(Dokončení z minulého čísla)
Počet smluv ve Spojených státech amerických vzrostl v posledním období o čtyři na celkem 25 univerzit, což - spolu se sedmi partnery v Kanadě - svědčí o značném zájmu o kooperaci. V některých případech se ji daří rozvinout dík pravidelnému vysílání amerických studentů do Prahy (New York University) nebo zásluhou štědrých soukromých dárců (Kansas State University v Manhattanu, Simon Frazer University ve Vancouveru) či využitím jiných specifických okolností. Avšak severoamerické i ostatní zámořské vysoké školství je založeno na odlišných principech financování, které kladou vysoké nároky zvláště na výměnu studentů, a proto rozsah spolupráce s jednotlivými vysokými školami zůstává omezený. Pokud se najdou mecenáši, jakými se stali dr. Jennifer Simons ve Vancouveru a prof. Josef Bartoň-Dobenín v Kansasu, či jakými by mohli být čeští krajané v Montrealu, bude mít tato spolupráce větší naději na úspěch. Rostoucí zájem o rozvinutí součinnosti projevují univerzity v Latinské Americe. Kromě tradičního Mexika a Argentiny jsou dnes již pevně zakotvené svazky s univerzitami v Ekvádoru, Peru a Uruguayi, jejichž zintenzivnění závisí ovšem také na dostupnosti financí na obou stranách. Totéž platí o Africe, kde jsou zvláště důležité kontakty s Egyptem. Vynikající působení Českého egyptologického ústavu v Káhiře a výuka češtiny na tamní univerzitě Ain Šams dodávají tomuto partnerství zvláštního významu. Jednání s jihoafrickými univerzitami (Pretoria, Kapské Město, Stellenbosch) odhalila velké možnosti spolupráce ve společenských i přírodních vědách, dosud však nedošlo k formálnímu stvrzení smluv.
Příznivě se rozvíjejí kontakty s Asií. Vedle již tradičního partnerství s izraelskými školami byla podepsána smlouva rovněž s tureckou metropolitní univerzitou v Ankaře.
Na Dálném východě se upevnila kooperace s univerzitami v Číně a na Tchaj-wanu a o další partnery se rozrostla součinnost s Japonskem a Jižní Koreou. Dálněvýchodní univerzity se otvírají našim studentům a poskytují jim jedinečnou příležitost k pochopení světa z odlišné perspektivy, navíc Japonsko (University of Foreign Studies v Tokiu) se stává jedním z významných nositelů zahraniční bohemistiky. Zatímco v devadesátých letech poněkud ochably vysokoškolské kontakty s arabským prostředím, japonské bádání o střední Evropě se patrně stane jedním z dějišť internacionalizace českých studií. Také pozornost věnovaná meziuniverzitní spolupráci by měla tomuto posunu odpovídat.
Globální síť UK se za poslední tři roky značně proměnila, nezbavila se však dosud některých mezer. Na našem kontinentě se týkají několika států na severozápadě Evropské unie a na Balkáně, ze zámoří by bylo záhodno pamatovat především na nepokrytou část Jižní Ameriky (Brazílie), Asie (zejména Indie) a ovšem Austrálie. Univerzitní delegace z Austrálie a Nového Zélandu, jež navštívily Karolinum, projevily zájem o navázání partnerských vztahů, zatím však nenabídly finančně únosnou podobu pro jejich realizaci. Jelikož se dnes australské univerzity řadí k nejdynamičtěji se rozvíjejícím oblastem světového školství, je i v našem zájmu - snad s podporou krajanské komunity - hledat zde pozitivní řešení. Internacionalizace vzdělání se v devadesátých letech stala i u nás nesporným faktem. Zvládání všech nároků s tím spjatých představuje ovšem dlouhodobý proces. Univerzita Karlova činí v potřebném směru mnohé kroky - v míře dosavadních možností se otevřela světu a vytvořila také účinný administrativní systém pro zvládání agendy mezinárodních styků, trvale usiluje o dosažení kompatibility a přijímá evropský kreditní systém, některé její fakulty (zejména lékařské) dosahují mezinárodní akreditace. Naše univerzita má však i své nedostatky - nenabízí zahraničním studentům (zejména ve společenských vědách) dostatečně pestrou paletu oborů a předmětů vyučovaných ve světových jazycích, nevychovává s potřebnou soustavností bohemisty, kteří by mohli zaujmout místa na zahraničních univerzitách, nemá dokonce ani celouniverzitní studentskou organizaci, která by byla schopna rovnocenně vstoupit do mezinárodních vztahů a čerpat z nich ku prospěchu studentů.
