jak je zřejmé, léto (leckdy podivné) a prázdniny, přílią krátké, jsou neodvratně za námi a my jiľ nyní jen sčítáme mnoľství splněných a nesplněných pracovních předsevzetí, se kterými jsme opouątěli na konci letního semestru své pracovny. Začíná nový akademický rok 1998 - 1999, ve kterém dokončíme oslavy univerzitního jubilea a zamyslíme se nad jejich průběhem, nad výsledky jubilea, jeho klady a zápory. Avąak jubileum jiľ zřejmě nebude, tak jako v uplynulém ąkolním roce, hlavní náplní ľivota akademické obce. V nejbliľąích měsících zimního semestru je před námi cosi mnohem závaľnějąího a naléhavějąího. Nový vysokoąkolský zákon č. 111/1998 Sb., který nabude ve svém celku účinosti od prvého ledna r. 1999, přináąí základní proměnu univerzit, které ze státních institucí činí veřejnými korporacemi a dává ąkolám nové a závaľné pravomoce. Zákon nám ukládá proměnit vnitřní právní vztahy univerzity, její statutární předpisy, a ve svém důsledku přináąí zejména potřebu změnit chování členů akademické obce i vedení fakult a celé univerzity, naplnit je novou odpovědností a větąí samostatností. Bez přehánění můľeme říci, ľe od r. 1990 jsme se tak dočkali daląí revoluční přeměny vysokého ąkolství. Jestliľe v r. 1990 jsme díky tehdejąímu vysokoąkolskému zákonu mohli zahájit demokratizaci vysokých ąkol a budovat je jako autonomní a samosprávné instituce, pak nyní jde o jejich modernizaci, o jejich přiblíľení současnému světovému standardu. Proto více neľ doposud budeme musit uvaľovat v dimenzích nejen kateder ústavů a fakult, ale předevąím celé univerzity. Nejen učitelé budou jejími zaměstnanci, ale i studenti budou přijímáni na univerzitu, která je bude vést ve společné matrice. Univerzita se stane po dlouhých letech opět vlastníkem veąkerého svého majetku movitého i nemovitého, bude se musit naučit chovat nejen jako správce, by» pečlivý, ale předevąím jako vlastník a to vlastník miliardového jmění. Avąak to není ani zdaleka to hlavní, co zákon univerzitě nabízí. Budeme vystaveni nové akreditaci naąich studijních programů, akreditaci oborů habilitačních, kaľdoročně musíme podávat zprávu o své činosti, která jiľ opravdu bude muset být souhrnem zpráv o výsledcích fakult a ústavů. A co víc - univerzita bude nucena kaľdoročně obhajovat zprávou a údaji o svých výkonech pedagogických a vědeckých svůj nárok na dotace ze státního rozpočtu. Je to málo či naopak přílią mnoho?
Myslím, ľe je zřejmé, ľe se nám nabízí mimořádná příleľitost orientovat univerzitu novým směrem: ke zvýąení náročnosti, ke zvýąení výkonů vědeckých a pedagogických, k tomu, aby se nejen v některých oborech, ale ve svém celku vyrovnala s předními světovými univerzitami. Budeme mít na to dostatek prostředků? Budeme moci zvýąit platy učitelům a zaměstnancům? Budeme moci investovat do modernizace naąich laboratoří? Nezůstane to, o čem mluvíme, jen na půli cesty pro naąi ekonomickou nedostatečnost?
Ano, takové a mnohé jiné otázky si musíme klást, a to nejen sami sobě, ale i parlamentu a vládě. Avąak není pochyb o tom, ľe nemůľeme čekat na "lepąí časy", nebo» je jisté, ľe naąe příątí moľnosti ekonomické jsou přímo odvislé od naąí úrovně, od naąich výkonů.
Proto jsme se - členové vedení univerzity a předsednictva Akademického senátu univerzity - rozhodli vyuľít prázdnin k usilovné přípravě prvých náčrtů nových vnitrouniverzitních předpisů (od statutu, studijních, stipendijních řádů aľ po pracovní a platové řády a ekonomická pravidla, jednací řád vědecké rady). Jsou jiľ hotovy a budou v krátké době posouzeny na společném zasedání obou orgánů, aby mohly být diskutovány děkany, vědeckou radou a Akademickým senátem UK a samozřejmě i ąirokou akademickou obcí.
Času mnoho nezbývá, 1. leden 1999 se neúprosně blíľí a s ním i odpověď na otázku, kterou jsme formulovali a zdůrazňovali v průběhu naąich oslav - zda totiľ opravdu dovedeme proměnit naąi univerzitu ve skutečně moderní vysokou ąkolu, která bude odpovídat výzvám příątího tisíciletí a nárokům, které nás čekají v Evropské unii.
A to je úkol, který, jak se domnívám, je moľno splnit jen za opravdové spolupráce vąech členů akademické obce, vąech studentů a zaměstnanců univerzity. Protoľe v ni věříme, jsme si jisti, ľe budeme úspěąní. K tomu nás ostatně zavazuje místo a poslání univerzity ve struktuře českých vysokých ąkol.
Jsme tu pro vás, ale...
Časopis Forum vyjde v tomto akademickém roce vľdy v rozsahu 16 stran, to jest - odevzdáváme do tiskárny na disketě pokaľdé 35 rukopisných stran, a to v nekompromisním předepsaném ąirąím řádkování (2). Tento fakt vám redakce opakovaně sděluje a moc Vás prosíme - buďte ve svém zpravodajství maximálně struční zpráv (nejen na papíře, ale i na disketě, kterou vracíme). Ve chvíli, kdy se nám konečně zdá, ľe na nás jednotlivé fakulty reagují, jako na skutečné informační univerzitní médium, musíme krátit vaąe zpravodajství, protoľe uvedený počet stran je prostě konečný... Dohodneme se o tomto postupu: v běľném akademickém roce i o prázdninách je vhodné se předem domluvit s redakcí na rozsahu příspěvku (je rozdíl mezi krátkou zprávou a polemikou), i na moľném fotografickém dovybavení - sponzorovaný fotoaparát je v redakci pouze jediný a oko ekonoma nám vyrobené snímky pečlivě sčítá! A při uzávěrce prvního čísla po prázdninách musíme pochopitelně přinést sled zpráv o činnosti fakult, které se nashromáľdily za tři letní měsíce...
Prosíme vás tedy, abyste miniredakční kolektiv nekamenovali za neotiątění plného znění zprávy - mnohdy to skutečně není moľné. Vaąi zprávu (příspěvek, polemiku, názor) - pokud ji zaąlete brzy - otiskneme nejprve na internetové stránce Univerzity Karlovy a pak, zkrácenou, v nejbliľąím čísle časopisu Forum.
Samozřejmě, ľe zvětąení objemu časopisu v současné době nepadá v úvahu, zeątíhlení je součástí nynějąí ekonomické situace celé UK. Přijměte, prosím, současný stav jako daný a virtuální podobu vlastních příspěvků berte jako skvělé východisko.
Z časových důvodů není mnohdy moľné, aby se někdo z naąeho redakčního kolektivu zúčastnil celé akce (konference, sympozia, tiskové konference) po boku s fotografem. Nepovaľujte to ale za nezájem a věřte, ľe stále platí, ľe jsme tu pro vás.