Za zvuků univerzitních fanfár zaujali 17. února 2000 svá místa ve Velké aule Karolina významní představitelé našeho politického, veřejného a kulturního života - poslanci Parlamentu ČR, členové vlády, zástupci pražského diplomatického sboru, rektoři českých a slovenských vysokých škol, také zaměstnanci Univerzity Karlovy a četní hosté, aby se stali svědky slavnostní inaugurace nového, v pořadí již 506. rektora Univerzity Karlovy.
Slavnostní zasedání zahájil prorektor UK prof. P. Klener. Přivítal přítomné a seznámil je s průběhem volby rektora, který byl 25. ledna 2000 jmenován do funkce prezidentem republiky. Oznámil také změny ve vedení UK i jednotlivých fakult. Ministr školství, mládeže a tělovýchovy Mgr. Eduard Zeman ve svém příspěvku poděkoval za práci odstupujícímu rektoru prof. K. Malému, který zastával nejvyšší akademický úřad dvě funkční období.
Závěrečnou zprávu přednesl prof. K. Malý. Zabývala se podrobným rozborem volebního programu, ve kterém byly v roce 1994 (kdy se stal prof. K. Malý poprvé rektorem) vytyčeny čtyři priority: rozvoj univerzity, její kvalita, stabilita a prestiž.
Zprávu AS UK přednesl jeho nový předseda doc. V. Geršl. Uvedl, že volba nového rektora patří mezi nejvýznamější události univerzity, také připomněl její okolnosti dne 22. října 1999 a informoval o novém kolegiu rektora.
Zasedání vyvrcholilo slavnostní inaugurací, při níž - podle staleté tradice - předal odstupující rektor svému nástupci pečetidlo, rektorské žezlo, klíč, rektorský prsten a zlatou medaili na řetězu. Převzetím těchto práv a povinností rektora nejstarší středoevropské univerzity, položením pravé ruky na žezlo a pronesením slibu "Spondeo ac policeor" byla inaugurace zakončena.
Během slavnostního zasedání přednesl podle tradice inaugurační projev nový rektor UK prof. I. Wilhelma. Jeho přednáška byla věnována, jak je zvykem, vědeckému oboru, jehož je představitelem - jaderná fyzika. Tu rektor studoval na Fakultě technické a jaderné fyziky ČVUT v Praze. V přednášce na téma Fyzika ve 20. století se prof. Wilhelm zabýval úspěchy fyziků v průběhu uplynulého století, jež přispěly k celkovému uspořádání základních fyzikálních myšlenek a srovnání představ o fyzikálních procesech, včetně jejich matematickému popisu. V závěru zdůraznil, že řešení mnohých problémů je natolik rozsáhlé a složité, že přesahuje možnosti ekonomiky jednoho státu. Proto řada mezinárodních organizací na vládní i nevládní úrovni dnes sdružuje prostředky, čímž dochází k tomu, že problémy mohou být řešeny efektivněji. Slavnostní inaugurace byla zakončena podepsáním prof. I. Wilhelma do pamětní knihy a předáním jmenovacích dekretů všem prorektorům UK.
Nový rektor UK prof. Ivan Wilhelm přebírá během své inaugurace rektorské žezlo, které spolu s prstenem, zlatou medailí na řetěze a klíčem, symbolizuje rektorský úřad
V reprezentačních prostorách Karolina předal po slavnostní inauguraci rektor UK jmenovací dekrety členům svého kolegia (na snímku s prof. I. Wilhelmem: prof. P. Widimský, doc. J. Svobodová a prof. E. Kvasničková)
Mezi první gratulanty patřil předsesda parlamentu ČR V. Klaus
Plaketu Alice Masarykové za významný přínos k rozvoji sociální práce v ČR převzali v pátek 11. února 2000 v pražském hotelu ILF PhDr. Jiřina Šiklová a prof. JUDr. Igor Tomeš, kteří před deseti lety stáli u zrodu katedry sociální práce FF UK. Plaketa byla také udělena děkanovi Fakulty sociálních studií brněnské Masarykovy univerzity Ivo Možnému a Jefovi Helmerovi z Nizozemí, kteří cenu převzali v zastoupení. Ocenění za podporu rozvoje charitativních a sociálních aktivit obdrželi režisér Jan Kačer, herečka Táňa Fischerová, zpěvačka Marta Kubišová, režisér a herec Zdeněk Svěrák. Za podporu rozvoje sociálních aktivit byly oceněny Věra Novotná, Věra Schimmerlingová, Helena Šálková, Míťa Castle-Kaněrová (z Velké Británie), Jiřina Polivka (z USA), Výbor dobré vůle - Nadace Olgy Havlové, Know - How Fund a Open Society Fund.
