Na podnět předsedy Ústavního soudu ČR a na základě návrhu PF UK byla rektorem UK udělena stříbrná pamětní medaile Richardu J. Goldstonovi, soudci Ústavního soudu Jihoafrické republiky a žalobci Mezinárodního trestního soudu pro bývalou Jugoslávii v Haagu.
Na Univerzitě Karlově jej přijali 21.dubna 1998 její prorektoři prof. Miloslav Petrusek, prof. Petr Čepek a děkan Právnické fakulty UK prof. Dušan Hendrych. Jihoafrický právník Richard J. Goldstone (1938) po promoci na univerzitě ve Witwatersrandu (1962) a po advokátské praxi v Johannesburgu zastával řadu významných funkcí - byl vrchním soudním zástupcem, soudcem Nejvyššího soudu v Trasvaalu a od roku 1989 soudcem odvolávacího oddělení Nejvyššího soudu v Jihoafrické republice. Krátce nato byl jmenován předsedou Komise pro vyšetřování veřejného násilí a zastrašování, která se proslavila jako Goldstonova komise. Důležité místo v právnické kariéře Richarda Goldstona zaujímá období od 15. srpna 1994 do 30. září 1996. Po tuto dobu zastával úřad hlavního žalobce Mezinárodního trestního tribunálu pro stíhání osob odpovědných za vážná porušení mezinárodního humanitárního práva na území bývalé Jugoslávie. Tento první mezinárodní trestní tribunál od dob Norimberského procesu a vůbec první ryze mezinárodní tribunál, který nebyl ustaven jako orgán okupačních států k souzení poražených, byl zřízen rezolucí Rady bezpečnosti OSN. Richard Goldstone byl hlavním žalobcem v prvním a velice závažném období jeho činnosti a výrazně přispěl k prosazení do života této nové instituce současného práva.
S ohledem na uvedené skutečnosti a s přihlédnutím k řadě dalších mimořádně prestižních a pozoruhodných aktivit, např. v oblasti univerzitního vzdělávání, udělila UK významnému a ve světě uznávanému právníkovi Richardu J. Goldstonovi stříbrnou pamětní medaili Univerzity Karlovy jako výraz ocenění jeho zásluh v oblasti lidských práv a svobod, zejména při výkonu funkce žalobce Mezinárodního trestního soudu pro bývalou Jugoslávii v Haagu.
"Jel jsem do válčící Jugoslávie, abych se na místě přesvědčil, jaká situace tam panuje. Uznávám, že to bylo životu nebezpečné a že to moji nadřízení neviděli rádi, ale pro objektivní hodnocení to bylo nezbytné" řekl v přátelském rozhovoru Richard J. Goldstone
Dne 11. května 1998 se u příležitosti slavnostního shromáždění akademické obce Univerzity Karlovy a Nadace Bohemiae uskutečnilo druhé setkání cyklu Hovory o Evropě. Za účasti vedení Univerzity Karlovy v čele s jejím rektorem, senátora PČR Jiřího Rückla, člena správní rady a zástupce Nadace Bohemiae, spolupořadatele Hovorů o Evropě a řady dalších významných osobností, vystoupili se svými úvahami o současnosti a budoucnosti politického, ekonomického i duchovního stavu evropské společnosti The Rt. Hon. Sir Edward Heath, bývalý předseda vlády Velké Británie a prof. Mikuláš Lobkowicz, ředitel Institutu pro středo- a východoevropská studia na Katolické univerzitě v Eichsttätu (na snímku vpravo vedle prof. P. Klenera a Sira E. Heathe).
V posledních letech výrazně stoupá obliba horských kol i mezi studenty vysokých škol. Využili jsme proto letošního 650. výročí založení Univerzity Karlovy a vypsali jsme I. ročník přeboru UK horských kol, přeboru otevřeného pro studenty všech pražských vysokých škol.
Přebor se konal 26. dubna 1998 v Milevsku a byl zařazen do závodu jihočeské ligy. Vedle profesionálů a účastníků jihočeské ligy odstartovalo i 18 studentů z pražských vysokých škol. Příjemné bylo zjištění, že se mezi dobrými závodníky neztratili. V kategorii žen, na které čekaly tři čtyřkilometrové okruhy, se na čelných místech střídaly závodnice z Pedagogické fakulty UK a z České zemědělské univerzity. Nakonec obsadily všechna medailová místa v obou soutěžích. Vítězkou se stala H. Novotná z ČZU.
Šest okruhů, které absolvovali muži, dokonale prověřilo jak jezdecké dovednosti, tak i míru fyzické zdatnosti. Konečné umístění závodníků - studentů UK - na třetím, pátém a osmém místě je jistě velkým úspěchem pražských vysokoškoláků. V kategorii mužů zvítězil M. Rygl z ČVUT.
