy příliš nepřálo jubilejním oslavám. Část čestných doktorů a představitelů evropských univerzit se již do komunistického Československa v roce 1948 nedostavila (doktorské diplomy byly pak předány po roce 1989 představitelům jejich vlád). Po roce 1948 čestný doktorát Univerzity Karlovy ztratil mnoho na své hodnotě. Byl zpravidla udělován politickým činitelům jako téměř samozřejmá součást jejich návštěv Prahy. Přesto v této době najdeme mezi pražskými čestnými doktory slavné osobnosti, nositele Nobelovy ceny a opravdové vědecké a literární osobnosti, jakými byli např. Fréderic Joliot-Curie, Jaroslav Heyrovský, Louis Aragon a Roman Jakobson.

V letech po listopadové revoluci udělila Univerzita Karlova padesát čestných doktorátů osobnostem světové vědy a kultury. Mezi oceněnými byli mnozí, kteří přes nepřízeň totalitního režimu podporovali vědní univerzitní obory i výzkum a uchovávali kontakty mezi Univerzitou Karlovou a světovými centry vzdělanosti. V roce jubilea, kdy univerzita slaví 650. výročí svého založení, budou na ní uděleny dvě desítky čestných doktorátů.


Udělení čestných doktorátů (doctor honoris causa) v letech 1990 - 1997

Rok 1990
Václav Havel (ČSFR) 30. 5. 1990 doktor filozofie
Rafael Jeroným Kubelík (USA) 1. 6. 1990 doktor filozofie
Rudolf Firkušný (Švýcarsko) 1. 6. 1990 doktor filozofie
Jacques Delors (Francie) 20. 9. 1990 doktor právních věd
Jean - Marie Lehn (Francie) 1. 10. 1990 doktor chemických věd
H. Gordon Skilling (Kanada) 18. 10. 1990 doktor historických věd
František kardinál Tomášek (ČSFR) 26. 11. 1990 doktor pedagogických věd
Rok 1991
Hebe Charlotte Kohlbrügge (Holandsko) 14. 5. 1991 doktorka teologie
Emil F. Smidak (Švýcarsko) 18. 6. 1991 doktor filozofie
E. M. Uhlenbeck (Holandsko) 4. 10. 1991 doktor filozofie
Dimitrij Sergejevič Lichačov (SSSR) 18. 12. 1991 doktor filozofie
Rok 1992
Klaus Schaller (SRN) 26. 3. 1992 doktor pedagogiky
Jan Milíč Lochman (Švýcarsko) 26. 3. 1992 doktor teologie
Josef Švejcar (ČSFR) 20. 5. 1992 doktor medicíny
Bernhard Hassenstein (SRN) 3. 6. 1992 doktor přírodních věd
Heinz Bauer (SRN) 15. 10. 1992 doktor matematických věd
Paul Erdös (Maďarsko) 15. 10. 1992 doktor matematických věd
Barbara H. Partee (USA) 25. 11. 1992 doktor matematických věd
Wilhelm Ansorge (SRN) 8. 12. 1992 doktor lékařských věd
Rok 1993
Max van der Stoel (Nizozemí) 3. 2. 1993 doktor právních věd
Werner Ogris (Rakousko) 3. 2. 1993 doktor právních věd
Otto Wichterle (ČR) 2. 3. 1993 doktor přírodních věd
Dudley Herschbach (USA) 2. 3. 1993 doktor přírodních věd
Pavel Tigrid (ČR) 7. 4. 1993 doktor sociálních věd
Joseph L. Melnick (USA) 9. 6. 1993 doktor lékařských věd
Mogens Schou (Dánsko) 30. 9. 1993 doktor lékařských věd
Rok 1994
Ferdinand Seibt (SRN) 18. 1. 1994 doktor filozofických věd
Petr Eben (ČR) 18. 1. 1994 doktor pedagogických věd
Viktor Emanuel Frankl (Rakousko) 7. 4. 1994 doktor filozofických věd
John L. M. Trim (Velká Británie) 7. 4. 1994 doktor pedagogických věd
Sir Karl Raimund Popper (Velké Británie) 25. 5. 1994 doktor lékařských věd
Leopold Jaroslav Pospíšil (USA) 25. 5. 1994 doktor filozofických věd
Arpád Bogsch (Maďarsko) 30. 11. 1994 doktor právních věd
Harald zur Hausen (SRN) 30. 11. 1994 doktor lékařských věd
Rok 1995
George L. Wied (USA) 17. 2. 1995 doktor lékařských věd
Eugene Garfield (USA) 12. 5. 1995 doktor lékařských věd
Naranjan S. Dhalla (Kanada) 4. 7. 1995 doktor lékařských věd
Rainer Kreissl (SRN) 21. 9. 1995 doktor filozofických věd
Shaul G. Massry (USA) 21. 9. 1995 doktor lékařských věd
Ullrich G. Trendelenburg (SRN) 21. 9. 1995 doktor lékařských věd
Richard von Weizsäcker (SRN) 14. 12. 1995 doktor právních věd
Rok 1996
Göran Malmqvist (Švédské království) 21. 10. 1996 doktor filozofických věd
Alan Boyde (Velká Británie) 21. 10. 1996 doktor lékařských věd
Rok 1997
Aung San Suu Kyi (Barma) 10. 1. 1997 doktorka právních věd
Hans-Georg Gadamer (SRN) 10. 4. 1997 doktor filozofických věd
Simon Wiesenthal (Rakousko) 16. 4. 1997 doktor právních věd
Ivo Babuška (USA) 29. 5. 1997 doktor matematicko-fyzikálních věd
Willem Rutger van Zwet (Nizozemí) 29. 5. 1997 doktor matematicko-fyzikálních věd
Franz Gerstenbrand (Rakouská republika) 3. 6. 1997 doktor lékařských věd
Sir Charles Randolph, Lord Quirk (Velká Británie) 21. 10. 1997 doktor filozofických věd
Seznam všech osobností navržených na udělení čestného titulu doktor h. c. UK za rok 1998 je uveřejněn v rubrice 650.

Připravili: PhDr. Michal Svatoš a Michaela Zindelová

Významná osobnost světové vědy Hans-Georg Gadamer v zaujetí nad pronášeným projevem (1997).


První český doktorand roku 1990 - Václav Havel - se podepisuje do pamětní knihy UK (vedle stojí Olga Havlová a bývalý rektor UK prof. Radim Palouš spolu s členy svého kolegia a děkany fakult.


Simon Wiesenthal přijímá gratulaci předsedy Senátu ČR Petra Pitharta, uprostřed rektor UK prof. Karel Malý (1997).


Mezi sedmi čestnými doktoráty udělenými roku 1990 nechyběl ani doktorát, předaný kardinálu Františku Tomáškovi - za prosazování lidskosti a etiky (na snímku vpravo bývalý rektor UK prof. Radim Palouš).


Wilhelm Ansorge (na snímku vlevo) při předávání čestného doktorátu Univerzity Karlovy (1992).


Do pamětní knihy UK se pod zápis významného kardiologa Naranjana S. Dhally podepsala i jeho manželka (1995).

Foto pro Forum: Jan Smit


Univerzita Karlova
dříve a nyní

Tato rubrika přináší dnes místo obvyklých dvou tři různé historické podoby Karolina. Vlevo je litografie z poloviny 19. století,, uprostřed je pohled na jižní stranu Karolina z počátku 20. století a vpravo podoba jižní strany Karolina z počátku roku 1998.

.
Foto pro Forum: z archivu UK a Jan Smit