Průkaz studenta, který převzaly pro své posluchače fakulty UK a IZV již v prosinci 1999, si postupně studenti v těchto dnech vyzvedávají na studijních odděleních. Průkaz patří mezi doklady o studiu - zákon o VŠ č. 111/98 ukládá vysoké škole povinnost vydat tento průkaz studentům všech studijních programů a všech forem studia (Bc, Mgr., Dr.). Využití studentského průkazu se předpokládá v knihovnách, laboratořích, menzách a na dalších pracovištích univerzity, i jako elektronické pěněženky. V současné době se pro uvedené možné využití vytvářejí podmínky technické, organizační, je nutné vyřešit též otázky finanční. Zároveň se předpokládá, že průkaz studenta bude sloužit ve styku s vnějšími subjekty (např. Dopravní podnik, obecní úřady, instituce sociálního zabezpečení apod.). To ovšem vyžaduje jinou formu průkazu a postupné propojení informačních systémů. Je tedy nastartován velmi rozsáhlý projekt. Bude se na něm ale pracovat několik let, protože až zkušebním provozem se prokáží jeho silné i slabé stránky. Zatím jde o jeden z dalších, byť formálních kroků, v přiblížování se k vybavenosti zahraničních univerzit.
Informační den byl uspořádán odborem pro studium a zležitosti studentů a jeho Informačně-poradenským centrem UK, a to ve spolupráci s Českou spořitelnou, a. s. a za její podpory - 21. února 2000 se v Modré a Zelené posluchárně UK v Celetné ulici konalo setkání představitelů UK a jejích fakult s řediteli středních škol, výchovnými poradci a dalšími zájemci, mající za cíl kvalifikovaně informovat o přijímacím řízení na fakulty UK pro příští akademický rok a zodpovědět veškeré možné dotazy, týkající se této tak významné události pro maturanty a zájemce o vysokoškolské studium vůbec. Informační den zahájila krátkým vystoupením prorektorka pro studium doc. Svobodová.
Odpovědi na ankteních lístcích jednoznačně vyjadřovaly spokojenost nad konáním této akce. Výhrady se týkaly jedině termínu konání, ale to si organizátoři akce uvědomovali již před jejím konáním. Pro ak. rok 2001/2002 se bude Informační den konat již na podzim tr.
V pátek 18. února 2000 se uskutečnila v Císařském sále Karolina tisková konference, na které se novinářům představilo nové vedení UK - prof. I. Wilhelm, rektor, prorektoři prof. E. Kvasničková, doc. J. Svobodová, prof. P. Widimský a kvestor Ing. J. Kubíček.
Rektor zdůraznil, že univerzita nemá před veřejností co skrývat, veřejnost má naopak plné právo vědět vše, co se na univerzitě děje. Doc. J. Svobodová (prorektorka pro studijní záležitosti) upozornila, že univerzita nemůže žít odtrženě od společnosti. Prof. E. Kvasničková (prorektorka pro sociální záležitosti studentů) připomněla, že ubytování na kolejích zůstává pro řadu studentů limitujícím faktorem možnosti studia. Prof. P. Widimský (prorektor pro rozvoj) označil za klíčový problém zlepšování a rozvíjení podmínek pro práci vysokoškoláků.