První ročník přeboru UK horských kol se velmi líbil. Bylo dohodnuto, že bude uspořádán i ročník příští. Poděkování za podporu tohoto závodu patří vedení Univerzity Karlovy a pořadatelům z cyklistického oddílu v Milevsku.
Soutěž se vyhlašuje ve třech kategoriích:
Tematika může vycházet ze všech studijních oborů humanitních i přírodovědních, jmenovitě se obracíme i ke studentům občanské, výtvarné, hudební a tělesné výchovy. Soutěž je otevřená studentům všech ročníků denního i externího studia.
Zaměření práce může být:
Žánr není předepsán (studie, volný esej, projekt, reportáž, souhrn fotografií s komentářem, filmový dokument, pomůcka, metodický materiál apod.) Soutěž bude finančně dotována. Vyhlašuje se pro rok 1998 s uzávěrkou 13. listopadu 1998. Práce je třeba odevzdat do Centra ekologického vzdělávání a výchovy (M. D. Rettigové 4, 3. p., č. dveří 317), kde lze získat i podrobnější informace (Dr. Lišková).
Předběžná registrace přihlášek do soutěže končí pro diplomanty 4. popř. 5. ročníku do konce června, pro ostatní do 16. října 1998.
Dne 20. května 1998 proběhla tisková konference k přijímacímu řízení na UK. Na otázky novinářů odpovídali rektor UK prof. K. Malý, prorektor prof. M. Petrusek, děkan 1. LF UK doc. P. Hach a děkan Právnické fakulty UK prof. D. Hendrych.
Celkem bylo na fakulty UK podáno v letošním přijímacím řízení 45 245 přihlášek, což je skoro o tisíc více než v roce minulém. I letošní počet přihlášek potvrdil stále rostoucí zájem o studium na Univerzitě Karlově. Největší počet přihlášek zaznamenává již tradičně fakulta filozofická (8728), následuje fakulta právnická (6585) a fakulta pedagogická (6632). Podle předběžných šetření roste počet uchazečů - mužů, mírný pokles zájmu je patrný u lékařských fakult. O všem, co s přijímacím řízením souvisí, přineseme po jeho skončení (jako již tradičně v prvním čísle příštího ročníku) důkladný rozbor.
Součástí tiskové konference byla i prezentace výsledků výzkumu veřejného mínění Názory obyvatelstva na prestiž UK, provedené agenturou Sofres-Factum.
Vracím se ke 4. číslu letošního ročníku Forum, k článku Co se čte v Oxfordu, v kterém bylo publikováno aktuální pořadí oxfordských vědeckých bestsellerů. Tehdy v čele žebříčku stála na prvním místě kniha Simona Singha Fermat's Last Theorem. Tak vysoké pořadí této publikace v žebříčku lze jistě pochopit např. ze stanoviska čestného doktora UK K.R. Poppera, z jeho Logik der Forschung nebo některých dalších Popperových děl. Nicméně skutečný problém tohoto teorému - než jak ho podal Singhův bestseller - je mnohem závažnější a pozoruhodnější (viz např. P.Ribenboim: 13 Lectures on Fermat's Theorem, 1979, 1996 aj.) Nakolik ovšem jeho řešení je v rukou našich vědců, je věcí akademické, resp. univerzitní způsobilosti.
Dne 13. května 1998 večer přinesla ČTK pod názvem Univerzita Karlova uspořádala tradiční Rektorský sportovní den zprávu v níž stojí:
V rámci oslav 650. výročí založení UK proběhl dnes tradiční Rektorský sportovní den společný pro všechny pražské vysoké školy. Již v úterý uspořádali studenti FTVS UK sportovní akademii. Dnes začal program na šesti sportovištích. Ve Sportovním centru UK v Praze - Hostivaři probíhaly soutěže v basketbalu, fotbalu, softbalu a tenisu. Uspořádány byly i plavecké závody a aerobik. Cyklisté vyjeli na 50 km trať závodu horských kol. Za pohybem si cestu do Hostivaře našli i studenti s těžkým zdravotním postižením. Na Albertově proběhl volejbalový turnaj a závodilo se na umělém kanále v Tróji. V Brandýse se konal turnaj v hokejbalu a závod ve zkráceném triatlonu.
Dne 14. května 1998 a dny následující trousili se do redakce "naši dopisovatelé" z řad studentů FSV UK a přinášeli svá svědectví o tom, co během Rektorského sportovního dne spatřili.