To všechno jsou úkoly, které bude třeba zvládat na prahu příštího tisíciletí. Globální síť partnerských vztahů při tom nabízí pomoc - jako nástroj, jako zdroj informací i inspirace. Je v zájmu akademické obce Univerzity Karlovy, aby si výhody a možnosti globální sítě osvojila a ve stále zdokonalované podobě ji využívala k oboustrannému proudění poznatků. K získávání příznivých podnětů z celého světa i k vysílání dobrých zpráv o této zemi.
Smluvní partneři UK | |
---|---|
Andorra |
|
Argentina |
|
Austrálie |
|
Belgie |
|
Bulharsko |
|
Čína |
|
Egypt |
|
Ekvádor |
|
Finsko |
|
Francie |
|
Chorvatsko |
|
Itálie |
|
Izrael |
|
Japonsko |
|
Jižní Korea |
|
Kanada |
|
Columbia | |
Litva |
|
Lotyšsko |
|
Maďarsko |
|
Makedonie |
|
Mexiko |
|
Nizozemí |
|
Peru |
|
Polsko |
|
Portugalsko |
|
Rakousko |
|
Rusko |
|
Řecko |
|
Slovensko |
|
Slovinsko |
|
Spolková republika Německo |
|
Súdán |
|
Svazová republika Jugoslávie |
|
Španělsko |
|
Švédsko |
|
Švýcarsko |
|
Tchaj-wan |
|
Turecko |
|
Ukrajina |
|
Uruguay |
|
USA |
|
Velká Británie |
|
Česká konference rektorů (dále jen ČKR) přijala na svém 47. zasedání usnesení, v němž je konstatováno, že zvolila předsednictvo a kancléře ČKR na roční období ve složení: předseda - prof. Ing. Ivan Wilhelm, CSc., kancléř - prof. RNDr. Václav Suchý, DrSc., členové předsednictva - doc. PhDr Jiří T. Kotalík, CSc., doc. Ing. Josef Koubek, CSc., prof. Ing. Václav Roubíček, CSc. a prof. Ing. Zdeněk Vostracký, DrSc."
V usnesení ČKR, se mj. uvádí, že ČKR upozorňuje na katastrofální dopad zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území ČR, a zákona č. 167/1999 Sb., novelizujícího zákon o zaměstnanosti, na podmínky a možnosti působení zahraničních vědců a odborníků na vysokých školách v ČR i na možnost studia zahraničních studentů v ČR. ČKR žádá vládu i Parlament ČR o neprodlenou nápravu tohoto stavu tak, aby způsobené škody byly minimalizovány. ČKR dále konstatovala, že deklarace o významu vysokoškolského vzdělání pro konkurenceschopnost ČR i pro kvalifikaci a zaměstnanost obyvatel, setrvávají v rozporu s reálnou úrovní financování vysokých škol. ČKR bude iniciovat způsob efektivnějšího nakládání se zdroji uvnitř vysokých škol i v kapitole rozpočtu. Kromě toho však považuje za nezbytné hledat způsoby podstatného navýšení finančních prostředků pro vysoké školství z dalších rozpočtových i mimorozpočtových zdrojů. Nutná je rovněž urychlená novelizace pravidel pro odpisy z grantů. ČKR vyjádřila také zájem a připravenost aktivně spolupracovat na legislativních iniciativách souvisejících se zákonem č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, protože "obeznámenost se současnými problémy fungování vysokých škol bude východiskem k tomu, aby připravované změny byly konsensuální a realistické".