Předmětem otázek novinářů se v průběhu diskuze byly platy učitelů, termín kolaudace areálu v Jinonicích, hospodaření a ubytovací kapacita univerzitních kolejích. Příště se vedení UK sejde s novináři v květnu 2000 nad problematikou přijímacího řízení.
Prof. Ivan Wilhelm, který od 1. února 2000 zastává funkci 
nového rektora Univerzity Karlovy byl v letech 1997 - 1999 předsedou Rady vysokých škol ČR. Rektorská funkce mu v současnosti určila status člena České konference rektorů (spolu s Radou vysokých škol ČR jde o nejvyšší reprezentaci českých vysokých škol). Česká konference rektorů na svém 47. zasedání, které se konalo ve dnech 24. - 25. února 2000 v Brně, zvolila prof. I. Wilhelma
předsedou České konference rektorů.
Podle sdělení mluvčího České biskupské konference Daniela Hermana (29. 2. 2000) se prof. Václav Wolf nestane děkanem Katolické teologické fakulty UK. Kardinál Miloslav Vlk, který je z titulu pražského arcibiskupa Velkým kancléřem této fakulty, zvolení kontroverzního prof. Václava Wolfa děkanem KTF UK vetoval. Tato volba by podle kardinála znamenala - vzhledem ke zkušenostem z jeho předchozích funkčních období - možnou brzdu dalšího rozvoje fakulty. O událostech na KTF UK obšírně informoval denní tisk.
Dne 1. března 2000 se na společné, dlouhodobě plánované schůzce sešli kardinál M. Vlk, prof. J. Polc a rektor UK prof. I. Wilhelm. Jednání se týkalo také budoucnosti Katolické teologické fakulty. Zúčastnění prodiskutovali názory na otázku otevřenosti fakulty. Zabývali se způsobem výuky, obsahem knihovního fondu, personálním složením pedagogického sboru atd. Rektor UK se jasně vyjádřil k situaci která kolem volby děkana nastala: stanovisko Jeho Eminence Miloslava kardinála Vlka je pro rozhodování rektora o jmenování děkana a o další činnosti této fakulty důležitým faktorem.
Před necelými třemi lety si vedení naší univerzity stanovilo za cíl vybudovat globální síť meziuniverzitních partnerských vztahů na takové úrovni, která by odpovídala velkým a ambiciózním vysokým školám v Evropě i v zámoří.
Od samého počátku bylo zřejmé, že jde o dlouhodobý úkol, který se bude potýkat s finanční náročností mezinárodních kontaktů, s přežívajícími stereotypy v "zahraniční politice" světových univerzit i s obyčejnou lidskou pohodlností. Bylo však také patrno, že jde o jedinečnou výzvu, která se už nikdy nemusí opakovat. Především proto, že se Česká republika chystala k zapojení a posléze se i začala začleňovat do evropských a euroatlantických struktur, což s sebou přinášelo nutnost nové a širší orientace vysokoškolského vzdělávání. Dále bylo zjevné, že v průběhu devadesátých let dorůstá první generace českých vzdělanců, kteří budou - alespoň ve své náročnější části - naprosto samozřejmě klást evropské nároky na své jazykové a odborné vybavení. Konečně nezůstalo bez významu, že právě uplynulé tříleté období rovněž vrcholilo v promyšlené připomínce 650. výročí vzniku pražského vysokého učení. Nešlo ani zdaleka o prázdné oslavy; zdůrazňován byl význam vzdělání ve vlastní společnosti i ve vztazích mezi národy. Tuto druhou část jubilejního programu pojala Univerzita Karlova jako prostředek cílevědomé sebeprezentace a navázání kontaktů se světovými centry vzdělanosti. Jako nejstarší a největší vysoká škola v České republice nesklízí jen lesk, ale nese také největší odpovědnost za podobu našich meziuniverzitních vztahů.