Stanislav Břeň v článku Kluci se na fotbale vyřádili pochválil nejprve hostivařské počasí a zcela se zaměřil na fotbalový turnaj. "Soutěže se účastnilo dvacet mužstev... Představili na například týmy právníků, fotbalistů, žurnalistů, ale i 'profesionálních' fotbalistů pod názvem FTVS Póvl. I další pojmenování FC AS Hovado svědčí o uvolněné a pohodové atmosféře, která turnaj provázela. Dlouhovlasí vousatí učenci, které by člověk očekával spíše v univerzitní knihovně, soupeřili jako lvi s trénovanými mladíky z tělovýchovné fakulty. Na hřišti sice vládla přátelskost, ale nikdo nechtěl přenechat soupeři možnost vítězství zadarmo."
Jan Cebe nazval svůj příspěvek V Tróji se raftovalo. "Mokré oblečení a nevšední zážitky se odnesli studenti, kteří se zúčastnili raftování na umělém kanále v Tróji... I přes drobné nehody, jako byly uplavané boty nebo boule na čele, způsobené slalomovými tyčemi, se nikomu nic vážného nestalo a proto mohli pořadatelé šestý ročník raftování na trojském kanále po druhé hodině odpolední prohlásit za úspěšné dokončený."
Josefa Kumpholce zaujal turnaj v basketbalu a především v rugby. "Z fotbalového trávníku zmizely branky na kopanou a na hřišti se začali rozcvičovat svalnatí mladíci. Když se pak mezi nimi objevily sličné roztleskávačky, bylo jasné, že odpoledne na stadiónu zpestří atraktivní podívaná. Mnoho diváků na tribuně se přiznalo, že zápas v rugby vidí 'naživo' vůbec poprvé."
Někteří z našich dopisovatelů popisují i výsledky soutěží, ale to není podstatné. Myslím, že by tu stačilo připomenout ona slavná Coubertinova slova o účasti na olympijských hrách. Pokud je znáte, tak si poslední větu této zprávy o Rektorském sportovním dnu dopište sami.
"Tak kdypak vyjede z rotaček další akademik?", ptá se mně občas z legrace jeden kamarád. Tím akademikem nemá na mysli slovutného učence, ale list papíru, občasník, který již více než půl roku vychází na půdě Filozofické fakulty UK a který nese název Akademická obec. V prvním čísle jsem se pokusil čtenářům vysvětlit důvod jeho existence. Napsal jsem, že vznikl jako pokus o propagaci akademické samosprávnosti, která je sice všeobecně deklarována, ale jejíž reálná působnost je ve skutečnosti značně omezená.
Akademickou obec vydávají tři lidé průměrně jednou za měsíc. Katedry a ústavy byly požádány, aby došlé číslo vždy vyvěsily na viditelném místě. Protože tak mnohé neučinily (i kvůli nedostatku plakátovací plochy), je určité množství výtisků k dispozici volně po chodbách. Většinou do tří dnů zmizí. Výroba je jednoduchá a levná, dáváme přednost jednomu výstižnému článku před třemi fotografiemi "rukoutřesoucích" si postav.
Občasník je čten, reakce však nepřicházejí. Zneklidněně se ptám, jestli mlčení opravdu znamená souhlas. Byl bych raději, kdyby naši redaktoři dostávali koše nesouhlasných dopisů. Psali jsme například o záměru vedení fakulty rekonstruovat bufet tak, že by studenti a učitelé byli obsluhováni v oddělených místnostech. Žádná reakce. Zmínili jsme se o tom, že mezi navrženými kandidáty na prolongaci pracovního poměru byli dva vyučující, kterým akademický senát odmítl prodloužení již před dvěma lety. Žádná reakce. Popisovali jsme běžnou situaci na některých katedrách, kde je studentům nižších ročníků odmítán přístup na výuku a přednost dávána vyšším ročníkům. Žádná reakce. Kritizovali jsme nevracení alespoň části vložených peněz těm uchazečům o studium, kteří se v dostatečné časové lhůtě z přijímacího řízení odhlásí. Žádná reakce. Nesouhlasili jsme s tím, že zápisy z kolegia děkana nejsou veřejně přístupné, přestože na nich dochází k závažným rozhodnutím. Žádná reakce. Kritizovali jsme omezení volby zkoušejícího. Žádná reakce. Upozornili jsme na skutečnost, že z centra Prahy má zmizet další univerzitní tělocvična. Po vyjití článku studenti uspořádali podpisovou akci...
Kromě těchto kritických podnětů jste si mohli v Akademické obci přečíst zprávy Studentské rady FF, rozhovory s tajemnicí fakulty Ing. Y. Brabcovou, s prof. E. Kohákem a ředitelkou knihovny IZV I. Cihlářovou. Neméně zajímavé byly i články o školném, o financování studentů ve Švédsku, o studentské evaluaci a dvě úvahy o volbách do nového akademického senátu. Za hlavní úkol jsme však vždy považovali informace o dění ve fakultním akademickém senátě.
Uvážíte-li, že to vše se vešlo na dvanáct stránek formátu A4, pak pochopíte i naše nepsané heslo: Stručně, výstižně, nezávisle.