Za účasti náměstka ministra školství J. Průši se 23. března 2000 konalo v Malé aule Karolina zasedání Rady vysokých škol, které se zabývalo především financováním vysokých škol.
RVŠ sdružuje zástupce všech vysokých škol v ČR, jejichž oprávněné požadavky a zájmy prosazuje a hájí. V této souvislosti předsednictvo RVŠ na svém zasedání konstatovalo, že dochází k významnému zhoršení ve financování vzdělávací činnosti a provozu vysokých škol. Kladně se vyjádřilo k návrhu zřízení nové veřejné vysoké školy - Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně. Nový předseda RVŠ doc. RNDr. F. Ježek, děkan Fakulty aplikovaných věd Západočeské univerzity v Plzni, řekl, že Rada vysokých škol ČR klade velký důraz na aktivní spoluúčast při tvorbě a realizaci dlouhodobých a strategických koncepcí, týkajících se české vzdělávací soustavy, oblasti vědy a vysokého školství.
Dne 18. února 2000 byl prof. Ivan Netuka, děkan MFF UK, zvolen členem korespondentem matematicko-přírodovědné sekce Bavorské akademie věd.
Ta byla založena již v roce 1759. Má dvě sekce: filozoficko-historickou a matematicko-přírodovědnou. Do každé z nich může být zvoleno nejvýše 75 členů řádných a stejný počet členů korespondentů. Řádní členové jsou voleni z vědců působících v Bavorsku, členové korespondenti také z ostatních spolkových zemí Německa a ze zahraničí. Matematicko-přírodovědná sekce má (podle ročenky z roku 1999) 75 členů korespondentů v oborech matematika, informatika a přírodní vědy. Deset z nich jsou matematici: B. Fuglede (Dánsko), H. Cartan, G. Choquet (Francie), E. Hlawka, L. Schmetterer (Rakousko), H. Grauert, F. Hirzerbruch, R. Remmert (SRN), W. K. Hayman (Velká Británie) a D. E. Knuth (USA). Prof. RNDr. I. Netuka, DrSc., vystudoval matematiku na MFF UK, kde od roku 1967 působí. Jeho oborem je matematická analýza a těžištěm vědecké práce je teorie potenciálu. Zajímá se také o historii matematiky. Od září loňského roku zastává funkci děkana MFF UK.
Návštěva delegace zástupců Rakouské společnosti tábora Mauthausen na akademické půdě (dne 8. března 2000) se uskutečnila při příležitosti otevření výstavy Neztratitelná lidská důstojnost v kostele sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici v Praze. Tématem výstavy jsou českoslovenští občané v táboře Mauthausen. Rektorovi UK prof. I. Wilhelmovi delegace předala pro Univerzitu Karlovu předán čestný dar Rakouské společnosti tábora Mauthausen jako výraz úcty památce jejích pedagogů, kteří byli za války vězněni a pronásledováni. Představitelé UK (prof. Wilhelm, prof. Widimský, prof. Čepek a prof. Petráň) přijali knihy o táboře v Mauthausenu, grafický list grafika Hilgeho a pozdravný dopis bývalého rektora Univerzity Vídeň prof. Greisseneggera, uvedený příznačným mottem Lidská důstojnost. Rektor UK za všechny dary poděkoval a označil je za "důstojnou vzpomínku na pedagogy UK, perzekuované za války". Všichni přítomní se shodli na tom, že je nutné zabránit růstu jakéhokoliv zárodku následnických fašistických tendencí. Prof. J. Petráň pozval hosty k prohlídce souboru originálních dokumentů o pronásledování studentů a učitelů UK za nacismu (připravil jej Archiv dějin UK). Na našem snímku jsou členové delegace zástupců Rakouské společnosti tábora Mauthausen - zprava: Stephan Hilge - výtvarník, Wolfgang Bandion - jednatel společnosti, Walter Beck - prezident Mezinárodního výboru Mauthausen, dvorní rada Hans Marschalek, Manfred Poigner - ředitel Rakouského kulturního institutu v Praze a paní Marschalek.