Prezentace Univerzity Karlovy v letech 1998-1999 poskytla i českému státu - ve světě jen velmi málo známému - příležitost, aby se představil v příznivém světle. Jeden z našich velvyslanců na druhém konci světa - JUDr. Pavel Vošalík - propagoval školu, která mu poskytla právnické vzdělání, na jihu Afriky sloganem: Chcete-li poznat Českou republiku, poznejte nejprve Univerzitu Karlovu! S podobnou vynalézavostí probouzeli zájem světa o naši univerzitu i další čeští ambasadoři, zejména ti, kteří na ní kdysi studovali nebo před nástupem diplomatické dráhy vyučovali. Svou kvalitu a rovnocennost s uznávanými světovými školami musela ovšem předvést sama Univerzita Karlova prací svých vědců, učitelů a studentů. Obojí se pak spojilo v uznání, jakým byly jubilejní dary z Číny, Chile, Japonska, Kanady, Německa a Španělska, jež přispěly k obohacení našich knihoven, jazykových laboratoří a virtuálních poslucháren či k naplnění fondu studentské mobility.
Stejně důležitý byl neviditelný efekt oslav, totiž zájem zahraničních univerzit navázat vědecko-pedagogickou spolupráci s Univerzitou Karlovou. Platilo to zejména o velmi odlehlých regionech. Z vyspělých států Pacifiku, Austrálie, Jižní Afriky a Jižní Ameriky, ale také z evropských zemí, s nimiž jsme měli nedostatečné styky, přijížděly koncem devadesátých let početné univerzitní delegace se záměrem založit smluvní spolupráci. Vedení Univerzity Karlovy však trvalo na tom, že musí jít nikoli o deklarace, nýbrž o vážnou součinnost při výměně studentů a učitelů či při naplňování vědeckých projektů. Zároveň usilovalo, aby se na realizaci každé meziuniverzitní smlouvy podílely alespoň dvě fakulty UK. V důsledku tak náročného přístupu byla ovšem každá smlouva připravována dlouhé měsíce a v některých případech mohlo také jednání ztroskotat. Navíc řada námětů nebyla ze strany UK vůbec přijata, neboť potenciální partneři z některých evropských či zámořských univerzit sledovali spíše zvýšení prestiže vlastních škol a příležitost k oficiálním návštěvám než rozvoj akademické mobility.
Přísná výběrovost vyloučila navázání desítek partnerství, která by patrně nepřinesla valný užitek. Přesto však počet meziuniverzitních smluv stoupl koncem roku 1999 na sto šedesát, což je i v porovnání s předními světovými univerzitami úctyhodné číslo. Platí to tím spíše, že počet reálně kooperujících partnerů UK (v rámci programu Sokrates-Erasmus, Coimbra Group a dalších multilaterálních organizací) je ještě daleko vyšší, nemluvě ani o kontaktech na úrovni fakult, ústavů a jednotlivců. Jak tedy vyhlíží globální síť Univerzity Karlovy v posledním roce druhého tisíciletí, milénia, jež bylo od samého počátku tak výrazně poznamenáno zrodem a rozmachem evropského typu "vysokého učení"?
Za uplynulé tři roky nabyla nové kvality a rovnovážnosti evropská síť vztahů UK. Jedním z jejích pilířů zůstalo Německo, s jehož univerzitami je spolupráce mnohostranná a tradičně korektní. Počet partnerů vzrostl z 19 na 25, přičemž přibyly jednak mimořádně významné a starobylé univerzity (Freiburk, Kolín nad Rýnem, Marburk, Tubinky), jednak dynamicky se rozvíjející školy mladšího založení (Düsseldorf a Řezno). Dalším pilířem spolupráce se sousedy se stalo Polsko, kde přibyly významné univerzity poznaňská, vratislavská a opolská spolu s největší z polských vysokých pedagogických škol v Krakově. Zatímco vztahy k Rakousku se podstatně nezměnily (přibyla Technická univerzita ve Vídni), na Slovensku došlo především ke kvalitativnímu vzestupu spolupráce s Komenského univerzitou v Bratislavě a připravována je dohoda s Univerzitou P. J. Šafaříka v Košicích.
