Milí čtenáři Forum,
naplno se rozběhly jednotlivé akce univerzitního jubilea a časopis Forum ve slavnostním barevném hávu doslova praská ve ąvech. Kaľdé číslo - jak se v redakční hantýrce říká - přetéká také o několik desítek stran! Ale na ąestnáct daných tiskových stránek i s fotografiemi se vejde pouze přesný počet rukopisných stran... Nic víc a nic míň! Tím největąím "otesánkem", zabírajícím od listopadu minulého roku nejvíce prostoru, je zbrusu nová rubrika "650 let cesty za poznáním a vzdělaností", tedy zpravodajství z jednotlivých slavností, konferencí a sympozií, konaných v rámci univerzitních oslav. Téměř vąechny příspěvky (předevąím ty z fakult UK), vyľádané, ale i zaslané z vlastní iniciativy, mají jednu jedinou, zato stabilní závadu - neřídí se redakční limitující zásadou, ľe méně (stran textu) je vľdycky více. ®e zaslaná, opravdu výstiľná zpráva o konferenci, krátká výstiľná anotace vydané knihy pro informování celouniverzitní veřejnosti postačí (pokud má autor větąí ambice, můľe poľádat tiskové oddělení o zprostředkování média, kam by se jeho příspěvek v celé ąíři hodil). A existují také fakultní zpravodaje, i to je moľnost sdělení. Redakci časopisu se mnohdy stává, ľe po převedení (nebo přepsání) autorského textu podle normovaného řádkování a počtu písmen na řádku, se text zvětąí o polovinu. Zpráva o akci, pořádané k výročí, nese s sebou i "malé" dějiny katedry, fakulty, nebo výzkumného pracoviątě. A jakákoliv "redukční dieta", tedy krácení, se nepřipouątí a neodpouątí.
Tyto vąechny známé (ale jak praxe ukazuje neznámé) záleľitosti uvádím v dneąním editorialu jako jeden z mnoha pokusů o smír v nevyhláąeném "boji" o tiskové strany časopisu Forum - mezi Kapulety (dopisovateli) a Monteky (redakcí). Celouniverzitní časopis má stejná práva i povinnosti jako jakékoliv celoploąné médium - pokud autor nedodrľí rozsah domluvený s redakcí, bývá jeho materiál upraven. Vzhledem k tomu, ľe stále vznikají nové dohady na toto staronové téma, povaľuji za nutné naąim dopisovatelům opakovat, ľe větąí počet stran u jednotlivých čísel nepřichází v úvahu (podle zcela jasného finančního kritéria rozpočtu).
Přes pracnost krácení, mě osobně, jako člověku, který stál u zrodu časopisu, "přílią mnoho not" mnoha příspěvků paradoxně rozradostňuje: je o nás zájem, ty tam jsou časy, kdy jsme se obávali o náplň prvních čísel a o čtenářský zájem. Vyhráli jsme: jsme čteni, tudíľ existujeme... K zavýskání by jen postačilo začít pokud moľno ihned v praxi provádět gentlemanskou dohodu o délce materiálů - a to hned od příątího čísla...