S vedoucími diplomatickým misí iberoamerické skupiny států, akreditovanými v České republice, se setkal rektor Univerzity Karlovy prof. Ivan Wilhelm v reprezentačních prostorách Karolina dne 16. března 2000. Po uvítání zástupců diplomatických misí vedl osobní iniciativu doyena iberoamerické skupiny, uruguayského velvyslance José Luise Remediho, který svou pražskou misi končí. Rozloučil se také se dvěma dalšími odcházejícími velvyslanci - argentinským a brazilským. V konkrétních bodech vzájemné spolupráce univerzity a iberoamerických států skupiny upozornil na úspěšnou expedici Přírodovědecké fakulty do jižní Ameriky, připomněl knižní dary, výstavy a přednášky a již šestiletou tradici udílení iberoamerických cen (tradice je šestiletá, ceny na UK byly udělovány patkrát). Všem diplomatickým zástupcům pak předal děkovné dopisy a pamětní minci jako výraz úcty k práci, kterou vykonali a zároveň i jako naděje na další pokračování již tradiční těsné spolupráce.
V rámci oficiální návštěvy České republiky zavítal 17. března 2000 předseda vlády Andorrského knížectví Marc Forné Molné na akademickou půdu Univerzity Karlovy, aby zde převzal pamětní medaili UK.
Předseda vlády (nar. 1946) je právníkem. Premiérem se stal poprvé v roce 1994, podruhé byl do funkce jmenován v roce 1997. Pro jeho osobní přínos vzájemné spolupráci mezi oběma státy Filozofická fakulta UK navrhla jmenovanému udělit pamětní medaili UK.
Prorektorka UK doc. J. Svobodová ve Vlasteneckém sále Karolina přivítala vzácného hosta a jeho doprovod. Laudatio přednesl děkan FF UK doc. P. Kolář. Zmínil se o vzájemných vztazích mezi ČR a Andorrou, mezi nimiž neexistují sebemenší problémy. Na základě podepsané dohody mezi vládou Andorrského knížectví a UK o vzájemné spolupráci a podpoře lektorátů katalánského jazyka na Ústavu románských studií FF UK mohou čeští studenti také studovat katalánštinu. Zahraničnímu hostu předal pamětní medaili UK rektor prof. I. Wilhelm. Poté ministerský předseda připomněl historii svého státu, který čítá necelých 70 000 obyvatel. Úředním jazykem je katalánština. "Být Andořanem je víc, než existence samotného jazyka a kultury. Především ctíme neutralitu, demokracii a pocit sounáležitosti. Jsme malý národ, který neměří svou sílu zbraněmi, ale společenským pokrokem," zdůraznil ve svém vystoupení premiér. Spolupráce mezi Andorrou a UK se datuje od roku 1994."Sedm let spolupráce mě naplňuje radostí. Ze srdce vám za tuto poctu děkuji a přeji vám vše nejlepší ve vašem akademickém působení," zakončil svůj proslov Marc Forné Molné. Návštěvu zakončil podpisem do pamětní knihy univerzity a prohlídkou historické budovy Karolina.
V Malé aule Karolina se 20. března 2000 uskutečnilo diskuzní setkání konané u příležitosti 10. výročí navázání diplomatických styků mezi Českou republikou a Korejskou republikou. Prorektor UK prof. Petr Čepek přivítal velvyslance Korejské republiky Chang-Boem Choa, radu velvyslanectví KR v ČR Sung-Chut Kima, náměstka ministra zahraničních věcí Dr. Hynka Kmoníčka, předsedu Česko-korejské společnosti doc. Vladimíra Pucka a další hosty.