Naproti tomu velký vzestup zaznamenaly vztahy k Francii (18), Španělsku (9) a Itálii (7 partnerů). Nové kontakty s řadou univerzit v Paříži, Štrasburku a Montpellieru, v Granadě či v Bologni (s nejstarší univerzitou na světě) jsou založeny na intenzívní vědecké spolupráci, na společné výchově doktorandů (francouzská "cotutelle") a na rozvíjení bohemistických studií (Granada).
Zejména v Itálii trvá zájem dalších univerzit o navázání spolupráce s UK, což platí zejména o největší z nich (římská La Sapienza) a o vysokých školách ve Ferraře, Catanii atd. Velká Británie, která se vyhýbá uzavírání meziuniverzitních smluv, je zastoupena třemi vysokými školami; zato však oxfordská univerzita nabídla Univerzitě Karlově jakožto jediné "východoevropské" škole členství ve vysoce prestižním společenství Europaeum, což počínaje rokem 1999 otvírá nové možnosti spolupráce s britskými a dalšími západoevropskými vysokými školami.
Styky s ostatními zeměmi Evropské unie zůstaly na úrovni jedné či dvou partnerských univerzit, k ojedinělé změně došlo v případě Řecka, kde byla navázána spolupráce s největší tamní školou - Aristotelovou univerzitou v Soluni. Pokud má být dosaženo vytčeného záměru, aby totiž existovalo přímé partnerství s hlavními univerzitami ve všech státech EU, pak by bylo žádoucí v dohledné době rozvinout jednání rovněž s kolegy v Dánsku, Irsku a Norsku.
Zatímco na jihovýchodě našeho kontinentu nedošlo k závažnějším posunům, podstatně se změnila situace ve východní Evropě. Těsnější styky s pobaltskými zeměmi, zvláště s Litvou a Lotyšskem, vedly k navázání smluv s univerzitami ve Vilniusu a Rize, jež by měly vést mj. k podpoře tamních obětavě udržovaných bohemistických studií. Náměty ze tří ukrajinských vysokých škol vyústily v uzavření dohody s metropolitní kyjevskou univerzitou. Také vztahy s Ruskem nabyly větší intenzity a odrazily se v podpisu dohody s významnou státní univerzitou v Petrohradě. Největším dluhem do budoucnosti tak zůstává Rumunsko, nicméně i bukurešťská univerzita již projevila zájem o navázání spolupráce.
| 12. 1. 2000 | V rámci své oficiální státní návštěvy ČR zavítal ministr zahraničních věcí  Peru Dr. Fernando de Trazegnies Granda se svým doprovodem na UK. Zde se setkal s vedením univerzity a akademickou obcí. Rektor Uk prof. K. Malý předal peruánskému ministrovi pamětní medaili UK. |
|---|---|
| 11. 2. 2000 | Viceprezidenta CCK Foundation prof. Chu a výkonnou ředitelku CCK Foundation prof. Yui přijal rektor UK prof. I. Wilhelm. CCK Foundation zřídila na FF UK (1997) mezinárodní sinologické centrum, které organizuje výměnu hostujících profesorů a studijní stáže mladých vědeckých pracovníků. |
| 16. 2. 2000 | Choť předsedy vlády Miloše Zemana paní Ivanu Zemanovou přijal rektor UK prof. Ivan Wilhelm při příležitosti zahraniční cesty předsedy vlády do Francie. Paní Zemanová v rámci vlastního programu navštíví Université de Paris IV - Sorbonne, s níž má UK uzavřenu dohodu o spolupráci. |
| 18. 2. 2000 | Místopředsedu vlády SR Lubomíra Fogaše, velvyslance SR v ČR Jozefa Stanka a další členy slovenské delegace přijali zástupci vedení UK - rektor UK prof. I. Wilhelm, prorektor UK prof. P. Čepek a kvestor Ing. J. Kubíček. V akademickém roce 1999/2000 byl ke studiu na UK přijat ze Slovenska 301 student a celkem jich na UK studuje 667. Meziuniverzitní dohodu mezi UK a italskou Univerzitou Ferrara podepsali rektor UK prof. I. Wilhelm a prorektor Univerzity Ferrara prof. Gian Guido Balandi. |