Rektor UK , že významné politické a společenské změny, které přinesl listopad 89, otevřely Univerzitě Karlově možnost poprvé navázat oficiální styky se školskými a vědeckými institucemi v Jižní Koreji, která představuje po hospodářské stránce jednoho z "asijských tygrů". První dohodu o spolupráci s UK podepsal v červnu 1990 v Praze tehdejší rektor Korejské univerzity cizích jazyků. Prof. Wilhelm připomněl i důležité mezníky vzájemných vztahů. V roce 1994 navštívil Karolinum současný prezident Korejské republiky Kim De-džung. O čtyři roky později byla v Soulu podepsána dohoda o spolupráci mezi nejstarší korejskou univerzitou Sungkyunkwan a UK
.Přednášku na téma Korea v 21. století přednesl vylvyslanec Korejské republiky v ČR Chang-Boem Cho. Vyplynulo z ní, že za historicky krátkou dobu se korejské zemi podařilo dosáhnout pozoruhodných výsledků v celé řadě hospodářských a společenských ukazetelů. Náměstek ministra zahraničí dr. Kmoníček zdůraznil, že za bývalého režimu byly jakékoliv informace o Korejské republice pro české občany tabu. Dnes symbolicky sídlí velvyslanectví KR v rezidenci bývalého prezidenta G. Husáka. Po deseti letech obě země začaly žít ve společném domě světové demokracie.
V diskusi byly zmíněny některé aspekty vzájemných kulturních vztahů (např. za posledních deset let bylo z korejštiny do češtiny přeloženo devět publikací), také se diskutovalo o školských a vědeckých stycích (od roku 1991 absolvovalo stáž v KR 16 českých studentů a pět učitelů, v současné době studuje češtinu na 160 Korejců).
Středisko českých studií (Centre d'Etudes tchéques, CET) při Svobodné bruselské univerzitě (Université libre de Bruxelles, ULB) zahájilo již třetí rok svého působení.
Činnost CET se stejně jako v uplynulém období soustřeďuje do několika základních oblastí. Jako každoročně se s mimořádným ohlasem setkávají kurzy českého jazyka. Středisko nabízí tři kurzy (začátečníci, mírně a středně pokročilí), počet účastníků se blíží čtyřiceti (dlužno připomenout, že se čeština na ULB vyučuje rovněž na katedře slavistiky, kde jsou otevřeny čtyři jazykové úrovně). Je potěšitelné, že je o naši mateřštinu v této klíčové evropské metropoli značný a trvalý zájem a že se řada frekventantů účastní jako stipendisté či samoplátci letních kurzů českého jazyka v ČR. Významnou součást aktivit CET představují přednášky, semináře a kolokvia. V zimním semestru uspořádalo Středisko českých studií pět důležitých akcí, které se setkaly s pozitivním ohlasem jak v rámci ULB, tak mimo ni (některých akcí se zúčastnilo na sto zájemců). V říjnu vystoupil J. Rupnik s přednáškou o problematice střední Evropy a Balkánu (otázky integrace a dezintegrace), M. Novák z UK zhodnotil u příležitosti výročí 17. listopadu 1989 uplynulé desetiletí, v témže měsíci proběhlo na ULB setkání s českými spisovateli (D. Hodrová, V. Jamek). V prosinci přednášel o české samizdatové literatuře I. Chvatík a o Patočkově filozofickém díle B. Bouchaert. Pokud jde o vědeckou činnost CET, je třeba připomenout úspěšné pokračování práce doktorandky CET A. Fraipont pod vedením ředitele CET prof. J. Rubeše, knižní publikaci o Pražském jaru 1968, sérii studií o problematice výuky češtiny jako cizího jazyka. Členové CET vystoupili s přednáškami na dalších mezinárodních setkáních. V zimním semestru také probíhala katalogizace knižních darů v knihovně CET. Středisko se aktivně zapojilo do mezinárodních výměnných programů (Sokrates/Erasmus) a do zajištění činnosti univerzitního střediska Valonsko - Brusel na Filozofické fakultě UK. CET připravuje sérii aktivit i na letní semestr, hlavní z nich bude plánovaný letní kurz českého jazyka - jediný svého druhu ve frankofonním světě. Činnost CET lze označit jako bohatou a velmi úspěšnou. Středisko českých studií je dobrým příkladem meziuniverzitní spolupráce mezi Univerzitou Karlovou a Université libre de Bruxelles a výrazným příspěvkem k prezentaci české vědy a kultury v zahraničí.
Prof. Claudia Ulbrich, současná děkanka Historicko - filozofické fakulty Freie Universität Berlin a významná historička, navštívila koncem března 2000 Univerzitu Karlovu u příležitosti prezentace své nové knihy Shulamit und Margarete. V díle, které nese příznačný název podle smuteční fugy zkomponované v upomínku na zavražděné evropské Židy, se soustředila na vztahy etnik ve francouzsko-německém pohraničí v období ranného novověku. Zaměřila se mimo jiné na kontakty mezi křesťanskou a židovskou komunitou, které ilustrovala na příkladech života několika žen žijících v tomto prostředí. Využila jsem této příležitosti a položila jsem Claudii Ulbrich několik otázek.
Paní děkanko, můžete v krátkosti představit svou novou knihu?
Jedná se vlastně o tři tematické oblasti. Za prvé jsem se pokusila o jistou interpretaci ranně novověké společnosti, která byla založena na pluralitním principu a byla společností konfliktní.
Dále jsem se věnovala židovským dějinám - chtěla jsem osvětlit vztahy mezi židovskou a křesťanskou komunitou. Poukázat na to, že toto setkávání nebylo z pohledu Židů náhodné nebo motivované pragmaticky. Z jejich strany se jednalo o pokus o upevnění svazků s křesťanskou společností.
Třetím aspektem knihy, a vlastně tím nejdůležitějším, jsou dějiny ženy a rodu. Snažila jsem se najít metodu, jak zdůraznit úlohu žen v historii. Věřím, že tato kniha ukazuje, že to možné je, a že hodnoty, které máme, tedy to, co je pro společnost důležité, se mohou změnit. Stejně tak jako pohled na danou problematiku.
Zabýváte se novověkem, tedy obdobím 15. - 19. století. Je to doba absolutních monarchií a zároveň revolučních změn v Evropě. Dá se říci, že právě tehdy došlo k průlomu v ženské otázce nebo se jednalo teprve o začátek?
Počátek ženské otázky či emancipace žen je podle mne v jistém ohledu spojen se vznikem moderního státu. První moderní státy totiž vyloučily ženy ze společnosti. Toto založení moderního státu a vyčlenění ženy z politiky, její odstranění z věcí veřejných, bylo důležitým předpokladem pro to, aby ženy začaly obdobným způsobem jako dnes bojovat za svou emancipaci.
Z jakých zdrojů čerpáte údaje o životě žen v minulosti?
Především ze soudních pramenů - záznamy ze soudních procesů jsou pro mne nejvýznamnějším zdrojem informací. Dále jsou to svatební smlouvy, testamenty, záznamy o narození či úmrtí a řada dalších.
Také v letošním roce, jako připomínka založení pražské univerzity 7. dubna 1348 králem Karlem IV., proběhly ve dnech 8. a 9. dubna 2000 v historické budově Karolina Dny otevřených dveří.
Jejich návštěvníci mohli na univerzitní půdu vstoupit barokním portálem v Železné ulici, projít prostorami tzv. mázhausu, centrální části původního Rotlevovského paláce. Odtud pak do Křížové chodby, v níž je umístěna výstava Příběh města, uspořádaná v rámci projektu Praha evropské město kultury roku 2000, poté zhlédnout bývalou pokladnici pražské univerzity, kde byli u příležitosti Dne otevřených dveří vystaveny univerzitní insignie - žezla rektora a jednotlivých fakult. Prohlídková trasa vedla dále do románsko-gotického suterénu paláce, k soše krále Václava IV., který roku 1383 daroval tento dům univerzitě.
V suterénních prostorách je instalována expozice o dějinách pražské univerzity. Po její prohlídce měli nvštěvníci možnost nahlédnout do Císařského sálu a prohlédnout si reprezentační místnosti rektora Univerzity Karlovy, tj. salónek s portréty pražských rektorů a Vlastenecký sál. Z Vlasteneckého sálu se přecházelo do Malé auly (bývalé posluchárny lékařské fakulty) a přes šatnu akademických hodnostářů a místnost studentů gotickým portálem, tzv. Husovou brankou, do Velké auly - nejslavnostnějšího sálu Karolina. V té byla vštěvníkům nabídnuta reprodukovaná středověká a renesanční hudba, mající spojitost s univerzitní výukou a univerzitním ceremoniálem.